Saw 5

Dobre, už sme dospeli k tomu, že obete sa samé nedočkavo zatvárajú do pascí („Zatvor tie dvere nech vieme čo na nás pripravil“). Aj tak atmosféra ujde, už to nie je také strhujúce ale scenáristom sa stále ešte podarilo posunúť Jigsawov príbeh ďalej. Gilotína je fajn, ostatné je viac menej smiešne ako voľne pobehujúce obete sa radšej kántria ako by porušili nastavenú pascu. (13.02.2009)

Tvůrci se naštěstí po nepříliš podařené čtyřce vzpamatovali a pětkou nám dokázali, že ji stvořili krom touhy po dalších penězích i proto, že ještě mají divákovi co nabídnout. Hrám se zlehounka navrací jejich prapůvodní smysl, i když je nutné si některé věci domýšlet. Děj k velkému štěstí nestojí jen a pouze na Hoffmanovi, opět zde platí paradox, že John Kramer si v sérii zahraje více jako mrtvý, než živý. Vnímáme-li Saw jako celistvou řadu, zapadá páté pokračování do laťky nastavené prvými třemi díly. (22.07.2011)

Hlavní dějová linie se sice kolem Jigsawa pořád dokola omotává a nedokáže se ho pustit (při Bellově neutuchajícím charizmatu se snad ani není čemu divit), ale vyšetřovací odbočky a překvapivě dobře fungující "dlouhá" past nějakým zvláštním způsobem fungují lépe než celý předchozí díl dohromady. Byla to sice labutí píseň, ale ona lehká spokojenost za to (bohužel naposledy) stála. (01.02.2009)

Ako som hovoril už v predošlom komentári u štvorky - naťahovačka, ktorá len zbiera prachy, ale stále ešte pozerateľná. Posledné diely už nie sú žiadna sláva, ale pozerať sa to ešte dá. Každá časť sa rozvíja dozadu (vo flasbackoch) aj dopredu a stále je to aspoň niečím zaujímavé. Celkovo je to slabý film, ale ako celok to funguje stále dobre. 55% - 3* (04.12.2010)

Od čtyřky malé, ale rozpoznatelné zlepšení se. Všechny tři dějové linky se rozjíždějí nadějně a v úvodu mě mile potěšil odkaz na Jámu a kyvadlo. Bohužel, i nadále pokračuje neskutečně přeplácaná scenáristická matematika, což se projevilo zejména na nevhodném propletenci tří dějových linií, které chvílemi nechávají diváka ve zmatku. Pátrání agenta Strahma je nezáživné a flashbacková linka s Hoffmanem podtrhuje další chorobu této série - nedostatek vlastní invence je nahrazován úpravami a doplňováním událostí z předchozích dílů. Z původní one man show se už bezmála stává práce organizované skupiny zločinců (vlastně bych se nedivil, kdyby se v desátém díle provalilo, že za jménem Jigsaw stojí půlka města). Pryč je dávno kouzlo šílence, který trestal své oběti tím, že je nechával v dilematu, zda zemřít, či obětovat to, čím se provinili. Brutalita je stále samoúčelnější a původní schéma už ani s takovými úpravami nefunguje. Poslední linie s pěticí lidí, putujících tak trochu ve stylu druhého dílu místnostmi plnými nástrah, je paradoxně nejzábavnější, ačkoliv postrádá jakýkoliv scenáristický podklad a chování postav je občas přinejmenším zvláštní. Pro pastičkáře další update série, pro neznalce nepochopitelná šmodrchanice se spoustou krve a pro běžného diváka další důkaz, že při třískání peněz z dojné krávy je někdy lepší nechat původní produkt spát... (03.08.2009)