Až tak moc tě nežere

Nevím, co je zarážející víc - to, že se film snaží být tak originální, aby na konec zabředl do průměrných vod (pod)průměrných romantických komedií, nebo že se zde zahazuje tolik skvělých herců, z nichž minimálně dvě herečky mají na to utáhnout celý film (Johansson a Connelly) a dva herci mají na mnohem víc (Long a Cooper). A aby mě film takhle nudil, to jsem fakt dlouho nežral. Jen za herce nezaokrouhlím 2,5 * dolů… (14.10.2010)

Ken Kwapis je lama. Klidně bych mu odpustil vskutku kýčovitý vizuál, s nímž mě "fascinoval" už v Sesterstvu putovních kalhot, ale nevyváženost jeho filmu přehlížet prostě nejde. Dobrá půlka linií je prachsprostá nuda bez jakékoliv logiky, kde se všichni chovají jako totální mimoni a nikomu to zjevně nedochází. Co scénář provádí s postavami Connollyho, Connelly či Coopera je naprosto neuvěřitelné a kolikrát jsem měl dojem, že jde snad o špatný vtip na téma z koho uděláme většího vola, aniž bychom to něčím podepřeli. Ještě že jsou Long s Goodwin dost sympatičtí a jejich vztah založený na popírání vztahových klišé dokáže zaujmout jak frázemi očividně cucanými z prstu, tak vychytávkami jako ze života. Vtipné to ovšem příliš není a celé dvě hodiny působí jako zvláštní slepenec, jenž si neumí vybrat, jakým žánrem chce vlastně být. Tuctovka, která měla soudě z obsazení a tématu na mnohem víc. (21.03.2009)

Limonáda s pár solidně načrtnutými životními pravdami, ale v odlehčeném duchu bez přiítlaku na pilu. Vzhledem k hereckému ansámblu, který je bez nadsázky pohádkový, docela promarněná šance natočit stylovou vztahovku ala Closer, potažmo černohumornou společenskou satiru ve stylu pozdních Allanovek. Tohle osciluje přesně mezitím. Výraznější rukopis ale budete hledat marně. (14.03.2017)

Z jedné strany zajímavá vztahovka s ještě zajímavějším obsazením, ze druhé strany zase ne až tak převratná. Zase až tam moc mě to nebralo. Problém možná je, že je to jako sám život - tedy ne tak, jak by to bylo fajn, ale tak, jak to prostě je. Pár skvělých a trefných mouder, ale taky pár situací, které ta moudra potírají, nebo které končí docela kýčovitě a tuctovitě (jak se mi hrozně líbila Affleckova postava, tak si to ke konci posrala). Zaujalo mě rovněž, že se zde objevily postavy, které mi byly krajně nesympatické, od na pěst Gigi po suchého realitního makléře. Zaujala mě Jennifer Connelly a hlavně Justin Long, kterého mám rád už dlouho a každou svou rolí ukazuje, že se z něj klube skvělý herec. Naopak Scarlett Johansson mi přišla nezajímavá (i když byla nádherně oplácaná) a bylo mi líto mála prostoru pro Drew Barrymoore. Rozhodně mi to ale nepřišlo jako komedie, nic komického na tom nebylo. (18.02.2015)

Soundtrack Cliff Eidelman: 1. I'd Like To - Corinne Bailey Rae ,2. I'm Amazed - My Morning Jacket ,3. Don't You Want Me - Human League ,4. Supernatural Superserious - R.E.M. ,5. Madly - Tristan Prettyman ,6. This Must Be The Place - Talking Heads ,7. By Your Side - Black Crows ,8. I Must Be High - Wilco ,9. You Make It Real - James Morrison ,10. If I Never See Your Face Again - Maroon 5 ,11. Can't Hardly Wait - The Replacements ,12. Fruit Machine - Ting Tings ,13. Smile - Lilly Allen ,14. Somewhere Only We Know - Keane ,15. Love, Save The Empty - Erin McCarley ,16. Friday I'm In Love - Cure ,17. Last Goodbye - Scarlett Johansson , (11.05.2011)