Akta X: Chci uvěřit

První film patří k vrcholům celého fenoménu. Ten druhý budou schopni částečně ocenit pouze fanoušci seriálu, kteří s Mulderem a Scullyovou ušli celých devět let. Mezi ně patřím i já, takže proto dávám relativně slušné hodnocení. Jedná se o průměrnou epizodu roztaženou na celovečerní stopáž, kde na rozdíl od prvního filmu není vidět větší rozpočet. Vyšetřování není ničím zajímavé. Bylo mi jasné, že k závěru přijde nějaký twist, kterým si tvůrčí duo ospravedlnilo realizaci filmu a on skutečně přišel, ale byl tak marný, že už pár hodin po projekci nejsem schopný popsat jeho podstatu. Potěší tak pouze několik odkazů na seriál, lehké rozvinutí vztahu ústřední dvojice a vlastně i ten nezaměnitelný X-Files humor (Bush!), což je ale na reinkarnaci legendy přeci jen málo. Při spekulacích o třetím filmu mi není úplně dobře. (28.09.2014)

Hmm, ta čtvrtá hvězdička je ale spíše jen za urputnou snahu udržet tuhle sympatickou sérii ještě aspoň chvíli naživu. Aby si to někdo nevyložil zle - není to špatný film, ale pro nás, kteří jsme na tomto kultovním seriálu (zejména jeho úvodních cca 4-5 sériích) prožili kus života je tenhle snímek již jen takovým pokusem ve stylu "nechci zapomenout". Někdo si prostě řekl "zkusme z té dojné krávy, která je sice už skoro chcíplá, ale pořád trochu dýchá ještě vyždímat pár kapek mlíka", no a tak to celé začalo, totiž vlastně skončilo. Já aspoň věřím, že už to končí, přesněji řečeno "chci uvěřit", že to končí, protože případný další díl by musel nutně začít exhumací prapůvodní idey, tedy té "dojné krávy"... (26.12.2009)

Akta X podle mě fungovala právě hlavně kvůli ústřednímu páru. Pokud by mělo jít jen o konpirační teorie o spiknutí vlády s ufony, byla by to na více než 200 dílů nesnesitelná polévka. Nicméně parťácké rytí, blýskání se jeden před druhým, jiskření z potenciálního vztahu... To drželo seriál pohromadě. A drží to do značné míry i tento film. Mulder a Scully nám zestárli, pro nepamětníky museli něco málo zopakovat a vysvětlit, ale dalo se to přežít. Na poměry Akt X celkem běžný příběh je, jak jsem předeslal, jen kulisa -- tenhle mikrosvět Muldera a Scully funguje i po letech. (03.02.2013)

Málem jsem u toho umřel. Zápletka by nevydala ani na 40 minut seriálové epizody a je roztažená na 2 hodiny, přičemž největším dramatickým obloukem jest moment, kdy se Mulder rozhodne, že se konečně oholí. Jinak vzduchoprázdno jako v laciném videobéčku. Všichni běhají sem a tam, odhalení přicházejí bez logiky a když si ani jeden z agentů neví rady, objeví se starý známý. Prostě nuda, okořeněná Xzibitem, který neumí ani trochu hrát a děsí diváka tím, že by mohl za pár vteřin začít rappovat. Scary stuff. 4/10 za Amandu Peet a... a....a za debilní, ale aspoň trochu zábavnej vtípek s Bushem.*:D* (27.07.2008)

Zbožňuju Akta X a vždy budu - jenže teď k nám dorazil nový, fanoušky (tedy i mnou) dlouho očekávaný film... Je to strašné. Bohužel bez legrace. Být jízlivý, musel bych napsat, že Chris Carter moc přemýšlí o vizích, nadějích, a hrozbách moderní medicíny, příliš diskutuje se svým knězem o úloze Boha, a navíc nakupuje u nejhoršího dealera ve městě. A přitom to začíná tak nadějně - přítmí kinosálu rozřízne legendární hudební motiv, během několika minut máme oba hrdiny pospolu, a po tom, co si s Mulderem smlsneme na pár slunečnicových semínkách, vyrážíme do terénu za knězem prohlašujícím se za médium (a bývalým pederastem) a agenty FBI, tradičně rozpolcenými v postoji k čemukoliv paranormálnímu. A tady se začíná všechno kazit. Důvod je jednoduchý - scénář. I kdybych svůj nadhled povznesl do nebeských výšin, příběh a pozadí celého případu to od nálepky naprosté blbosti nezachrání. Kdo viděl, ten ví, o čem mluvím. Ale to není všechno. Snad nejhorší na "Aktech X: Chci uvěřit" je zjištění, že prakticky nefunguje ani ústřední dvojice. Z Muldera se stala figurka slepě toužící uvěřit, ale tentokrát tato víra nevychází zevnitř. I na Davidu Duchovnym je znát, že Muldera tentokrát hraje z jakéhosi umělého přesvědčení, bez lehkosti, a ani typické foxovské vtípky ho nespasí. Scullyové daroval Chris Carter víc prostoru než jejímu partnerovi (malá odbočka - stejně si nezvyknu, že mezi těmi dvěma vznikl milostný vztah), přesto se i ona utápí v hrozivých dialozích a proslovech. Problém je prostě v tom, že se Carter snažil sdělit své obavy ohledně výzkumu a lékařského pokroku, medituje (především prostřednictvím Scullyové) nad tématy jako je osobní odvaha versus tlak okolí, naděje proti pochybnostem, boží vůle ve střetu s racionálnem, trest kontra vykoupení atd. Je toho hrozně moc, spojení všech těchto témat neumožňuje jít do hloubky ani v jednom z nich. A pokud je mám navíc vstřebávat prostřednictvím šustivých dialogů, prostých lidsky uvěřitelného rozměru, říkám "Děkuji, nechci!". A přitom Chris Carter uměl. Nedokážu pochopit, že člověk, který napsal tak emotivní, hluboce lidskou, myšlenkově plnou a přitom báječně tajemnou a v mytologii Akt X zásadní epizodu Memento Mori, mohl stvořit takový paskvil a zmrzačit svoje hrdiny. Je mi smutno. Chci věřit, že jsem tenhle film neviděl. P.S.: Poslední záběr v závěrečných titulcích musel být vtip... Musel. Prostě musel! (26.07.2008)