Na odstřel

Výjimečně zábavný počin mezi politické-novinářskými dramaty. Nedávno jsem sledoval Všichni prezidentovi muži a Noviny (oběma filmům je Na odstřel velmi podobný!) a Na odstřel jim oběma ukazuje, jak natočit obsahově složitý snímek s velmi dobrým a zábavným tempem. V obou zmiňovaných filmech mi právě tempo a větší odsýpání příběhu chybělo a konečně jsme se dočkal a hned útok na 5*. Obsazení je jedním slovem báječné, ať kritizovaný Ben Affleck, obtloustlý Russel Crowe nebo mladičky krásná Rachel McAdams. Všichni odvádějí velký kus práce a celý snímek se i díky nic dostává do kategorie "tohle se dá doporučit snad každému a vždy s úspěchem". Mou spokojenost podpořila také hudba, která ve správných okamžicích přitlačí na pilu až mi nabíhala husí kůže. Možná jemné zkrácení by filmu ještě více prospělo, ale i tak je to skvělá podívaná s velmi dobrým příběhem a perfektním provedením. V Kevinovi Macdonaldovi roste osobnost. Nejlepší novinářské drama posledních let. (19.08.2009)

Svižný politický thriller, který vyznívá rozhodně nadprůměrně. Však se také na režisérské židličce uvelebil talentovaný Kevin Macdonald. Trošku jsem se musel usmívat, při pomyšlení že reportér je lepší než detektivové a skutečně si na takového čmuchala Russell Crowe hraje. Herecké obsazení je více než skvělé a naštěstí se mi zdálo že Ben Affleck udělal ve svém hereckém výkonu mírný progres a určitě zaznamenal zlepšení. Řešená akce působí věrohodně a scénu v podzemních garážích jsem si vychutnával se zatajeným dechem. (09.11.2009)

Hmm, ten "nečekanej" poslední twist tam byl poněkud nadbytečnej a trochu nabourává logiku příběhu, ale jinak to byl pěkně vystřiženej dost napínavej thriller klasickýho ražení, co staví víc na napětí než na akci. Scéna v podzemní garáži byla nejnapínavější za poslední dobu. Režie prvotřídní, hudba sedí, Crowe opět předvedl jedno ze svých ponoření do role, ostatní slušně přizvukují. Spokojenost. (30.06.2009)

Nad tištěnými médii se pomalu smráká a noviny si už nedokáží udržet své místo ve společnosti, takové jaké kdysi mívaly. A byť jsou spotřebním zbožím určeným k rychlé konzumaci při cestě do práce spolu s rychle stárnoucími informacemi, jenž na sklonku nového dne ztrácejí na atraktivitě, aby v konečné fázi skončily v odpadkovém koši či jako vystýlka podmostního obydlí nejednoho bezdomovce. Pryč ale s polemikou. I když jí State of play nepřímo vyvolává a divák tíhnoucí k novinářské sféře pociťuje jistou nostalgii nad zašlými časy. K pochopení celkového kontextu je zapotřebí jistý Dušínovský komplex mající za vinu posedlost s níž se novináři snaží přijít na kloub té složité hříčce a konceptuálně jí nechápou jako případ, v němž jde o život ale jako příběh, jehož součástí se ve výsledku, ať už chtějí či ne, stávají. Byť zůstávají v pozadí a ukryti pod své vlastní jméno v kolonce autor. Přičemž je velmi příjemné sledovat snímek, který si s těmito hodnotami nepřímo hraje, i když je na prvním místě snaha pobavit. Snímek State of Play vychází z několik let starého britského seriálu v němž hrál ještě do té doby nepříliš známý James McAvoy. Zápletka zůstala stejná jen se změnila lokaci a rozkošatělý příběh byl okleštěn o vedlejší linie. Je bezpochyby jasné, že State of play prošumí kiny a zapadne na DVD, ale byla by škoda jej posílat hned do věčných lovišť, protože si svou šanci zaslouží. Konspiračních thrillerů není nikdy dosti a těch odehrávajících se v žurnalistickém prostředí už vůbec ne. State of play nenudí ani chvíli a hlavně baví. 8/10 PS: poletující helikoptéra v řadě scén byla značně rušivým prvkem a vyvolat pocit paranoi se použitím těchto záběrů moc nedařilo a spolu s českým překladem jsou to snad jediné výtky... (18.05.2009)

Strašně fajn. Chcete inteligentní politický thriller? Máte ho mít. Chcete napínavou a (téměř) akční honbu za pravdou? Je tam. Vyžadujete přidanou hodnotu, v tomto případě paradoxy současné žurnalistiky ("Velké příběhy chtějí lidé držet v ruce") Containing. Chcete vidět herecký koncert Russella Crowa? Snažil se. Je libo Helen Mirren hláškující jak o život? Královsky se pobavíte. Vrtá vám hlavou, jak dopadl PR agent z Hancocka? Jeho příběh pokračuje :-) Nebýt titulkové sekvence, bylo by to za 90% se čtyřmi, takhle si State of Play vystřílel pět hvězd... (28.05.2009)