Na odstřel

Ač mírně pupkatý, ukázal Maximus Decimus Meridius, že péro je mnohdy ostřejší, než meč.. Politicko-ekonomická moc vs. sedmá velmoc. Rozplétací tanec na tenké linii mezi policejním případem a novinářským příběhem, aneb není potřeba interpretací ani názorů, když máte možnost nakrmit tiskárenské stroje drtivými fakty.. Macdonaldovo vyšetřování Pizzaboygate bezesporu slušně odsýpá a může se opřít o velmi dobré herecké výkony (Crowe, Bateman, Wright), ale těžko se smiřuji s nyní moderními twisty za každou cenu, obzvláště pokud jsou vykonstruované a mávají arogantně rukou nad dosavadním děním. Není nutno před jménem Gilroy automaticky stahovat kalhoty, neboť i jeho brod často bývá daleko a sklouzává do konfekční produkce.. Ostatně, co taky čekat od filmu, jehož nejlepší scéna je první příjezd Cala a jeho švédského odpadkového koše na místo činu za songu "The Night Pat Murphy Died" a co marně schovává Afflecka do stínů digitálních kamer, aby (ne)vynikl jeho široký herecký rejstřík.. (25.02.2013)

Moc pěkná režie a dobří herci, ale scénář jen těžko kočíruje tři roviny příběhu: thriller, politicko-žurnalistické moralizování a osobní drama. Úvod je výtečný, plný neokoukané a velmi rytmické Macdonaldovy režie, ale pak se všechno tak nějak tříští, rozmělňuje, odpařuje... čitelné nadnárodní spiknutí se snaží srovnat i se závažnějším myšlenkový podhoubím, ale je to lopotné a dost rozvláčné. Závěrečné twisty možná překvapí, ale už tak trochu chatrný dojem z předchozího vyprávění nezalátají. V závěru tak Na odstřel není ani originální thriller, ani film, který by oslovil nějakým poselstvím. Má od každého trochu a od ničeho dost. Přesto se hlavně dík režiii a hercům drží více než se ctí. [70%] (18.05.2009)

Tento typ filmů ve mně vyvolává podivnou cukavou schizofrenii, kdy si říkám: "Celé to řídí vrátný! Bylo to jen nahrané! Jenom sen umírajícího dědečka! Affleck je ve skutečnosti žena!" Mé racionální já zase přemítá, že pokud to scenáristé myslí vážně, tak nemůže příběh, kde si začínají s nadnárodní společností, která podniká v oblasti války, skončit nijak jinak, než kardinálně špatně, takže jakýkoliv náznak pokusu o happy end by si nutně vyžádal mé kardinální pohrdání. Tvůrci kolem toho částečně elegantně zabruslili. Každopádně tento druh filmů mi skoro vždycky přijde emocionálně naprosto inertní, což potlačí všechny jiné potenciální kvality. (23.02.2013)

Během projekce mě atakovaly asociace na Dvojí hru, film s určitou podobností. Avšak Na odstřel nezastře preciznější provedení, kvalitnější dějovou linku a lepší srozumitelnost. Není však radno filmy srovnávat, jsem si toho vědom. Tento snímek mě zaujal především hereckým obsazením, kteréžto bylo zcela grandiózní! Role hercům sedly jako poklička na hrnec. Ben Affleck dostal konečně postavu šitou na míru a Rachel McAdams celá jen zářila vedle Russella Crowa, o němž je snad škoda psát, neboť byl skvělý. Říkal jsem si, o čem to asi celé ty dvě hodiny bude, nakonec zavládl příjemný pocit z kvalitního zážitku. (10.06.2009)

Crowe by to s konzumováním pěkně prorostlých bůčků neměl tak přehánět, nějak nám taťkovatí. Ale Affleck se vážení na stará kolena spravil a začal pořádně hrát. A já blbec jsem si myslel, že od dob Armageddonu už ho budu navždy zavrhovat do filmových kanálů. Velký omyl. A taky jsem si myslel, že Rachel, jakkoli se na ni fakt pěkně kouká, by nezahrála investigativní žurnalistku ani pod vlivem nabuzujících látek. Zase omyl. Pak jsem si myslel, že scénář tlustej jako Rathův spis bude ukecanej a zbytečně překombinovanej. Až na ten konec zase omyl. A konečně jsem si myslel, že po Zodiacovi už neuvidím film, který ve vás vyvolá napětí srovnatelné se scénou ve sklepě (Zodiac). Omyl. Takže myslet znamená ho*no vědět. Teď už to vím. ..............."a hlavně nemyslet!" (08.11.2013)