Vévodkyně

Dost mi to připomnělo Marii Antoinettu, která stavěla na stejných základech. Jednoznačně musím vyzdvihnout herecké výkony kamenného, chladného Ralpha Fiennese a Keiry Knightely, kterou sice nepovažuju za kdovíjakou herečku, ale tady mě rozhodně o svém hereckém umění přesvědčila. U příběhu jsem se (překvapivě) vůbec nenudil, navíc byl doplněn dobrou kamerou, kostýmy a v neposlední řadě hudbou. Ze scén mě asi nejvíc dostala ta, kde Georgiana předává svoji Elizu generálu Greyovi. Vlastně ani nevím, proč bych měl zůstat pouze u průměru, Vévodkyně na ty 4* (alespoň u mě) má. (29.04.2010)

Zdá se mi to nebo se historické filmy dostávají do stádia, kdy je dobré natočit historický film o každé události, o každé historické postavě, která kdy vůbec žila. Za chvíli se tak dočkáme historického filmu o žebrácích z Paříže nebo o mrtvole, kterou v 10. Století vyplaval Dunaj. Na druhou stranu nemůžu této vévodkyni vytknout, že její život zrovna nic lehkého nebylo. Dokonce mě to donutilo se o ní dočíst více informací, než je jen ve filmu. Keira Knightley to každopádně zvládla a popravdě se přiznám, že jsem na historický film nekoukal s takovým zájmem jako právě na život této vévodkyně. Pro mě neznámý příběh z historie tak herci dokázali zfilmovat velice zajímavě se vším všudy. S dobovou atmosférou, hudbou, kostýmy, postavami, lidmi...se vším všudy. Zajímavý, že hazard ve filmu zase tolik neukazovali, prý doteď dluží zemi tři miliony liber. (23.05.2011)

Hoci aj s hviezdnym obsadením, "Vévodkyně" mi pripomínala skôr paperbackovú lovestorku ako poctivý historický fim, v ktorom ma zaujíma skôr riešenie iných vecí, ako kto koho dieťa nosí pod srdcom, komu sa narodil a nenarodil dedič, kto s kým oné, kedy a ako. Proste historická romantika so silným dôrazom na kostýmy a vlasový styling. Také účesy, ako som videl v tomto filme o 200 rokov neskôr už nosila snáď len Marge Simpsonová a moja teta Hildegard. Diváci, ktorí si labúžia v monumentálnych historických súbojoch, radšej ruky preč. (16.03.2010)

Chladné, odtažité, naducané a pyšné jako účes Georgiany, bez emocí, citů a pocitů. Vévodkyně ve mně vyvolala jen velmi malé množství empatií a R. Fiennes mi znovu potvrdil mou narůstající domněnku, že jeho dřívější role mě prostě zaujaly víc (ostatně mu to ani nevyčítám, prostě musel hrát suchara). Teď zůstanu u britské produkce - a to i ve stejném historickém období (přelom 18. a 19. století), ale raději se přesunu na východ do carského Ruska a pustím si Oněgina. (20.12.2008)

Freedom is absolute....Tradičněji, vážněji a s anglickým chladem portrétovaná souputnice Marie Antoinette- bez rockových riffů, fontán šampaňského a rozevlátě opulentnímu stylu. Ale dřeň zůstává stejná- hledání svobody v okovech manželství, povinnost předat genetickou informaci mužskému potomkovi v posteli dle metody: close your eyes and think of England, manžel, který projevuje city zásadně psům a dívka, která má navzdory sešněrovaným korzetům volnou duši. Příliš volnou na pozvolna probouzející se 18. století. Nádherně oduševnělá Keira Knightley vdechla své nešťastné Georgianě veselý dívčí půvab Elizabeth Bennet i tragický osud Celie z Atonement- a desítky podob mezi nimi. Je- li tenhle zručně, ale nikterak vynalézavě natočený historický memoár čtivý a oživlý, pak především díky ní. Trvalo ještě více než sto let, než první ženy získaly volební právo. 75% (26.01.2009)