Pozemšťan

Zaujímavý nápad a natočiť niečo podobné u nás, tak dvíham oba palce nahor. Výhrady by som však mal tak či tak a najväčšiu výčitku smerujem k tomu, čo by malo byť jeho hlavným kladom. Ak divák pristúpi na scenáristickú hru, môže sa baviť slušne ale koncept Pozemštana je vo svojej podstate príliš naivný a nevierohodný na to aby som sa ním nechal unášať. Príjemný a nie úplne očakávaný záver síce zanechá pozitívne pocity ale len to mi bohužiaľ nestačí. (11.02.2012)

Vynikající sci-fi konverzačka, ve které díky skvěle napsanému scénáři téměř vše skvěle do sebe zapadá a funguje jako dobře namazaný stroj. Komorní atmosféra a vyprávění hlavního hrdiny dodává na atmosféře, už samotný jeho příběh je poutavý a úžasně se poslouchá. Otázky, které divákovi vyvstávají na mysli, jsou často zodpovězeny a pokud ne, tak jsou velmi šikovně zamluveny dalším poutavým vyprávěním, tudíž na ně zcela zapomene. Na výsledném dojmu se podepisuje také excelentní hudební podklad. Herecké obsazení vcelku dobré, jen některé tváře mi na role profesorů neseděly. Výsledný dojem je na čistých 5*, jelikož na Pozemšťana jen tak nezapomenu. Ostatně, zkuste si představit sebe v roli Johnových přátel poslouchajících jeho vyprávění...Věřili byste? :) (08.07.2012)

"Myšlenka je větší pomník než katedrála." Cituji z filmu Kdo seje vítr. Myšlenka je to co je potřeba k vytvoření příběhu, ať už jde o film, rozhlasovou hru nebo knihu. Myšlenka o tom, jací jsme a jak přemýšlíme o věcech, nejlépe o takových, které jsou mimo naši dosavadní zkušenost. Od toho lidské myšlení je. Podstatné není věřit, podstatné je objevovat a porozumět, dělat závěry na základě už známého. A o tom je i Muž ze Země. Způsob reakce ostatních, jejich otázky a osobní postoje byly podle mě absolutně přesné. Cokoli navíc by jen rušilo, naopak když John mluví o ohni a je slyšet krb, je to naprosto krystalicky čisté. A pro Bixbyho asi věc, jak se rozloučit se světem. 4.10.2011 Věčnej život, věčná osamělost, věčná opuštěnost. Vzpomínky na minulost se postupně tříští do dílčích obrazů a vjemů, který sotva držej pohromadě. Mezi jednotlivejma zábleskama paměti se roztahuje tma, plameny vzpomínek se rozpadaj na menší ohně, pak na plamínky svíček. Dokáže člověk držet v hlavě dojmy ze zážitků, který mu dřív připadaly nesmazatelně vrytý do mozku? Spousta vjemů postupně upadne v zapomění, knot svíčky dohoří. Někdy ale třeba je možný nějakej plamen živit silou vůle, silou lásky. Když nic jinýho, vzpomínka mi musí zůstat. (14.06.2008)

Pozoruhodný, divadelním způsobem pojatý film. Vyvolává to spoustu otázek a náboženské téma asi i dost lidí pobouří, ale mně to sedlo a bavilo mě to poslouchat. Herecká sestava ze třetí cenové, ale všichni hrají dobře (nejsympatičtější mi byli Tony Todd a John Billingsley) a působí dojmem normálních, skutečně inteligentních lidí, takže je dobře, že se tu nevyskytují nějaké provařené tváře, co by na sebe strhávaly zbytečně pozornost. Upřímně moc nevím co si o tomhle snímku mám myslet, ale jak říkám, bavil mě a určitě na něj nezapomenu. 80% (18.04.2016)

Vcelku zajímavý, avšak ničím ohromující, nízkorozpočtový film, který i přes svou krátkou stopáž, dokáže pěkně uspávat. Bez mučení přiznám, že jsem ho sledoval nadvakrát. Parta vědců sedí v odlehlé chatě a jeden z nich, který je musí opustit, jim vypráví svůj příběh o nesmrtelnosti. Kapacity ve svých oborech Johnovi zprvu nevěří a tváří se na jeho slova všelijak. Během chvíle však John dokáže, že v jejich myslích začíná vrtat červík pochybností, ale já to pro změnu nevěřím jim. Nevěřím jim ten náhlý obrat. A nakonec jsem čekal nějakou lepší pointu, tahle konstrukce byla dost chabá a nevytáhla příběh z průměru. Když to shrnu do jedné věty - dobrý nápad, ale slabý scénář. (05.11.2013)