Co se vlastně stalo

Hned v úvodu musím říct, že mě zatraceně mrzí, že se mi na What Just Happened? nepodařilo sehnat lístky během Festivalu ve Varech. Takhle vyvážený a zajímavý film jsem neviděla už hodně dlouho. Jasně, řada psychologických dramat je perfektních, jenže 99% filmů má v podstatě stejnou zápletku: postava prochází složitým vývojem, aby z bodu A dospěla do bodu B. What Just Hapenned? nemá bod A, ani bod B. Jen líčí dva týdny v životě producenta. Vlastně byste si mohli vybrat úplně jiného člověka nebo úplně jinou dobu a nic by se nestalo. A asi zrovna to je na tomto filmu tak kouzelné. Nějak už jsem si zvykla, že se scénárista snaží narvat do filmu co nejvíc scén, které podpoří atmosféru celého snímku. To je přece logické. Když točíte komedii, naházíte do filmu co nejvíc komediálních scén, když drama, odpálíte pejskovi hlavu. What Just Happened? tohle nedělá. Ani v jenom okamžiku si člověk nemůže být jistý, co přijde příště; jednou se scénárista vytasí s vtipným pádem na rakev, podruhé nechá hlavní postavu zoufale řešit problém, jestli se věnovat bývalé manželce, nebo hlavní hvězdě filmu. Chvíli nechá člověka oddechnout, odstavit auto na okraji cesty a jen ze sedadla spolujezdce s De Nirem poslouchat soundtracky, jindy ukazuje hektický život zaměstnaného člověka, kterému by ani 10 000 volných minut měsíčně k telefonování nestačilo. A podobně jako v životě i na pana producenta čekají problémy, se kterými si poradí, zatímco další budou nad jeho síly. Těžko říct, jestli má tenhle film být satira, nebo melancholický pohled na chlapa, který chce patřit do nejvyšší ligy, ale ráno si barví vlasy, nedokáže vyjít s manželkou a na fotografii stojí až u "P". Ať už je tomu jakkoliv, Barry Levinson to znovu dokázal. What Just Happened? je úplně jiné než Vrtěti psem, úplně jiné, než jsem čekala, ale ani tak jsem se ani na okamžik nenudila. Nikdy bych nečekala, že mě nějaký film dokáže takhle sebrat ve tři v noci. "Studio zaplatilo 20 milionů, aby byl hlavní postavou. Za takové peníze mají i nějaká očekávání. Očekávají výborný herecký výkon. Za takové peníze čekají, že se s ním budou chtít vyspat miliony menstruujících žen." (30.03.2009)

Na tak mega silné herecké obsadenie by človek čakal viac. Na druhej strane, páčilo sa mi, že sa film nebál poukázať na pravú tvár Hollywoodu. Hovoria v desiatkach miliónov ako o drobných, plno feťákov, vyšinutých ľudí, herečky sa stávajú herečkami za fajku starým pánom... Chýbalo tu len viac buzerantov, ale zas hrala tu Kristen Stewart, tá už patrí do komunity, hoci sama tiež riešila kariéru cez posteľ. Sean Penn si tu strihol v podstate nulovú rolu, ale už mal asi toho dosť. V tom istom roku hral v Milk chlapáka s mrdkou na ksichte, takže sa predviedol už dostatočne. Film ponúkol pohľad do zákulisia showbiznisu. Ale zároveň taký pohľad, o ktorom všetci dávno tušili. (05.05.2022)

Prikláňam sa k vyššiemu hodnoteniu, pretože sa mi páčil námet a prostredie, v ktorom sa film odohráva. De Niro ako filmový producent je super. Nenudil som sa vôbec, no pre bežných divákov nemusí byť film stráviteľný, skôr ničnehovoriaca nuda. Ja som si film užil, aj keď ako komédia mi to vôbec neprišlo. 70% (12.02.2010)

Pod nepříliš ataktivním povrchem překvapivě dobré a velmi lidské. Bezprostřední prolnutí děje s životem postav skutečného Hollywoodu si přitáhne vaši pozornost. Žádná postava není černobílá a proto není nikdy zcela jasné, co udělá samo o sobě nebo v interakci s druhými, nicméně velmi často se hrdinové tohohle snímku rozhodnou tak, že si říkáte "Jo, vůbec se mu nedivím". A mezi tím vším bojuje své stovky profesionálních i ryze osobních duelů vynikající Robert de Niro. Stojí za vidění. (02.01.2011)

Na tenhle film jsem se vážně těšil - Bruce Willis, Robert de Niro a komedie, to nemůže špatně dopadnout. O to větší bylo moje zklamání. Jednak se zcela určitě nejedná o komedii a pak nechápu, jak se herci jejich formátu mohli podílet na něčem, co mi připomínalo průměrné béčko a očekával bych v něm i průměrné herce. De Niro i Willis své role hráli sice dobře, ALE - odvážný nápad nechat hrát Bruce sebe samého a svým způsobem si dělat srandu ze sebe samého dle mě moc nevyšel - sice nejsem "menstruující panička", ale zkrátka mám rád klasického okoukaného Willise, s jeho perfektní mimikou a vším, co k němu patří. Tady byl zarostlý jak Usáma, takže mimika byla pasé, s jarmulkou v kostele bych ho nepoznal a navíc se na scéně objevil všehovšudy pár minut, takže jediná scéna, ve které se podobal některé z jeho typických rolí byla ta, kde nadával a rozbíjel židle. A nebýt Robert De Niro hlavním hercem, který byl téměř v každém záběru a držel alespon nějakou laťku, nedám ani těch 40%. (06.02.2009)