Nic než pravda

Být tohle podle pravdy, musel bych být hodně sporstej na adresu demokracie Spojených států (ale i tak si nedělám iluze). Bylo by smutné, pokud by bylo možné jen tak bezdůvodně někoho zavřít (opravdu, bezdůvodně - z logiky věci to tak je). Film určitě doporučuji. Mimochodem, nevím, jestli jen mně, ale Kate mi zde strašně připomínala Alyssu Milano (07.05.2009)

Etickou povinností každého žurnalisty je chránit si svůj zdroj bez ohledu na to, z jak vysokých je kruhů.. Když si odmyslíme nasvícení, přiblížení mluvících, či mlčících hlav nemá daleko k Leoneho detailům obličejů ošlehaných větrem prérie, Dillon přesvědčivě jede svého záporáka s kusem pravdy ve svých motivech, do toho působivá řeč zestárlého kapitána Pierce před Nejvyšším soudem a pointa, která i přes svou předvídatelnost neztratila na síle. Tyhle střípky mohly dát dohromady klidně něco většího, nebýt té dějové zacyklenosti a laciné manipulace s divákem na emočním poli. A mimochodem, trestat spoluvězenkyně Kate Beckinsale ve vazbě zákazem sexuálních aktivit je téměř na úrovni waterboardingu! (06.04.2022)

Nothing But the Truth je dalším filmem, do kterého jsem šel, aniž bych o něm něco věděl. Teda, věděl jsem pouze to, že v hlavní roli je Kate. A po skončení tohoto vynikající snímku musím říct, že pokud jsem do teď bral Kate jen jako ozdobu, ač sebehezčí, tak mi dokázala, že fakt umí. Když si to vezmete kolem a kolem, tak zjistíte, že v tomhle filmu záleží na tom, jak moc uvěříte Kate tu novinářku, která chrání svůj zdroj. Já jí to uvěřil a možná proto se mi tento snímek tak líbil. Máme tu hned několik témat - novináři vs. spravedlnost, pak taky osobní témata (u postavy Rachel matka vs. novinářka). Tento snímek mě překvapil a to fakt mile. Hlavně obsazením - Farmiga skvělá, Dillon byl parádní hajzl a Alda zase advokát. Jediný, kdo mi tam nepasoval, byl Schwimmer. Nevím proč, ale tady byl nijaký. Ve všech scénách jsem neviděl manžela Rachel, ale Davida, jak se snaží odříkat text a rychle vypadnout. Co mě nejvíc dostalo, byl samozřejmě závěr a odhalení zdroje. To totiž dalo už takhle silnému snímku další, zcela silnější stránku. Ano, zamávalo to se mnou. Protože když jsem tak uvažoval po skončení filmu, tak jsou činy Rachel daleko jasnější, stejně jako důvod, proč opravdu nemohla porušit důvěru a prozradit zdroj. Tento film můžu doporučit každému, kdo by se chtěl podívat na nějaké hodně solidní drama a plus se přesvědčit o tom, že Kate Beckinsale opravdu není jen velice pěkná ozdoba filmů. (13.02.2010)

„Muž může mít dobrý život, být uznávaný, přispívat na charitu. Na konci ale počet lidí, kteří přijdou na jeho pohřeb, většinou závisí na počasí. - A počasí se změnilo.“ Dosti ošemetnou látku si vzal pod svá křídla režisér a scénárista Rod Lurie, který se opřel do vládních kruhů a po několika ne zrovna jistých filmech se konečně našel. Drama podpořené silným scénářem a nadprůměrnou hereckou sestavou (standardně velmi dobří Matt Dillon a Alan Alda, překvapivě velmi dobrá Kate Beckinsale) neklouže jen po povrchu, ale solidně se zavrtává do palčivých otázek mediální zásadovosti i senzacechtivosti, která paradoxně vyústí v bezvýchodnou situaci.. Mnohé se dalo řešit jinak, přesto tu máme inteligentní „dilema“ snímek, ve kterém prostřednictvím ambiciózní novinářky po celou stopáž vyčkáváme na pointu – a ta rozhodně nezklame!! (05.07.2009)

Téměř dokonalé, justiční drama. Kate Beckinsale, Alan Alda, David Schwimmer, Matt Dillon. Herci, kteří nejsou úplnou topkou dnešní hollywoodu. Zahráli bravůrně, uvěřitelně a právě na těchto hercích stál celý film. Příběh je dosti reálný, vsadím se o cokoliv, že se tohle někdy stalo, nebo stane. Film nemá silné témpo, ale přesto nenudí, naopak. Vše je podáno tak osobně, že mě pohltilo a nepustilo. Film je jednoznačně na straně novinářky. Ukazuje její trápení, její beznaděj. Když se ale člověk zamyslí, pravdu měly obě strany. Film, který končí patovou situací, kazí jen postava informátora, kvůli kterému by se člověk nenechal zavřít na tak dlouhou dobu do vězení. 90% 30.12. 2009 (30.12.2009)