Nic než pravda

Zaujimavy scenar, divak musi mat hlavne trpezlivost, kym zisti, preco ani za svet nechcela novinarka prezradit totoznost informatora a za to musela tvrdo zaplatit. Hlavne na konci je to na zamyslenie. Velmi dobre herecke obsadenie, aj kvoli hercom sa oplati tento thriller vidiet. Reziser Rod Lurie nema vo svojej filmografii vela filmov, avsak z tych najznamejsich by som spomenul napriklad politicky thriller KANDIDATI (2000) s Garym Oldmanom, väzensku dramu s Robertom Redfordom POSLEDNA PEVNOST (2001) alebo sportovu dramu REPORTER V RINGU (2007) so Samuelom L. Jacksonom. __________ Kate Beckinsale - (Rachel Armstrong) +++ Matt Dillon - (Patton Dubois) +++ Angela Bassett - (Bonnie Benjamin) +++ Alan Alda - (Albert Burnside) +++ Vera Farmiga - (Erica Van Doren) +++ David Schwimmer - (Ray Armstrong) +++ Courtney B. Vance - (Agent O'Hara) +++ Rod Lurie - (Larry) +++ Produkcia: Rod Lurie +++ (24.02.2013)

K.Beckinsale predvádza jeden zo svojich najlepších hereckých výkonov, možno aj preto, že je čo hrať. A ak navyše máte po boku tak presvedčivého herca akým je A.Alda, tak to je radosť. V. Farmiga ma už nieviem po koľký krát v priebehu roka presvedčila, že má neuveriteľne dobré našliapnuté na jednu z najobsadzovanejších herečiek. Príbeh je v podstate jednoduchý a prevažná väčšina bude so mnou súhlasiť, že by sa zachovali podobne ako hlavná hrdinka. Až do samého záveru som pevne stál za jej rozhodnutím, ale zrazu prišlo odhalenie a ja som zneistel, pretože čo by sa asi tak mohlo po zverejnení zdroja stať? Súd by celú túto záležitosť mohol v sekunde uzavrieť a obžalovanú prepustiť. Trošku lacná a nepresvedčivá bodka, za inak výborným filmom. 80%. (18.02.2010)

Scénář: Rod Lurie .. Rod Lurie má reportéry v lásce. Jeho vytvořené investigativní novinářce budete prostě fandit, protože skálopevně brání svůj zdroj proti zájmům národní bezpečnosti. Námět nebyl vůbec špatný, realizaci ovšem proběhla s velkými rezervami. V průběhu jsem měl dvě otázky. Jednu zájmovou a jednu logickou. Kolik za tohle mlčení může dostat vazby / vězení a kdo je tím zdrojem, který tak chrání. Obě dojdou naplnění, jenže zejména ta odhalující mi sílu příběhu oběti pro správnou věc spíše devalvuje. Schválně na kterou stranu se postavíte? Dále jsem nebyl zrovna nadšený z vlezlé kamery do obličejů herců a režisérská střídmost, která cokoliv ostřejšího skryje mimo záběr. Příliš nezaujal ani Alan Alda, zato Kate Beckinsale tuhle roli, která vyloženě nestaví na její kráse, odehrála hodně dobře. (09.12.2009)

Znáte to, někdo se tváří jako největší hvězda a vy si jen říkáte, co to je zase za přetvařujícího se blbečka. S tímto filmem je to podobné. Tváří se vážně a syrově, ale celkově vyznívá do prázdna. Velká škoda, že můj oblíbenec David nedostal více prostoru, i když mi do dramatu příliš nesedí. U Kate platí čím starší, tím krásnější a navíc je zde jako jedna z mála opravdu přesvědčivá. Pokud to vypnete těšně před koncem s tím, že se nedočkáte vysvětlení, uděláte velkou chybu. (23.02.2010)

Výjimečnou devizou tohoto filmu je, že navzdory široké paletě provázaných témat, postav a pozic, jimž se věnuje, má určenou jejich jasnou hierarchii vůči příběhu, který chce vyprávět. A díky tomu se mu mistrně daří soustředit celý příběh s téměř čtyřiceti mluvícími postavami (obvykle jich má film kolem 10-20, horory třeba málokdy i těch 10) do 100 minut, kdy naprosto vědomě prakticky přehlíží problematiku záminek Spojených států k vojenským intervencím či reakce a náladu veřejnosti ke zjištěním a práci protagonistů. Vše, co zde vidíme, se odehrává za oponou, kde má každý své motivace a z toho vychází i rozhodnutí filmu nevybudovat vyloženě zápornou stranu. Té se nejblíže, vzhledem k jeho pozici vůči protagonistce, profiluje sice státní návladní, bravurně zahraný Mattem Dillonem, ale i on má prostor na to, pojmenovat svoje motivace, abychom je byli schopni pochopit i když s nimi nemusíme souhlasit. Největším překvapením je však zde práce kamery, jež vědoma si limitů snímku poskládaného z desítek postav, jež spolu komunikují v generických interiérech, volí atypické úhly, extrémní zoomy, dialogy snímá z detailů, často s protisvětlem a estabilishing shoty jsou až klidně třeba 5. až 10. záběr oné scény (podobně pracuje ve svých současných filmech například Sodebergh). I díky tomu jsou postavy filmu částečně odlidštěné jako obecné symboly svých principů, což je ve výsledku i celá pointa zobrazeného boje. Proto je Nothing But the Truth ideálním zástupcem autorského filmu, kde režie naprosto chápe, o čem chce scénář být, protože za ním stojí stejná osoba. (13.10.2018)