Vzpoura v Kautokeinu

Vrchnosť drží ľud v nevedomosti, rafinovane podporuje jeho alkoholizmus, zdiera ho a zarába na ňom. Niekto však prekukne tieto úžernícke praktiky, presvedčí ostatných, ktorí vezmú osud do vlastných rúk a postavia sa na odpor. Je to konflikt najmä sociálny, a aj národný (nórsko-saamsky). Kautokeino-opprøret obsahuje silný a drsný príbeh z 19. storočia s presahom do súčasnosti. Je to príbeh o cti a zadosťučinení, ktorý zobrazuje boj malého národa proti nespravodlivému systému aj so svojimi vlastnými démonmi. Zostáva po ňom krv na snehu: mŕtve soby a zmarené ľudské životy. (01.07.2014)

Za vším hledej chlast, nikoliv ženskou. Kdyby pánové Sámové neprolévali víc huby kořalkou, tak nemuseli bejt spory o neuhrazené dluhy, pocity nespravedlnosti a hromada zbytečně zabásnutejch rampouchů. Do toho všeho bezohledná korupce a kšeft s čím jiným, než opět s chlastem a to se pak jeden nemůže člověku divit, že někdo přijde k úhoně a na řadu se dostane i sekera. Tento severský epos, sleduje boj domorodých Sámů, proti Norským vykořisťovatelům, kteří sklízí zisky z jejich utrpení a zoufalství. Boj který ovšem nemohli nikdy vyhrát a podobný konec se dal už předem očekávat. Ať už byl dluh nespravedlivý, nebo nebyl, tak bez soudu se nikdo zavírat nemá a tak je zase logické, že se to ostatním nelíbilo a nastala krvavá řež. Pro mne průměrnej biják, na můj vkus moc ukecanej. Viděno jako 26 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (06.04.2015)

Severské drama tak příliš vzdálené tomu co nás neustále obklopuje a tak neskutečně blízké svou opravdovostí lidského zápasu o přežití. Velmi drsné podmínky pro život, výchovu dětí a boj s nabubřelou pýchou, chamtivostí a zaslepeností v podobě zkorumpovaného pastora a obchodníků s alkoholem, muselo stát šílené množství energie a odhodlání. Já se představit, že uprostřed polární zimy jako sama žena sháním rozprchnuté stádo sobů někde po horách a vlastním tělem je chráním proti vlkům, protože mi manžela hodili do chládku za to, že urazil kněze ... nepředstavitelné. Při závěrečné vzpouře, kdy Aslak řekl "jdeme do Kautokeinu" jsem s nimi cítila jak tu bezvýchodnost nad tou donebevolající nespravedlností, tak zároveň jsem měla chuť tu hůl na ně vzít taky. Ale přátelé ... ta hudba, ta HUDBA! (29.05.2014)

Za poslední rok jsem neprochlastal ani jednoho soba. Ženský by mě za to měly mít rády, ale nemají. A ti sobi? Ti se zatím někam rozutekli. Podobně i tento film je spíš suchý než by páchl po alkoholu. Produkce: Norsko / Švédsko / Dánsko; chybí tu jen Finsko, a tam to znám! Ráno ohrnují nos a večer by se bratříčkovali, bez ohledu na ženy i na soby. Poměr odsouzených za protialkoholní povstání 17 : 11 (ženy/muži) odpovídá rabování konzumu v Zolovi. Sámským etnikem, které se vyzačuje mírnou povahou, jsou nejpíš myšleni jen muži. "Sámská krev" je opravdu lepší. (27.08.2023)

Hmm, chlast je sviňa a pokud jste sobaři ( pro neznalé, to je chovatel sobů) kdesi v norském Laponsku můžete velmi rychle prochlastat celé stádo, když si nedáte pozor. Sobař ale není jen tak ledajaký ochmelka a dokáže se tomuhle démonovi vzepřít, stačí trocha pravé víry ( no jo, no, dřív měla větší sílu než sezení alkoholiků) a najednou se na mizině ocitne hospodský.. jenže pokud je to taková svině jako ten v Kautokeinu nebude to mít sobař tak jednoduché a bude se muset postavit nejen flašce,nýbrž i systému, kde ten zná toho a ten zas toho... Rebelie v Kautokeinu neměla asi příliš velký historický význam, ale Aslak je pro Laponce zřejmě totéž co pro Chody Kozina..je to srdcová záležitost . Nils Gaup,sám Sám, natočil prostou a jednoduchou poctu těmto odvážným lidem, sice až na výjimky bez výraznějších dramatických momentů,ale koneckonců ono to zas tak nevadí, ten sever je prostě takovej chladnej. (14.03.2013)