Agent Palmer: Případ Ipcress

Připojuju se k hodnocení brejlila, s tím, že mne ta samoúčelná kamera po čase vyloženě štvala. Některé záběry jsou sice hezky artistní, ale padá na tom celý film, který tak nemá atmosféru, neustále je tím rozbíjen vnitřní syžet, takže se příběh, i když slabý, deštivý Londýn a sychravo, zcela míjí s těmito kameramanskými kousky. (13.09.2009)

Mám extrémní slabost pro špionážní filmy (i knihy), zejména ty z britské provenience - viz některé Hitchcockovy ranější filmy. Psychologické či politické hry, naznačování a věčná nedůvěra, to vše slibuje sofistikované a intelektuálně lehce vzrušující vyprávění. A pokud to stříhá Peter Hunt (vynikající střihač prvních bondovek a režisér V tajné službě Jejího Veličenstva) a za kamerou stojí jeden z nejlepších představitelů české kameramanské školy Otto Heller, který nabídl rozhodně jedny z nejbizarnějších kompozičních řešení prostoru, jaké jsem kdy v britském (natož žánrovém) filmu viděl, je to prostě paráda. Jdu na další část, opět s Hellerovou kamerou (Hunt a Barry chybí, ale zase přibyl bondovský režisér Guy Hamilton - dělal čtyři, včetně Goldfingera). Docela oceňuji Saltzmana (jednoho ze dvou původních producentů bondovek), že s částečně identickým týmem (přibral např. Barryho jako skladatele, Kena Adama coby autora výpravy, případně kostyméry, členy zvukařského týmu atp.) nabídl tak odlišnou verzi špionážního žánru (mnohem bližší prvním románům Le Carrého než Flemingovi). I když ta scéna s výměnou zbraně - otevřeně citující Dr. No - mě pobavila velmi. (03.10.2009)

Prvý z troch špionážnych thrillerov s agentom Palmerom v podaní Michaela Cainea ma vobec nesklamal, hoci som do toho šiel s nedoverou. Predsa len 60-te roky patria neodmysliteľne Bondovi a nemal som záujem sledovať niečo podobné. Furieho snímok však splňa všetky predpoklady k úspešnému projektu a príjemne ma prekvapil svojim realistickým podaním, britským humorom a perfektnou hudbou Johna Barryho. (15.12.2014)

Takové poselství britům: agenti jsou úplně obyčejní lidé jako vy, nakupují v samoobsluze (tehdy to byla novinka, takže Palmer je otevřen všemu dobrému novému), rádi vaří a milují se, vyplňují stohy hlášení a mají přísné nadřízené, kteří vyjadřují celou svou duší i tělem britský stát, platí za parkování, stojí na křižovatce na červenou...a občas zachrání commonwealth před superzločinci, kteří ho chtějí pokořit a zničit. Od toho jsou přece placeni. Režisér si pohrává s každým záběrem (podhledy, záběry přes rameno či přes různé otvory ve zdech apod.) a výsledkem je mile hloupoučká podívaná, která vás zrelaxuje po dlouhém pracovním dnu. Jenže když se pak na film podíváte zpětně, zjistíte, že vlastně nevíte, co se na plátně dělo, jaká byla motivace postav, proč všichni jednali tak hloupě (důležitý pásek v kamnech???). Ale to asi k tomuto žánru neodmyslitelně patří. (13.03.2009)

Zatiaľčo tretí film o agentovi Palmerovi je presne v duchu bondoviek, tento prvý ani veľmi nie. S Palmerom je zaobchádzané ako s handrou, ktorá kupodivu/nečakane odhalí niektoré skyté veci/vzťahy. Oproti "trojke" je film menej humorný, čo je jeho plusom. Na Caina, ako vysokého blonďáka s okuliarmi s hrubými rámami a mini revolverom, si treba nejakú chvíľu zvykať, ale nakoniec som si navykol, je to predsalen sympaťák. Pravdupovediac, Plummer alebo Harris by sa na rolu hodili asi viac. Potešil tradične skvelý Green s jeho typickými zakrútenými fúzikmi, aj s prekvapujúcim zvratom s jeho postavou v závere filmu. Spracovanie je kvalitné a aj štýlové, ale na lepšie hodnotenie mu chýbala zaujímavejšia zápletka a absencia napätia. (03.03.2019)