Dvanáct

Jen tak úplně mimochodem, příběh se neodehrává v Čečensku - jak tvrdí anotace, ale v Moskvě, to je ve výsledku dost zásadní. Michalkov natočil zdánlivě naprosto obyčejný remake klasiky, který jenom prošpikoval jakýmsi nepříliš působivým sociálně-etnickým backgroundem. Opravdu většina (dlóóóuhé) stopáže předstírá, že jde jen o zbytečné natahování kdysi fungujícího filmu, okořeněné o pár symbolů a lásku režiséra ke své rodné Gruzii a zakavkazsku obecně. Jenže padesát minut před koncem to najednou příjde: monology hrdinů konečně začnou mít hlavu, patu a emoční dopad. Finále je s překroucením původní pointy působivé (obvzvlášť v závislosti na dosavadním dlouhém přesvědčování diváka, že sleduje pouze decentně ozvláštněný remake) a plně slouží hlavní myšlence filmu - nikoliv kritice netolerance nebo xenofobie (jako tomu bylo u Lumeta), ale všem dobře známé a v tomto případě neuvěřitelně pokrytecké apatie. Jistě, toho patosu poletujícího ptáčka a smyčci dolovaných emocí je moc, ale co jsme se zatím s Michalkovem párkrát u jeho filmů setkali, on už to asi jinak ani neumí a já mu odpouštím. (16.02.2011)

Naozaj zaujímavá variácia na Lumetovu klasiku. Príbeh dostal vďaka čečenskému konfliktu nový rozmer. Mal som síce pocit, že niektoré zmeny postojov neboli tak dotiahnuté ako v origináli, ale jednotlivé postavy majú o to silnejšie pozadie. "Ruské" finále vyvažuje mierne kolísanie v tempe... (19.04.2009)

Ruská verzia Dvanástich rozhnevaných mužov nie je tak pôsobivá ako originálna americká verzia. Hoci prináša ruské reálie, dialógová bitka tu nie je taká účinná, dokonca niektoré kecy sú tu zbytočné. Film je predĺžený o zábery z mladosti obvineného, a tak je tá stopáž takmer neúnosná. Herci tu boli nevyrovnaní a málo výrazní v porovnaní s pôvodným spracovaním. Záver je naozaj fajn, problémom je, že málokto sa k nemu možno dostane. (20.08.2017)

12 rozhněvaných mužů jsem do dnešního dne neviděl, takže nemám srovnání, ale Michalkovova moderní verze je velmi kvalitní a je to jeden z mých nejsilnějších zážitků, jaké mi sledování filmové tvorby v posledním roce přineslo. Výborné herectví, jaké se vidí opravdu zřídka, dobře napsané charaktery, které mapují řez současnou ruskou společností a hodně vypovídají o atmosféře moderního Ruska, vypjatý dramatický konflikt , který do posledního momentu nechává diváka v nejistotě a nutí ho přemýšlet. Výborná kamera a chytrá režie, která střídá statické záběry z tělocvičny s flashbacky z válkou zmýtaného Čečenska. Mimochodem, bojové scény tvoří sice jen velmi malou část filmu, ale patří k tomu nejlepšímu, co v posledních letech na poli válečného filmu vzniklo. Scénář rafinovaně, jen zvolna odhaluje pohnutky a charakteristiky jednotlivých postav porotců i samotný kriminální čin. Ve dvou nebo ve třech případech sice režisér zašel ve své snaze o zatraktivnění děje příliš daleko, např. scéna s nožem přesekávajícím cigaretu je přehnaná, ale Michalkovovi se musí přiznat skutečné mistrovství a jeho film patří přes drobné nedostatky k tomu nejlepšímu, co momentálně evropská kinematografie dokáže vyprodukovat. Celkový dojem: 90 %. (25.06.2009)

Remake Lumetovy klasiky v podání ruského barda Nikity Michalkova dopadl nad očekávání skvěle. Místy je sice tempo pomalejší a někteří porotci až příliš podivní (nevěřím, že by si porotce č. 6 od porotce č. 3 nechal něco takového líbit), kladné dojmy však s přehledem převažují. Za velký plus považuji i fakt, že Michalkov si z originálu vypůjčil pouze leitmotiv a dále už šel (především v závěru) svou cestou. 75%. (20.12.2020)