Prácička v Itálii

Viděl jsem teď v rámci Herecké odysey hned 2 filmy s Michaelem Cainem ze stejného roku a zatímco na Špinavou hru jsem se nijak obzvlášť netěšil a pozitivně me překvapila, natěšený na Prácičku v Itálii jsem zůstal naopak mírně zklamán. Filmů o chytře provedených loupežích jsem z tohoto období viděl poměrně dost, možná i proto mě už většina těch zbylých nedokáže tolik nadchnout, byť jako oddechovky mi dobře poslouží a i tenhle film má řadu pěkných momentů. Celá příprava na loupež v první půli je za účasti Caina prošpikována vtipným nadhledem. Pak přišla na řadu akce: Po téměř uspávajícím provedení loupeže bez napětí, vtipu i atmosféry, v hodně zdlouhavé akci během dopravní zácpy, se pro změnu tempo obrátilo k akci přímo šílené, zběsilé a doplněné až primitivně groteskním humorem. Ve scénách, které v rámci subžánru představují obecně ty nejočekávanější, jsem tady na chvilku ztratil zájem film dále sledovat. Ke konci filmu mě ale naštěstí i ta akce poměrně chytila a samotný závěr hodnotím jako fajn. Hudební složka dobře šlape a využití mj. smyčcového orchestru v hudebním doprovodu k akční komedii vnímám jako unikátní. Hudební a režijní stylizace zde ke konci vytváří krásný rytmický souzvuk velkolepé akce, veselé nálady v autobusu a pravidelných střihů na sborovou oslavy ve věznici. Hey, hey, Bridger! 60% (05.02.2021)

Paradoxně jedinou kaňkou na celém filmu je ona kultovní spanilá mini jízda skrze ucpaný Turín. Do té doby film s výborným tempem a učebnicovou nadsázkou zabředne do sledu zaměnitelných scén jak z průměrné reklamy. Bez lidí, prostě jen s autama. Padá tím jeden z hlavních kladů, Cainovo charisma. I to by ještě šlo, kdyby ta honička naprosto nepostrádala napětí. A z velké části zato může prazvláštní nápad nedoprovodit tuhle pasáž hudbou. Ovšem stylový závěr převážil (doslova, modří vědí) mé lehké váhání nad hodnocením tím lepším směrem. (25.08.2009)

V několika komentářích se objevuje tvrzení, že remake působí zábavněji. Remaku jsem svého času nadělil velmi průměrné 3* a prakticky dokonale jsem ho vytěsnil z paměti. Opravdu není nač vzpomínat. Originálu nakonec nadělím pouhé 2*. Jedna je za jako vždy výtečného Michaela Caina, druhá za záblesky britského humoru koncentrované především v postavě šéfa britského podsvětí, toho času v nápravně výchovném zařízení. Zbytek tak nějak drhne, není dost vtipný ani dost chytrý, mám pocit, že ani pořádně neví, čím chce být. Vedlejší postavy zlodějského týmu jsou většinou nezajímavé a akční prvky na mě nefungují. Ovšem co stojí za zmínku, je závěrečná scéna, která mi patrně jako jediná zůstane navždy v paměti. Kdyby takhle vypadal i zbytek filmu, byla by to lahůdková věc. Celkový dojem: 45 %. (28.05.2016)

Užít si tenhle film lze pouze za předpokladu, že je člověk vybaven notnou dávkou nadhledu, v opačném případě by těžko akceptoval, že mafiáni vypadají jako banda šašků se stejnokroji a buřinkami, nemaje nic jiného na práci, než stát daleko v horách u silnice, že lze policajty "vyřadit z provozu" jednou ranou do zad, že obyčejné prkno jako závora ustojí opakovaný náraz nákladního vozu atd. Navíc mi příliš neseděl ten suchý britský humor a co bych vyčetl režisérovi nejvíce je to, že se zcela vykašlal na charakterizaci postav, takže mi nebylo dopřáno blíže se seznámit s hlavními postavami a aspoň trochu se s jejich osudy sžít. Díky aspoň za tu skvělou honičku v závěru a potlesk za poněkud bizarní, otevřený konec. (07.07.2005)

YOU MUST HAVE SHOT AN AWFUL LOT OF TIGERS, SIR. YES, I USED A MACHINE GUN! Když je něco slavné, tak to zároveň neznamená, že je to dobré. Film mi nepřišel ničím výjimečný a únik v mini cooperech ničím legendární. Caine není úplně to, co bych si představil pod pojmem charisma a znázornění mafie bylo otřesné. Opravdu nevím, kde tenhle film vzal všechen ten kredit. (14.02.2018)