Prácička v Itálii

Snímek ´Dannyho jedenáctka´ (1960), se svého času stal naprostým fenoménem v oblasti zlodějských filmů, což zapříčinilo nemalou inspiraci dalších tvůrců ke vzniku snímků podobných. No, a tento, v koprodukci VB a Itálie, je jeden z nich. A tak tu máme další partu, kterou vede propuštěný vězeň (jak jinak) Charlie, odhodlaných k velké loupeži zlatých prutů ve své době v hodnotě deseti milionů dolarů. A že to musí být plán naprosto promyšlený snad ani není třeba připomínat. A promýšlené to samozřejmě mají a pro nás je to, i po tolika letech, stále fenomenální ukázka dokonalosti všech tvůrčích nápadů, jaké tu jsou k vidění. Největší divácký zájem míří především k autům použitých k úniku, jaký svět neviděl. Coby reklama na Mini Coopery snímek tímto zábavnou formou prostě zapůsobil dokonale. Tady máme možnost vidět, kde všude se dostanou a čím vším dokážou projet. Dynamika jízdy je brilantní a honička jako celek skutečně zábavná. A právě v tom je síla snímku. V žádném případě se nebere vážně a naopak spíše využívá sentiment všech daných skutků. Jasně, je v tom místy ironie i nadšení, ale ani trocha filozofie neuškodila. Hlavně na samém konci. ´Ostatní můžete přelstít, ale zkoušet štěstí nemusí být vždy bezpečné.´ A jen tak pro zajímavost, pozná někdo v jedné z rolí známého britského komika Bennyho Hilla? (09.04.2022)

Viděl jsem teď v rámci Herecké odysey hned 2 filmy s Michaelem Cainem ze stejného roku a zatímco na Špinavou hru jsem se nijak obzvlášť netěšil a pozitivně me překvapila, natěšený na Prácičku v Itálii jsem zůstal naopak mírně zklamán. Filmů o chytře provedených loupežích jsem z tohoto období viděl poměrně dost, možná i proto mě už většina těch zbylých nedokáže tolik nadchnout, byť jako oddechovky mi dobře poslouží a i tenhle film má řadu pěkných momentů. Celá příprava na loupež v první půli je za účasti Caina prošpikována vtipným nadhledem. Pak přišla na řadu akce: Po téměř uspávajícím provedení loupeže bez napětí, vtipu i atmosféry, v hodně zdlouhavé akci během dopravní zácpy, se pro změnu tempo obrátilo k akci přímo šílené, zběsilé a doplněné až primitivně groteskním humorem. Ve scénách, které v rámci subžánru představují obecně ty nejočekávanější, jsem tady na chvilku ztratil zájem film dále sledovat. Ke konci filmu mě ale naštěstí i ta akce poměrně chytila a samotný závěr hodnotím jako fajn. Hudební složka dobře šlape a využití mj. smyčcového orchestru v hudebním doprovodu k akční komedii vnímám jako unikátní. Hudební a režijní stylizace zde ke konci vytváří krásný rytmický souzvuk velkolepé akce, veselé nálady v autobusu a pravidelných střihů na sborovou oslavy ve věznici. Hey, hey, Bridger! 60% (05.02.2021)

To nebyli smuteční hosté, to byli mafiáni! Dokonale pohodová, akční a především nadsazená první scéna, je jednou z nejlepších a o pojetí filmu vlastně řekne vše. Nebo pojetí jeho první poloviny, druhá je více závodní a to občas lehce nezáživně, ale o tom později. První polovina má více Charlieho Crokera, tedy i více humoru, obzvlášť při seznamování s týmem (nikoliv tím hotelovým, i když...). Z něj samozřejmě po Michaelu Caineovi zaujme nejvíce Benny Hill, jako profesor se skoro trefným příjmením Peach, skutečný milovník dam větších rozměrů. Od nich se dostávám k autům menších rozměrů, tedy k závěrečné honičce, nebo spíše reklamě na Mini Cooper... projede neskutečné, ale to je tak vše, čím dlouhá scéna zaujme. Ona samozřejmě baví, jenom je opravdu až příliš dlouhá, i v tomto filmu občas nelogická, ale takové podbarvení hudbou by možná pomohlo. V bodě zlomu přichází záchrana, nebo také možná ne, každopádně ta filmová ano. Závěrečná scéna je památná, prakticky stejně trefná, jako ta úvodní a končí přesně tam, kde končit má. A ještě maličkost, to co se v Italian Job občas děje, by se dalo nazvat týráním aut, nebo alespoň jejich fanoušků. Hold hluboká alpská údolí jich pojmou kolik vlastně? Hodně! 75% (22.01.2020)

"Moment, kluci, mám geniální nápad..." Hodina a půl naprosto bezproblémové zábavy naplněná typicky britsky hravou nadsázkou ("vězení" pana Bridgera vede), hromadou fórů a skrz na skrz sympatickými postavami. Snad ani není možné, že tomu filmu je 41 let... Scéna s minicoopery je úžasná (doporučuji vidět i jednu její vystřiženou část, kdy mini "tančí" s policejními auty na Straussův valčík:-)), a závěr.... Kdo viděl, ten ví. Čtyři a kousek hvězdy. (27.03.2010)

Samozřejmě jsem viděl nejprve remake s Nortonem (2003). No když jsem si po letech ten remake pustil, nebyl jsem z toho zas tak odvázaný. Právě o to víc jsem se těšil na původní verzi. Avšak celkově jsem mírně zklamán. Celkově musím říct, že remake je více propracovanější, tento původní film je takový víc jednodušší, mezery v ději, občas až moc náhoda. Zároveň jsem byl překvapený, že tento film je docela jiný než remake. Hodně oceňuju Michaela Caina, jeho výkon je bezesporu vyníkající. Film je zpočátku takový pomalejší, ale finální akce stojí zato. (07.11.2020)