Philadelphia

O tom, že filmy ze soudního prostředí nemusí být vždy jen hromady nudných keců jsem se už několikrát přesvědčil a díky Philadelphii jsem na právnické filmy změnil názor úplně. Boj proti demagogii a za svobodu práv je zde brilantním způsobem znázorněn v souladu se sociálním/emotivním cítěním. Míra emocí je tu naprosto přesně vyměřena, takže o nějaký obyčejný doják se nejedná ani náhodou. Soudní líčení jsou působivá a výkony ústředního dua fantastické ( i když tak trochu zastávám názor, že Hanksův Oscar za Gumpa byl zaslouženější ). Úvodní píseň od mistra Springsteena poslouchám téměř každý den a závěrečná skladba Neila Younga působí jako balzám na duši. Není to film pro všechny, ale já jsem na výsost spokojen. 90% (09.01.2010)

No, abych řekl pravdu, Philadelphii jsem se hodně dlouho vyhýbal, protože mě pronásledovala vidina dojáku, který mě bude citově vydírat. Skoro se mi ani nechce věřit, že 2 roky po Mlčení jehňátek natočil Demme něco tak....jiného. K mému milému překvapení, se režisér nevyžíval v citovém vydírání (ne že by to někdy nebylo na hraně, ale dokázal to vždycky ukočírovat). Co se týče myšlenky filmu; kdybych Philadelphii viděl v době natočení (tj. v roce 1993), asi bych byl ze snímku opravdu unešený, chválil a doporučoval bych ho každému, ale tohle téma jsem už viděl ve spoustě jiných snímcích, takže můžu jen konstatovat, že se mi to líbilo a zaujalo mě to. Nějvětší slabinou filmu je pro mě neúměrná délka (záverečné domácí video bych vyloženě vystřihl). Ale přestože se nepovažuju za nějak super velkého fanouška Toma Hankse, musím uznat, že mě jeho homosexuální právník dostal. A líbila se mi i práce maskérů, kteří se na něm opravdu vyřádili. Hodnotím 4*; kdybych film viděl v době vzniku, nejspíš by to byl plný počet. (17.05.2009)

Tom Hanks si toho oscara v netypické roli rozhodně zasloužil, ten song je taky skvělý, ovšem mně se zkrátka nepodařilo přistoupit na ten tón vyprávění a takový dojem to na mě neudělalo, ačkoliv uznávám důležitost tohle oslavovaného kousku...6/10 (16.01.2017)

Kvůli čemu si zde tahle nezajímavá soudní pře vysloužila takovéhle pěkné hodnocení opravdu ne zcela chápu. Od samého počátku jsou karty jasně rozdány, všechno může skončit pouze jedním možným koncem, přičemž cesta k němu bohužel není nijak extra zábavná nebo strhující. Já zkrátka nemám tyhle "poučné" filmy (z nichž se stal časem prototyp oscarového kandidáta) vůbec v lásce. (05.07.2010)

Když se nad tím poctivě zamyslím (auvajs, to je námaha), je mi jasné, že se jedná o sbírku klišé. Hrdina, takto nespravedlivě perzekvovaný vzor všech ctností. Odhodlaný právník. Odporný, bigotní, zpátečnický protivník. Všemi myslitelnými cestičkami se ubírající soudní proces s očekávanými proslovy obou stran. Velká láska, které se postaví do cesty smrtelná nemoc jednoho z partnerů. Ano, kdyby klišé mohlo zasytit, tak by jen zásluhou Philadelhie nemusela polovina světa hladovět. A víte co? Je mi to úplně jedno. (01.09.2007)