Wrestler

Morseovkou něco na začátek: .--/.-././.../-/.-.././.-.//--/..//...-/--../.-/.-..//-.././-.-./..../.-.-./// wrestling jako sport jsem vždycky odsuzovala.. se sportem to nemá nic společného jsem si myslela.. je to jen show pro tupé amíky, který se v tomto násilí libují.. Aronofsky mě opět svou práci zavedl do krajin, kde pro mě slunce nesvítí.. kde jen tupě zírám a přemýšlím, co jsem to sakra viděla? Wrestler je silný drama, které mě dovedlo na cestičku pochopení.. ať už dělají show, nebo opravdu wrestlingem žijí.. dělají to hlavně pro nás.. pro diváky :) a jako každý sportovec, musí obětovat kus svého života.. možná i celý P.S. Mickey Rourke mi celou dobu unikal.. jeho jméno jsem znala, ale obličej jsem neuměla přiřadit.. a panečku na stará kolena ten zadeček.. mňau :-D (21.05.2009)

Boxeři tomu říkají knockout, wrestleři smackdown. Jedná se o ránu či techniku, která vás srazí na zadek a nedovolí vstát. Někde v podvědomí slyšíte tlumený hlas rozhodčího, který odpočítává. Je konec. Aronofsky není ani boxer, ani wrestler, ale znovu jsem od něj dostal nářez a sletěl na lopatky. Film mě vcucnul jako černá díra a skoro rozprášil na atomy. Odvyprávěno tak poutavě, že jsem běhel snímku zahřál celé tělo, od srdce se zasmál, polkl bezmocí, zahořel nadějí, sykl bolestí, zaslzel empatií, zahořkl smutkem, abych se nakonec znaven a vyčerpán vrátil zpět do reality s pocitem výjimečnosti. S pocitem, že takovýhle zážitek se nemusí dlouho opakovat. A Mickey Rourke je skutečný King of the Ring! (18.01.2009)

Cassidy: "Fuckin' 80's man, best shit ever!" Randy: "Bet'chr ass man, Guns N' Roses! Rules." Cassidy: "Motley Crue!" Randy: "Yeah!" Cassidy: "Def Leppard!" Randy: "Then that Cobain pussy had to come around and ruin it all." Cassidy: "Like theres something wrong with just wanting to have a good time." Randy: "I'll tell you somethin', I hate the fuckin' 90's." Cassidy: "90's fuckin' sucked!" Randy: "The 90's fuckin' sucked." (02.04.2011)

Musím říct, že tenhle Aronofskyho pokus o realističnost je mi ještě o něco bližší, než jeho audiovizuálně vycíděné eskapády ve Fontáně nebo Requiemu. Tady totiž může svůj režijní um prodávat bez příkras a v podstatě klišovitý filmu o stárnoucím Wrestlerovi se mu podařilo proměnit ve víc, než co obvykle nabízejí životopisná dramata. Randy je díky němu a hlavně Rourkeovi mnohem hmatatelnějším hrdinou a Wrestler tak exceluje zejména ve scénách, kdy se snaží předávat nějaká ta životní moudra. V těch chvílích máte pomalu pocit, jako byste sledovali nějaký dokument a myslím, že to je právě to, čeho chtěl Darren docílit. Povedlo se. 9/10 (29.12.2008)

Oslnivý Mickey Rourke v příběhu wrestlera, který má sice na povrchu tvrdou slupku, ale pod ní je o poznání měkčí - zkrátka citlivý chlap. Aronofsky opustil rádobyumělecké manýry a nechal prostor příběhu a mně si získal tímto filmem nejvíc. Rourke je zatraceně přesvědčivý a tak bych si tipl, jestli náhodou nedostane Oscara, no uvidíme. 80. léta už jsou pryč, ale s tou božskou hudbou a tímto filmem si připomeneme, že měla své. Bravo chlapci! (11.05.2009)