Režie:
Darren AronofskyScénář:
Robert SiegelKamera:
Maryse AlbertiHrají:
Mickey Rourke, Marisa Tomei, Evan Rachel Wood, Mark Margolis, Todd Barry, Wass Stevens, Judah Friedlander, Marcia Jean Kurtz, John D'Leo, Ajay Naidu (více)Obsahy(2)
Na konci 80. let zaplňoval Randy „The Ram“ Robinson, profesionální wrestler, titulní stránky novin. Nyní, o dvacet let později, se těžko protlouká životem a ve školních tělocvičnách a komunitních centrech kolem New Jersey dělá vystoupení pro hrstky nezdolných wrestlingových fanoušků. Své dceři se odcizil a není schopen si udržet skutečný vztah. Randy žije pro vzrušení z show a pro obdiv svých fanoušků. Nicméně infarkt ho donutil odejít do důchodu. Pomalu si začíná zvykat na novou situaci a oceňovat stav svého života – snaží se znovu spojit se svou dcerou a rozvinout vztah se stárnoucí striptérkou. Nic z toho se však nedokáže vyrovnat lákání ringu a wrestlingové vášni, které hrozí, že ho opět pohltí. [44. MFFKV 2009] (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (1 461)
║Rozpočet $6miliónov║Tržby USA $26,238,243║Tržby Celosvetovo $44,703,995▐ Tržby za predaj DVD v USA $11,837,518 //počet predaných kusov 681,381║ Mickey Rourke v bravúrnej úlohe wrestlera Randy "The Ram-a", pod skvelým vedeným režiséra Darrena Aronofsky a jeho dokumentaristi ladeného filmu zo života wrestlerovej trosky, postupne topiaceho sa na samotné dno síl. Zo začiatku sa mi poťažšie znášala táto sonda do života tohto čudesného športu a Americkej zábavky, kde sa predvádzajú svalovci zo všelijakými akrobatickými vychytávkami v súbojoch ale postupne vďaka Rourkovi a jeho utopistickej postave, to začalo naberať na intenzite, až to vyvrcholilo do dosť smutnej drámy. Trošku ma prekvapilo nominovanie na Oscara u herečky Marisy Tomei, aj keď si cením jej zanietenie v úlohe striptérky ale zas na nejaké veľké oceňovanie alebo teda barz aj nominovanie to určite nebolo, Rourke by si to veru skôr zaslúžil. /80%/ ()
Requiem bez vizuálních cinkrlátek... aneb indie verze Rockyho... aneb Aronofskyho nejzajímavější film. Nikoliv tím, co sděluje (zase tolik toho není, ostatně příběhy o loserech se nikdy neztratí), ale tím, jak se prezentuje. Jako osobní zpověď vyhasínající hvězdy, která "TO" tam stále má a potřebuje "TO" dostat ven, je velice stimulující, jako nezávislé drama za pět švestek odzbrojující a v konkurenci jiných direct-to-oscar fláků přímo fascinující, jako civilní cvičení filmařského umu pak neuvěřitelně uchvacující. Jako by si Aronofsky řekl, že zřetelných onanií bylo dost, a tak obrátil o 180 stupňů, přičemž je Wrestlerova dokumentární vicizelovanost vlastně úplně stejnou exhibicí jako Fontána. Jen nepůsobí tak namachrovaně a kromě výtečné formy nabízí i velikánské srdce. ()
Okatá snaha vymanit se ze škatulky formálního exhibicionisty Aronofskymu vyšla na výbornou. Wrestler v sobě směšuje to nejlepší z poctivě odžitých sportovních dramat a špinavé nezávislácké poetiky, přičemž výsledek není zdánlivě ničím výjimečným, prostě jen perfektně funguje a bere dech v každém z momentů, kdy dech brát má. Aronofsky zústává většinou jen tušen v pozadí, a i když párkrát neodolá a lehce manýristicky se připomene (zvuk u naslouchátka, nástupy nad scénu), prostor chytře zasvěcuje Mickey Rourkeovi. Nemusím halasné návraty ani oscarové exhibice... ale Rourkeovo vtělení do té wrestlerské trosky je sakramentsky odzbrojující. Z malého čitelného projektu uhnětlo opravdu velký film. 90% ()
Cassidy: "Fuckin' 80's man, best shit ever!" Randy: "Bet'chr ass man, Guns N' Roses! Rules." Cassidy: "Motley Crue!" Randy: "Yeah!" Cassidy: "Def Leppard!" Randy: "Then that Cobain pussy had to come around and ruin it all." Cassidy: "Like theres something wrong with just wanting to have a good time." Randy: "I'll tell you somethin', I hate the fuckin' 90's." Cassidy: "90's fuckin' sucked!" Randy: "The 90's fuckin' sucked." ()
„Už som sa natancovala dosť.“ Čakal som tnutie do živého a spoveď, dočkal som sa dosť povrchnej komercie. nič proti komercii, ale nemala by sa za seba hanbiť a (klamlivo) sa vydávať za niečo iné, než čím je v skutočnosti. Aronofsky sa síce (konečne!) na nič nehrá a za minimum dolárov rozpráva v dobrom obyčajný príbeh odpísanej ľudskej trosky, ktorá si za všetko môže sama, ale tak zas aspoň vie, za kým sa má ísť sťažovať. To je poloha, ktorá Mickeymu Rourkeovi náramne sedí, lebo je to „naozaj“. Alebo som si aspoň myslel, že sedieť bude. Čakal som niečo podobne melancholické a nostalgické, ako bol ROCKY BALBOA. Rourke však väčšinu času mlčí, na siahodlhé monológy sa nechystá... a to je možno poctivé a úprimné, ale nie je to ono, nie je to silné, nie je to dojemné. I finálny preslov bol na môj vkus triviálny. Aronofsky mal podľa mňa viac zatlačiť na pílu a byť, nuž, doslovnejší. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/sportove/316-wrestler-60- ()
Galerie (35)
Photo © Fox Searchlight Pictures
Zajímavosti (32)
- Trénink Mickeyho Rourkea (Randy Robinson) profesionálními wrestlery trval 8 týdnů. (Riker)
- Studio Fox Searchlight koupilo práva pro Severní Ameriku na MFF v Torontu za 4 miliony amerických dolarů. (HellFire)
- Mickey Rourke (Randy Robinson) sa po úspešnom filme objavil aj na Wrestlemanii 25, najväčšej wrestlingovej promócii. Stal sa dokonca súčasťou programu – v zápase, kde Chris Jericho (v tom čase záporák/heel) nastúpil proti legendám (Ricky Steamboat, Roddy Piper a Jimmy Snuka), kde mal dokázať, že už patria do starého železa. Jericho zápas vyhral a vzápätí sa vysmieval starým wrestlerom a samotnému Rourkovi, ktorý sedel v hľadisku. Ten následne vošiel do ringu a v krátkom boxerskom (nie wrestlerskom) zápase Jericha knockoutoval. Tým vzdal poctu legendám v dôchodku - v ringu ho doplnil jeden z najväčších wrestlerov všetkých čias Rick Flair, aby mu zablahoželal. (Debreno)
Reklama