Mlčení jehňátek

Dle mého názoru největší a nejpovedenější thriller, který nemá slabší chvilky a který geniálně (učebnicově je slabé slovo) buduje a rozvíjí napětí od první scény k té poslední - kdy k smrti vyděšená agentka Clarice Srarlingová bloudí potmě domem šíleného masového vraha, který si s ní hraje na kočku a myš. Hopkins dostal za svůj životní výkon Oscara za hlavní roli, i když byl na scéně jen malou část z celkové stopáže filmu, ale musíte uznat, že si ho v historii kinematografie málokdo zasloužil víc. Jodie je krásná a taky bezchybná, což dokazuje i to, že se vedle svého mužského protějšku neztrácí... Krystal. Nevzpomenu si na sebemeší prkotinu, kterou bych téhle legendě vytkl... 100% (21.06.2006)

Jeden z mála filmů, o kterém si troufám tvrdit, že je téměř dokonalý. Skvělé herecké výkony Hopkinse (životní role + ztvárnění jednoho z nejzajímavějších a nejstylovějších záporáků) a Fosterové, Demmeova poutavá režie a stejně tak atmosféra a příběh filmu. V žánru thriller asi to nejlepší, co bylo kdy natočeno (společně se Sedm). "Rád bych si s vámi povídal déle...ale na večeři tu mám starého přítele." Moje TOP 10. (17.12.2007)

Film, který přesvědčil zapšklé Akademiky i další filmové "intelektuály", že i thrillery a horory mohou být považovány za umění. Anthony Hopkins ztvárnil roli šarmantního psychopata na výbornou (což už se nedá říct o dvou pokračováních) Špička ve svém žánru, závěrečná scéna z temného sklepa je vynikající. Přesto si myslím, že třeba Se7en je ještě o dost lepší. (23.10.2003)

Vlajková loď žánru psychothrilleru devadesátých let, která tradiční kriminální thriller zkombinovala s hororovou atmosférou a morbidními detaily. Mlčení jehňátek dokázalo překonat žánrová omezení a získalo pro svůj "pokleslý" žánr pět oskarů a nadšené komentáře filmové kritiky. Při výrobě filmu se sešlo několik šťastných momentů - chytrý scénář, který se při vší bizarnosti svých antihrdinů pohybuje v realistickém prostředí, šikovný režisér, který přitažlivost snímku postavil nikoliv na zběsilé akci či krvavém, naturalistickém násilí, nýbrž na pečlivě budované atmosféře plné napětí, nejistoty a strachu. K úspěchu pochopitelně přispělo i skvělé obsazení s na první pohled křehkou J. Foster a typově přesným Hopkinsem, který svému Lecterovi dokázal vtělit zrůdný šarm a stal se nejpřitažlivějším masovým vrahem filmové historie. Celkový dojem: 95 %. (14.06.2006)

Absolutně bezvýhradné, ctihodné, drsné, ďábelsky exekutivní, fanatický, geniální, hodnotný, chladný, imponující, jímavý, krutý, legendární, mistrovský, nadprůměrný, (místy) obscénní, povedený, .... a mohl bych patrně takto abecedně s těmi přívlastky pokračovat až do Z. Není šance napsat do komentáře něco, co by přede mnou nezmínili jiní. Za sebe hodnotím plnou palbou, nenudil jsem se a sledoval jsem film s napětím a očekáváním, co následné minuty přinesou. Nevěřte všemu, co je ve filmech řečeno: Lišaj smrtihlav nežije pouze v Asii, jak tvrdí filmový přírodovědec, "trvalý pobyt" má také v Africe a dokonce i v Evropě. (04.10.2009)