Stmívání

Stmívalo se tak pomalu a nezajímavě, až jsem to skoro přestal vnímat. Mít to o půl hoďky a pár ostrých špičáků méně, je z toho Jumper 2. Veliké zklamání. 37 miliónůl dolarů(rozpočet)/373 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/149 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (07.03.2009)

Nebyl to až tak velký trapas, jak jsem čekal. Mělo to takovou zvláštní atmosféru a i když dialogy by napsal líp snad i úplný imbecil, dalo se na to dívat. Co mě ale celkem dostalo, to byl soundtrack. Ten byl fakt parádní a hlavně kvůli němu jsem na malinkou chvilku váhal dokonce nad 4 (!!) hvězdičkami. Mea culpa - už mi vážně měkne mozek... :-P Do dalších dílů jsem zatím ještě nenasbíral odvahu po lavině kritiky... (12.05.2013)

Divte se s otevřenýma pusama, ale pro mě letos největší zážitek v kině. Byla jsem sice téměř nejstarším účastníkem v sále, dávno mi není šestnáct a neposlouchám emo, ale málem jsem se rozplynula blahem. Catherine Hardwicke nezklamala, řemeslně hodně dobré. Tímto bych chtěla protiargumentovat Jancllovi, který zastává názor, že z hovna malinu neuděláš. Jde to. I dvě maliny! Má romantická dušička zaplesala, škoda, že jsem před pár lety nevypadala jako Kristen Stewart. To děvče je nádherné! (Asi jako jediná osoba ženského pohlaví jsem se do ní zamilovala víc než do Pattinsona.) I když to mi to občas dost připomínalo Klan létajících dýk či Tygra a draka, ty "veverky" na stromech měly glanc. Místy hodně vtipné, ne však směšné. Co říct na závěr? Áááááááááá. :-) 5x :-) PS: Nejsem přiblblé emo děcko, Edo. A to je konec našeho přátelství! Už po druhé! (17.12.2008)

Boze proc? Tohle snad nemohli myslet vazne. Behem filmu sem se musel kolikrat silne premahat, abych to nevypnul, celou dobu se totiz absolutne nic nedeje, ale furt sem doufal, ze snad aspon na konec daj nakej souboj, coz sice dali, jenze pekne odbytej. Pribeh je fakt silene na hovno, bud jsou tu super trapny dialogy a nebo zabery bez mluveni, kde se spolu Stewart a Pattinson prochazi, vali v trave a hraje do toho priserna romanticka hudba. Navic vlastne je tak nak uplne fuk, ze tu jsou upiri, pribeh to nijak zvlast nevyuziva a kdyby tu nebyli, tak to vyjde nastejno. Navic upiri, to je teda fakt sila. Beru treba to, ze jsou bledy a meni se jim oci, ok, proc ne, ale aby na slunci zarili jak Dan Nekonecny, v klidu se mohli prochazet za dne, nemeli spicaty zuby, byli videt v zrcadle a takle bych moh jeste dlouho pokracovat, to proste ne. Tohle nejsou upiri, to uz bych spis veril, ze to jsou naky mutanti, jeste navic aby chodili do skoly. Fakt kokotsky. Co se tyce jejich schopnosti, rychly a silny, ok, koneckoncu to neni zadna novinka, ale aby veskera prezentace jejich schopnosti koncila u toho, ze se Pattinson sem tam probehne po strome a sem tam nekdo vyskoci, navic to vypada pekne smesne. A to nemluvim o tom, ze celej film proste pusobi desne chudym dojmem. No a co se tyce hercu, Stewart je sice pekna a i vcelku sympaticka, ale jakmile zacne delat zamilovanou, tak vypada jak zhulena. Vubec ta romantika je dost pochybna, kouknou na sebe, Pattinson se zatvari, jak kdyz se mu chce blejt a od ty doby na sebe furt cumi a melou jak se desne milujou a ze to je vecna laska a podobny sracky. No a Pattinson. Fakt by me zajimalo, kde takovyho dobytka vyhrabaly, asi se snazil tvarit charismaticky a tajemne, jenze charisma zadny a vypada, jak kdyz ma zacpu. To ani nemluvim o jeho drzce, ktera pripomina krabici. Za co teda vlastne ty dve hvezdicky, respektive slabsi dve? Asi za to, ze i pres tyhle vsechny vytky jsem se vylozene nenudil. (11.03.2009)

Můj nový vrchol diváckých zážitků v kině (a to už jich za sebou mám notnou řádku). Vidět "Twilight" sám doma, tak z něj mám rozhodně diametrálně odlišný dojem. Ideální tenkrát poprvé se tak naskytlo 14 let po premiéře na maratonu v Aeru ve společnosti 210 divaček (a asi 20 diváků), a bylo to něco neskutečně úžasného. Zásadní aspekt spočívá právě v tom odstupu, díky němuž publikum tvořili lidé, pro které byly ty filmy z různých důvodů formativní, přičemž je právě proto mají stále rádi, ale současně se na ně již dívají s nadhledem. Hlavně si je ale prostě přišli společně užít do kina a to se vším dobrým, pochybným, špatným i absurdním, co k celé sérii patří - takže žádná guilty pleasure, ale ironický kult ve své nejkoncentrovanější podobě. Už jen první zlomek vteřiny, kdy se na plátně začalo rýsovat logo Summit Entertainment, vyvolal první explozi potlesku a výskání, co se pak opakovalo při entrée každé klíčové postavy. Oproti mým nezasvěceným předpokladům největší ovace nesklidil Edward (byť to bylo mohutné), ale oba tátové, čímž se zpřítomnila silná daddy (či dokonce DILF) linie celého díla. K tomu hromadné vykřikování ikonických hlášek, sborové broukání písní, scéna v lese s ozvěnou recitovaných dialogů celým sálem a povyk při upírském baseballu, jaký by závidělo finále americké ligy. Ale současně každou absurdní scénu, každý přestřelený herecký výraz i zdánlivě okrajový element doprovázely salvy smíchu či hlasité reakce a ironické komentáře. Může to znít až svatokrádežně, ale takhle nějak si představuju prvotní spontánní atmosféru na raných projekcích "The Rocky Horror Picture Show", než se interakce fanoušků tohoto prazákladního kultu kodifikovala. Tady nebylo nic organizovaného, jen čiré bezprostřední nadšení ze sdíleného prožitku a užívání si sounáležitosti publika na stejné vlně, propojeného společným kultem. "Twilight" tak dnes překračuje hranice škatulek pop, camp, mainstream i okraj a navzdory zděšení všemožných puristů, elitářů a macho fanboyů zůstává zásadním kinematografickým fenoménem. PS: #TeamAlice (11.10.2022)