Alenka v říši divů

Příběhy odvozené od příběhů zakotvených v portfóliu studia Disney, jenž přinášejí cosi nového, vítám (jako příklad berme kromě Alenky i Sněhurku nebo Zlobu). Takto Disney přišel se svou verzí Alenky v říši divů v roce 1951 a o téměř 60 let později příběh rozšířili o jeho pokračování. Nyní se setkáváme s Alenkou, která už není holčičkou, ale devatenáctiletým děvčetem na vdávání. A co náhoda nechtěla, opět ji vylákal bílý králík do světa Srdcové královny, Kloboučníka a jiných roztodivných stvoření. Lewis Carroll by se asi divil, kdyby mu roku 1865 řekli, nakolik bude jeho Alenka inspirativním stvořením. Burtonovky nijak zvlášť neprožívám, některé se mi líbí více, jiné méně, v případě Alenky jsem spokojená, že je jeho partička na svém místě: Elfman v nahrávacím studiu, Depp a Bonham Carterová před kamerou. (24.08.2019)

Burton natočil už daleko lepší filmy a tímhle rozhodně nijak neoslnil, ze začátku mě sice hodně zaujala hudba, ale ta se posléze trochu vytratila a zbyl už jen příběh, kterej je bohužel docela nudnej a moc zásadního se toho tam neuděje a tentokrát to Burtonovi nezachraňuje ani Depp, snaží se, ale ta šaškovitost je v jeho podání už mírně okoukaná, ale i přesto je to nejlepší z filmu, protože ani Mia Wasikowska jako Alenka tu nijak nezáří. Docela mě ještě zaujala kamera a celkově vizuál, ale tomu to zase trošku kazí ten fakt, že animace postav není nic světobornýho a spíš se to sune k průměru. Čekal bych to celý od Burtona ještě hravější, temnější a kompaktnější, tohle bohužel trošku zklamalo. 3,5* (14.05.2010)

Panoptikum té nejbizardnější fantazie s režií a scénářem na zakázku, které se od ostatních Disneyovek téměř v ničem neliší. Trikově působí Alenka jako nepovedený vtip (i když ono tak v době Avatar působí téměř vše), v kterém je z jedniček a nul i psí rodinka, což ve finále vypadá otřesně. Nebýt kocoura Šklíby a vynikající Mii Wasikowsky, tak usínám nudou. Burton by měl konečně nad sebou zamyslet. Už i ta Planeta Opic měla lepší atmosféru. (08.03.2010)

O tom, že pan Carol absolvoval Matfyz, není pochyb. Bez pětilebkového matroše a smaženice z lisohlávek by Alenka byla jen dalším běžným dnem medvídka Pů. Timmy zjistil, že sedmileté holčičky špatně kouří a s takovou by si casting moc neužil, a tak nám v pohodě naservíroval Alenčinu dvacetiletou dablérku, což nepochybně vedlo k lepšímu položení se do role zlé červené královny u paní Carterové. Hluboký Džony ukázal, jak by vypadal Střihoruký Edward, kdyby mu ruplo v bedně. Bílá královna se svým blonďatým přelivem a hustým černým obočím alá Brežněv oslňuje charmem chánovských krasavic. Jako celek je to sice trochu rozostřené, ale jinak kompaktní, barevné a kdybych si já blbec vyzvedl u vchodu do kina brýle, prý dokonce plastické. (04.10.2010)

Příběh je to kouzelný, plný barev a úžasné fantazie. Nejvíc se mi líbil levitující kocour s překrásným a širokým úsměvem, jenž dokázal sám sebe zneviditelnit. Nebo takový bílý králík alias mrskač nádobí či pokrmu po komkoliv. Taky možná díky Helence a Johnnymu tomu dám plný počet hvězd. Anne mi tam trochu vadila s těmi svými tlustými rtíky. Nevím proč, jsem jí asi přesycena coby hezké tvářičky romantických filmů. Celým filmem nás provází skvělá hudební složka jejíž závěrečnou podobu jsem měla tu čest si i osobně s orchestrem zazpívat na jednom letním koncertě filmové hudby. Naučit se to v angličtině a v té rychlosti bylo šílené! :-) (19.04.2015)