JCVD

Veřejná rehabilitace belgické maskulatury. Nápaditý narativ (nahlížení jedné situace z různých hledisek, nechronologická konstrukce příběhu...), oku lahodící pozlátko (mým osobním favoritem je úvodní plan-séquence z natáčení akčního filmu) a reflexe, která se nedotýká jen kariéry a osobního živoření titulního JCVD, ale i "fiktivnosti" filmového média jako takového - což, upozorňuji, nedosáhne svého výškového rekordu u postmodernistického zviditelňování filmové suroviny, ale u Jécévédéčkova "brechtovského" zpovídání se direct to objectiv, které buď pozřete i s nebohým muškařem a empaticky uroníte nejednu nostalgickou slzu, nebo si na jeho účet prodloužíte bytí o všechnu ztracenou "stopáž", kterou jste za život obětovaly na oltář béčkového permafrostu (kterému navíc JCVD skládá poctu krásně klišoidní zápletkou). Osobně jsem někde mezi, tedy v oblasti shovívavého pousmání. A právě tenhle rozpor "jsem všechno, ale zároveň nic a proto na mne nemůžete" je zdaleka tím nejsilnějším atributem tohoto divácky vděčného experimentu. JCVD je zkrátka příliš dobrý. Je zajímavý a netradiční, rovným dílem smart, zábavný, ale i důstojný. (28.04.2009)

Toto zhodnocení tentokrát vezmu trochu netradičně, takže: proč nedat JCVD čtyři hvězdičky? 1) Skvělý výkon. Jean-Claude je, jak dokazuje v tomto dramatu, nejen špičkový karatista, ale i skvělý dramatický herec. Jeho výrazy a prokousávání se dějem byla radost sledovat. 2) FILTRY! Mám je prostě rád, a tento film jimi rozhodně nešetří, ba naopak. Režisér se evidentně nerad dívá barevné realitě do očí :-). 3) Skvělý výběr ostatních herců, aneb oceňuji řádně slizkého, úchylného, nervózního a rádobytvrďáckého vůdce neohrabané bandy lupičů, stejně jako "největšího fandu Van Damma", který dost připomíná Belmonda. 4) Bezvadná zpověď. Podobný nápad tu sice již byl ve 25. hodině, nicméně v tomto případě se hrálo na dojemnější notu a navíc tady nakopávač béčkových zadků řekl něco, co mi nesjpíše utkví v paměti napořád. 5) Vzato kolem dokola, belgická star nám v prvotřídním napínavém dramatu s perfektní stylizací předvedla, že umí nejenom štípat lebky, ale i dobře hrát. Jsem spokojen a dávám maximum. (07.06.2009)

Takové Psí (od)poledne bez Al Pacina, ale s Van Dammem, který se tímhle filmem určitě na herecký piedestal nevrátí, protože na něj nikdy nebyl, ale jako comeback určitě dobrý. Pokud to ovšem měl být comeback, a ne jenom filmová zpověď, u které jsem se fakt dobře bavil! Nevím, kdo dostal ten geniální nápad, udělat sebe reflexivní a hlavně trefně vtipný film s hvězdou béček a céček osmdesátých, ale hlavně devadesátých let, ale určitě mu za to děkuji! Tři věci – Van Damme hraje snad poprvé normálního smrtelníka (i nad tím by se dalo polemizovat :-), hraje mu do toho James Blunt (pokud to byl on) a na tu třetí věc přijdete doufám sami! __ Podle filmografie ještě úplně kariéru na hřebík nepověsí, čeká ho další Univerzální voják (no to snad ne!), a potom si to rozdá někde v Bangkoku, ale tímhle měl skončit. __ Tak nějak přemýšlím, že si asi najdu něco nového s touhle Belgickou ikonou a pustím! Sice teď už mu to nebude tak žrát a už určitě nebudu chtít nosit vlasy jako on, jako před deseti lety, ale i tak mu fandím :-) __ Nejsou to čtyři jasný, ale dám je! (12.12.2008)

Je fajn, že se Van Dammemu podařilo natočit první slušný film. J.C.V.D. určitě mnohnásobně předčí veškerou dosavadní tvorbu tohoto belgičana. Zde poprvé ho začínám brát vážně, co se hereckého porjevu týče. Zatímco například v Kickboxerovi vyluzovaly jeho herecké kreace úsměv, zde se dá jeho emocím dokonce i uvěřit. Van Damme totiž skvěle karikuje sám sebe a ve smyslu tohoto snímku jako by byla celá jeho předešlá kariéra přípravu, na realistické zvládnutí této role.Jediné co mi na tomto filmu nesedí je, že se neumí rozhodnout zda v něn bude převažovat drama, či komedie. V té druhé sféře je film značně silnější, pokus o dosažení dramatické hloubky mi přijde zbytečný. Scény, kdy se režisér snaží diváka ponořit do psychologie zločinců, působí hluše. Jinak obrý comeback a přeju Jeanovi, nějaké lepší scénáře, než např. Inferno. (29.04.2009)

Ikona Belgie, ikona akčních béčkových snímků, ale také bývalý zavislák na drogách a alkoholu, to vše je hodně stručně Jean-Claude Van Damme. Ruku na srdce kdo nezná tohle jméno? Ačkoliv o jeho hereckých kvalitách se dá pochybovat, tak o jeho přínosu akčnímu žánru nikoliv. Van Damme jako takový se nám předvedl hned v úvodu, kdy si střihl tříminutovou scénu bez jediného střihu a plnou akce! Mabrouk El Mechri se pokusil o jakousi sebereflexi Van Damma a myslím, že se to celkem podařilo! Rozhodně snímek, který za podívání stojí...... (07.01.2009)