Peklo s princeznou

Možná zde budu za přehnaně vyhroceného kritika, nicméně Peklo s princeznou mě minulo svým příběhem i atmosférou velikánským obloukem. Při sledování jsem nebyl schopný se chytit na jakoukoli dějovou linii, ať už šlo o vztah princezny s princem, vyobrazení pekla, či plánování lsti ve mlýně. Přišlo mi to vcelku jalové a nedostatečně zábavné a akční (vzhledem k povaze příběhu). Měl jsem dojem, že se dívám na sled scén, které jen tak ledabyle plynou od začátku do konce, bez náboje a svěžesti. Herecké obsazení bylo rozpačité - od přesvědčivých výkonů až po ty suchopárné či otravné. Kolem a kolem - tato "čertovina" mi bohužel nesedla. (29.12.2021)

Princezna plavat umí, princ ne. Jako děti se pošťuchují, čímž vůči sobě získají nepřekonatelnou averzi, ač si kloudně nepamatují, kdo že to ten druhý je. Když se po letech poznají, sice se nepoznají, ve smyslu - nespojí si ksicht před sebou s ksichtem z těch dávno zajímavějšími zážitky v hlubinách paměti zasypaných vzpomínek, stejně jako že by jeden o druhém něco věděli, či spolu něco zažili, za to přes vzájemnou opět prvotní (není to nedostatek v mém počítání, nepoznali se, tedy před sebou měli neznámého člověka) averzi přijde láska jako páska. Princ bez jehly a nitě navleče korále z jeřabin, princezna by ho za to v tu ránu dovlekla k oltáři, ale zrovna do toho vlítne čert a byť nemá žádné hříchy, odnese si ji do pekla. To se nelíbí jeho snoubence, pročež zmíněná začne řádit jako čert. Luciferovi v důsledku všeho nastalého chaosu a pošťuchování zhase ocas, což je pro něj maximální potupa. Pak už, během pár minut, nastane svatba, před níž musí nastat nezbytné symbolické trucování princezny (obšlehnuto z Pyšné že jo? A to hádání drahého, byť tady princezny a ne milého je z ze Zatoulané princezny, no o co? A ten nedomrlý princ, kterému otec pořád chce dávat lekce je z Prince a Večernice, vsaďte boty). Samozřejmě, že vymyslet něco úplně nového na klasické motivy nejde, vždycky to bude něco připomínat, ale tedy je to převzaté poslepované opravdu divně. Něco se děje až v překotných závěrečných dvaceti minutách, což by bylo v pořádku, pokud by děj gradoval nějak smysluplně a ne k nepřehledné rvačce, zmatku, troše ženského křiku (z úst prince) a zdřevěnělému kováři. (06.12.2015)

Voříííškováá... Byla to moc hezká Voříšková pohádka. Hlavně Voříšková pěkně hrála. Také postava, kterou hrála Voříšková, byla Voříškovou výborně vystižena. Rozhodně bych měl zmínit i to, jak to slušelo Tereze Voříškové. Jsem Voříškově objektivní a tak nebudu nadhodnocovat tuhle Voříškovou pohádku jenom kvůli osobním sympatiím k Terezce. Mám svou Voříškovou čest. Nebýt scén, ve kterých Tereza nebyla a toho, že se tam objevili i jiní herci než ona, dám Terezce Voříškové 5* :-) (19.09.2009)

Druhá z naprůměrných pohádek posledního desetiletí. Má nečekaně chytrý scénář, matadory české pohádky Nárožného a Postráneckého, sympatickou hlavní dvojici, která se sice do pohádkových rolí nevžila, ale sedí si a jiskří to mezi nimi. Sice je mi neskutečnou záhadou, jakou funkci tam plnila postava vodníka a proč je finálová bitka ve mlýně tak nechutně infantilní, ale bavila jsem se. (15.09.2009)

Tak z těch "nových" pohádek je to určitě jedna z těch povedenějších a to hlavně díky hereckému obsazení, kdy například výkony Jiřího Mádla s Terezou Voříškovou se mně hodně líbily. Ale i samotné zpracování pohádky, děj, kulisy - to vše dopadlo lépe než jsem čekal. A abych nezapoměl, čertice - Luciferova nevěsta, to bylo docela příjemné překvapení. (15.11.2009)