Peklo s princeznou

Spolu s Andělem páně jde o nejkvalitnější českou filmovou pohádku posledního desetiletí. Což vzhledem k mizerné pohádkové produkci naší filmové tvorby není zas až taková výhra. Anděl páně má poněkud lepší dialogy, ale Peklo s princeznou vypadá filmověji než jeho konkurent, který se hodí spíš na televizní obrazovky. Chybí sice ten trapně uslintaný a užvatlaný rozměr Troškových filmů, ale Šmídmajerův snímek trpí celkovou nedotažností. Chtělo to víc zapracovat na dialozích i na scénáři, chtělo to o pár milionů vyšší rozpočet, který by umožnil obsadit kvalitní herce i do štěků, zlepšil výpravu a nabídl divákovi pár kvalitních triků. Osobně jsem měl problém i s Jirkou Mádlem. Uznávám, že má nesporné přednosti pro určitou věkovou skupinu a jisté pohlaví, ale v roli prince mi neseděl. Honzu Skopečka a Petra Nárožného uznávám jako vynikající herce, ale oba jsou bohužel už za zenitem a pokud např. Nárožný před dvaceti lety pohádku táhl, dnes se spíše veze. Celkový dojem: 60 %. Na Pekle s princeznou se projevuje i tradiční neduh českých pohádek, tzn. absence skutečného zla, což oslabuje dramatický náboj. (29.12.2009)

V tom pekle jsem jedno pozitivum našel - hudbu, jinak... Populární princátko Mádl má celou dobu nahozený výraz, na který vábí roštěnky u baru v klubu SaSaZu, princezna má hlas jak fanda Fenerbahce po derby s Galatasaray a někteří čerti z pekla, to je taky kapitola sama pro sebe. Vojtek vypadá jak zpěvák Army of Lovers, pitvořící se Vydra je ztělesněním trapnosti a Pán pekel je tak slaboučký, že by ho měl Heřmánkův Lucifer zlisovaného jak květinku v herbáři na stránce 1027 vlevo dole a vařil si z něj urologický čaj. Herci by se taky mohli naučit mluvit česky („zavři voči, vocasy svítěj“ - co to proboha je!?) a artikulovat (bylo rozumět jen hercům nad padesát, vyjma Pechy), ovšem v tom zakopaný Rex asi není. Česká pohádka je už řadu let šest stop pod zemí a jeden z házečů hlíny křestním jménem Zdenda má dokonce tolik drzosti, že na její hrob pravidelně nosí květy i chčije. Opravte mě, jestli se mýlím, ale pohádka by měla být pro všechny generace, takže doporučuji přestat se pitvořit, být poplatný mluvou a herectvím současné zrychleně žijící facebookové mládeži a hlavně přijít s příběhem, nenuceným humorem a opravdovou pohádkou poetikou. Vím, snadno se napíše, hůře udělá, ale já opravdu nemíním sledovat a následně hodnotit pohádku jen kvůli představě soulože se slečnou Voříškovou.. (02.01.2011)

V poslední době se nějak nemohu shodnout s většinou svých oblíbených uživatelů. Tak třeba Peklo s princeznou, prý jedna z nejlepších polistopadových pohádek. Film s potratovým scénářem a bez režiséra, točený v opulentních interiérech i exteriérech, přesto bez jediné zajímavé sekvence, jediného silného záběru. Staří známí herci hrají dejme tomu slušný standard, zjevně to ale nestačí. Dvojice civilně explicitních královských adolescentů Voříšková - Mádl je sympatická a celkem v pořádku, ale co s nimi v tak mizerném scénáři (už jen rychlost, s níž musejí stihnout se při vzájemných antipatiích do sebe zamilovat, je smrtící); navíc Mádl zrovna tady hraje jak slepý střevo. Film byl ovšem především neadekvátně drahý: Skutečné kulisy frýdlantského a kroměřížského zámku, krásné exteriéry, cameo Miloš Forman, princezniny bradavky - vše promrháno v blbé uslintané trapnosti, jakou by nedal ani Troška. Jednoduchý žánrový příběh je v pořádku, zápletka není úplně beznadějná, jenomže konkrétní rozpracování strašný, hloupý, podbízivý, šmírácký. Polovina postav je dementních. Nejen král s komorníkem, ale i celé peklo plné mluvících dětí v rolích roztomilých čertíků, v čele s Luciferem, o němž divák může po celou dobu hádat, o co mu vlastně jde - marně, tato bezradná, zoufale napsaná postava to prostě neví. Jeho žárlivá porno nevěsta - no tak ta není dementní, ta jen ukazuje, kam to česká filmová pohádka (a její pojetí pekla obzvlášť) dotáhla. Králem demence je ovšem deus ex machina Vodník - tady scénárista (který naštěstí zemřel dřív, než mohl ještě něco dalšího pro český film napsat) nepochybně uvedl do pohádky sám sebe. (Ke studiu doporučuji komentáž PollyJean, ačkoli nechápu, jak přišla na ty tři hvězdičky.) Nějaký současný páreček a la Šíleně smutná princezna by byl fajn, Mádl s Voříškovou by tomu určitě hověli, ale to by to prostě musel napsat a natočit někdo s talentem. (01.01.2015)

Princezna plavat umí, princ ne. Jako děti se pošťuchují, čímž vůči sobě získají nepřekonatelnou averzi, ač si kloudně nepamatují, kdo že to ten druhý je. Když se po letech poznají, sice se nepoznají, ve smyslu - nespojí si ksicht před sebou s ksichtem z těch dávno zajímavějšími zážitky v hlubinách paměti zasypaných vzpomínek, stejně jako že by jeden o druhém něco věděli, či spolu něco zažili, za to přes vzájemnou opět prvotní (není to nedostatek v mém počítání, nepoznali se, tedy před sebou měli neznámého člověka) averzi přijde láska jako páska. Princ bez jehly a nitě navleče korále z jeřabin, princezna by ho za to v tu ránu dovlekla k oltáři, ale zrovna do toho vlítne čert a byť nemá žádné hříchy, odnese si ji do pekla. To se nelíbí jeho snoubence, pročež zmíněná začne řádit jako čert. Luciferovi v důsledku všeho nastalého chaosu a pošťuchování zhase ocas, což je pro něj maximální potupa. Pak už, během pár minut, nastane svatba, před níž musí nastat nezbytné symbolické trucování princezny (obšlehnuto z Pyšné že jo? A to hádání drahého, byť tady princezny a ne milého je z ze Zatoulané princezny, no o co? A ten nedomrlý princ, kterému otec pořád chce dávat lekce je z Prince a Večernice, vsaďte boty). Samozřejmě, že vymyslet něco úplně nového na klasické motivy nejde, vždycky to bude něco připomínat, ale tedy je to převzaté poslepované opravdu divně. Něco se děje až v překotných závěrečných dvaceti minutách, což by bylo v pořádku, pokud by děj gradoval nějak smysluplně a ne k nepřehledné rvačce, zmatku, troše ženského křiku (z úst prince) a zdřevěnělému kováři. (06.12.2015)

Dlouho jsem neměl tak hezký pocit z pohádky jako v případě Pekla s princeznou. Hrozně hezky to udělali. Jak peklo, tak království. Dobře na tom byli i samotní králové. Stejně tak Jiří Mádl s Terezou Voříškovou. Prostě ta pohádka měla šmrnc a tak mi tady okamžitě utkvěla jedna dost osobní otázka na zdejší hodnocení. A jelikož je to komentář k pohádce, tak se pokusím být trošičku taktní. I když otázka je, zdali se udržím. Takže nejdřív ke konkrétním rádoby kritikům. Konkrétně: AngelAngie: papundeklový ateliér, Psema: o něco lepší než poslední Troška, choze: unudilo k smrti, časopis Premiere: rozvařený pohádkový děj a dál už mě to psát nebaví. Je mi z Vás rádoby znalců a samozvaných odborníků na blití. Co si představujete pod pohádkou? Pro mě i Troška dělá vcelku dobré pohádky a pochybuju, že někdy někdo dorazí s něčím tak geniálním, že i Vás to nakopne do prdele, abyste si uvědomili, že ta pohádka je především pro děti a ne pro Vás. Podle mého názoru ta pohádka měla všecko, co Vám chybí. V lepším případě jste akorát zaujatý na českej film. Nevim na co si hrajete. Neřeknu, kdyby ta pohádka byla debilní od hlavy až k patě. Jenže tahle měla kouzlo, měla vcelku příjemný děj, i když opakující, měla dva naprosto suprový krále, upravený a namóděný tak, že bych si to ani já v těch nejpohádkovějších snech nedokázal představit, měla správnou pohádkovou atmošku, kdy mám dobrý pocit z toho, když se budoucí princ s budoucí princeznou spolu baví, měla tak příjemný průběh, že pro děti to musí být něco úžasnýho. Tržby ve Vašem případě zřejmě mluví za vše. Každopádně debilové se najdou všude. A je vidět, že ačkoliv jsme u pohádky, stejně jsem se rozjel. Takže to radši utnu. Tahle pohádka je zřejmě tou nejlepší pohádkou, která se tu po revoluci natočila a mně se hrozně líbila. Jak to vidí jiní, je mi u prdele. Když se najde pár ventilátorů, co chtěj škodit, tak ať škoděj. Snad to ti ostatní kvůli ním neodsouděj. (14.03.2010)