Báječný svět shopaholiků

Po skončení filmu ve mě zůstávají především pozitivní pocity (už jen to téma, v dnešní době né zas tak na nepováženou), a tak se mi hlavou honí, že asi ty 4* dám. Přicházím na CSFD a vidím ubohých 50 % ! Mé rozpoložení z filmu začíná býti značně vratké, říkám si, nedám tomu 4*, všichni to tu odsoudili, budu za blbce. A tak začínám přemítat, 3* by byly fér, 2* jsou přeci jen pro nezáživné filmy. V ten moment vidím vpravo od všech těch "slavných" a "oblíbených" na CSFD povětšinou 2*, a moje hodnotící ego se ocitá na úplném dně. Pouštím se do komentářů, vidím samou hanu - nuda, vřeštící, uječená ženská, nepřineslo to myšlenku, nic nového, revolučního, přitroublé dialogy. Můj vkus propadá depresi. Sahám po alkoholu. Nemám dát odpad ? Zavděčím se všem ? Nezavděčím. Co dál ? Nevím, jsem ztracen. Je ze mě lidská troska. Loguji se na svůj profil. Již s divným pocitem v žaludku a bolestí hlavy přecházím na tento film. Vpravo v hodnocení se to začíná červenat. Bloumám. Jsem opilý ? Snad ne. Zaostřuji svůj rozmazaný zrak. Opravdu, vidím větší počet vyskytujích se hvězdiček pohromadě. Začíná svítat naděje. Ano, skutečně to tak je ! Moji TOP hráči freddy, Enšpígl a lesumir shodně hodnotili 4*. Znovu a znovu přečítám jejich komentáře, pořád dokola. Jim se to líbilo ! A oni... oni... oni vyjádřili svůj názor, ačkoliv ostatní většina je jíného mínění ! Vše mi začíná pomalu, ale jistě, docházet. Tak o tom to přeci je ! Každý má právo na svůj názor, v tom je krása toho moderního světa. A včetně CSFD ! Prozřel jsem, hotová nirvána. Do hodnocení s pocitem vítězství nad masou dávám 4*. Cítím se šťastně. Slunce svítí, svět je zase v pořádku. Děkuji Vám, pánové. (24.08.2010)

Miluju nakupování, obzvlášť když mi při výběru oděvu asistuje neodbytná prodavačka snažící se mi za každou cenu vecpat nějaký ten hadřík a neštítí se mi při tom namluvit, jak mi ty šaty sluší, ač jsem se díky nim zase o něco víc přiblížila strašákovi do zelí. V New Yorku takové otravné báby asi nemají, a tak může Isla Fisher nakupovat vesele, s grácií a ještě z toho mít požitek. Její patálie a zářící oči nad každým nově nabytým kouskem jsou vskutku úsměvné a tak je velká škoda, že se film drží zaběhnutých schémat a vám je jasné, jak to celé skončí prakticky od okamžiku, kdy Ona potká Jeho. (28.08.2009)

Uječená a upištěná podívaná pro puberťačky plná trapného přehrávání, jejíž hrdinka je s odpuštěním totálně neschopná kráva, která má mnohonásobně víc štěstí než rozumu, což vás záhy začne srát a je na hlavní mužské postavě, aby do filmu vnesla trochu inteligence, což mě pobavilo. Zajímavé je to (v době ekonomické krize) kritikou zbytečného zadlužování a neprůhlednosti praktik finančního sektoru a poslední třetině se daří mizerný dojem vytáhnout do příjemného průměru. (26.08.2009)

Strávila jsem dnes 4 hodiny běháním po nákupech a hledáním fešných letních kousků? Jsem schopná si vyzkoušet třeba 30 podprsenek a ani 1 si nevybrat? Ano, přiznávám svou vinu bez mučení. Proč? Protože začaly letní slevy přece! Co se hlavní hrdinky týče - je naivní, stále se šklebící a její vyhýbání se placení je trapné. Úspěch hned prvního článku značně nepravděpodobný a hlavní hrdina (sympaťák) by zasloužil lepší partnerku. Jenže to by pak nebyl americky romantický film, že? Tvůrci se jistě nesnažili o hlubokou duševní analýzu člověka, který trpí nutkavou potřebujou nakupovat a ničí všechny vztahy kolem sebe. Ale těch luxusních výloh a hadříků ukázaly sakra málo. Pár celkem ucházejících bitek při výprodejích se našlo, leč na můj zážitek z minulého týdne, když jsem nakupovala v Tescu Milky v akci a nějaký kravaťák s kufříkem v saku za tisíce mi je agresivně vytrhl z ruky, to zcela jistě nemá... Platinové kreditní karty nevlastním, nemám pocit, že by na mě figuríny mluvily, léčit se tedy nepotřebuji. Až to na měj přijde, všechny své zdroje zmrazím jako Rebecca...:) To byla snad jedicná vtipná scéna filmu. Za měsíc si na "the Girl with the Green Scarf" ani nevzpomenu...To už si budu totiž užívat červencových výprodejů!:D (09.06.2009)

Hodina a půl ryzí střeštěnosti. Všichni bílý jak zeď, přitom na krásnej a opravdu fungující kontrast barev jsem si musel počkat až na úplnou koncovku. Ale jo, celkem to stálo za to. Isla sice neni tak sladká jako obvykle (na věčně načančanou dámičku mi holt nepasuje), ale pořád je neodolatelná. A z principu tak pod tři hvězdičky ani nepáchnu. :) (24.08.2012)