Báječný svět shopaholiků

Kreditku mám jednu, představa nakupování ve mně vyvolává dávicí reflex, ale tehle Bruckheimerův příběh rádoby popelky, co se nemůže rozhodnout, jestli si koupí raději boty Pucci nebo kabelku Gucci, aby nakonec koupila obojí, mě bavil. Sice s provinilým vnitřním hlasem, ale bavil. Isla Fisher je totiž roztomilejší než pixarovský Vall-I, Hugh Dancy přebíhá od psích pohledů k řeči pana Prady a celé je to tak přepáleně retardované, až se tomu vlastně nedá odolat. Bruckheimer holt věděl co dělá a jeho "boží ruka" je doslova cítit z každého ramínka. Hlavně se musí všechno lesknout, vypadat draze a soundtrack ať klidně opakuje dvě tři srdceryvné melodie. Stydím se, ale dát míň než "šedesátku s malým plusem", asi bych se musel uškrtit na maminčině zelené šále. (17.04.2009)

Za normálních okolností by mě zdejší hodnocení překvapilo, ale stačí si přečíst koment AngelAngie, že film nenudí a je lepší než podobný jiný filmy a pak tomu dá dvě hvězdičky a je jasno. Spíš než o samotným hodnocení filmů jde některým zdejším uživatelům o vytváření si jakési pofiderní image diváka vodborníka s vkusem a inteligencí před ostatníma a to je trapný jak karlovarská lázeňská oplatka vyroběná v Praze. Ano jistě, film jede po 100x ohraný romantický lajně, jen s pro mě novou zápletkou. Hlavní hdrinka je tak prdlá a blbá až je milá a zábavná, ostatně jako vlastně celej film. Jelikož romantickou komedii beru jako romantickou komedii, nemám tak zapotřebí urážet hlavní hdrinku a už vůbec ne mudrovat nad tím, komu je film určen a jaký jsou blbci ti, co se jim film líbí. Já ženská nejsem a resumé mých utrát za minulý měsíc je následující : x litrů piv, 3x smažák s tatarkou; 1x sázkový tiket na celkové vítězství Sparty ve fotbalové lize a přesto jsem si tenhle film užil na max. Takže kdepak asi soudruzi vodborníci z CSFD udělali ve svých analýzách cílové skupiny diváků tohoto filmu udělali chybu ? (07.06.2010)

The Devil wears Prada bylo o něco říznější a kvalitnější, a přestože Confessions of a shopaholic není nejhorší, není zde žádná kvalitní herečka, která by film vyzvedla nahoru. Několik střípků bylo docela vtipných, ale po delším čase od zhlédnutí se mi vše rozleželo v hlavě a musím s hodnocením níž, než jsem plánoval. Bylo to příjemně blboučké - to však z filmu nedělá kvalitní podívanou. (06.02.2013)

Po skončení filmu ve mě zůstávají především pozitivní pocity (už jen to téma, v dnešní době né zas tak na nepováženou), a tak se mi hlavou honí, že asi ty 4* dám. Přicházím na CSFD a vidím ubohých 50 % ! Mé rozpoložení z filmu začíná býti značně vratké, říkám si, nedám tomu 4*, všichni to tu odsoudili, budu za blbce. A tak začínám přemítat, 3* by byly fér, 2* jsou přeci jen pro nezáživné filmy. V ten moment vidím vpravo od všech těch "slavných" a "oblíbených" na CSFD povětšinou 2*, a moje hodnotící ego se ocitá na úplném dně. Pouštím se do komentářů, vidím samou hanu - nuda, vřeštící, uječená ženská, nepřineslo to myšlenku, nic nového, revolučního, přitroublé dialogy. Můj vkus propadá depresi. Sahám po alkoholu. Nemám dát odpad ? Zavděčím se všem ? Nezavděčím. Co dál ? Nevím, jsem ztracen. Je ze mě lidská troska. Loguji se na svůj profil. Již s divným pocitem v žaludku a bolestí hlavy přecházím na tento film. Vpravo v hodnocení se to začíná červenat. Bloumám. Jsem opilý ? Snad ne. Zaostřuji svůj rozmazaný zrak. Opravdu, vidím větší počet vyskytujích se hvězdiček pohromadě. Začíná svítat naděje. Ano, skutečně to tak je ! Moji TOP hráči freddy, Enšpígl a lesumir shodně hodnotili 4*. Znovu a znovu přečítám jejich komentáře, pořád dokola. Jim se to líbilo ! A oni... oni... oni vyjádřili svůj názor, ačkoliv ostatní většina je jíného mínění ! Vše mi začíná pomalu, ale jistě, docházet. Tak o tom to přeci je ! Každý má právo na svůj názor, v tom je krása toho moderního světa. A včetně CSFD ! Prozřel jsem, hotová nirvána. Do hodnocení s pocitem vítězství nad masou dávám 4*. Cítím se šťastně. Slunce svítí, svět je zase v pořádku. Děkuji Vám, pánové. (24.08.2010)

Čas od času má člověk chuť pustit si pro relaxaci nějakou nenáročnou komedii. Ale, proboha, ne tuhle! Film totiž není ani jedno ani druhé. Za prvé: není to komedie a to zcela vážně - vtip se v tom nenajde. Za druhé: nejde o nenáročný snímek - klade totiž nesnesitelné nároky na divákovu trpělivost a shovívavost, aby tenhle paskvil dokoukal do konce.___ Takže tu máme příběh o dívce, která obsedantně nakupuje, protože jí to přináší uspokojení, ale ničí ji to finančně. To se dá uchopit různě, tady to ale vůbec neuchopili a celé vyprávění se jim vymklo z rukou. Ženy jsou tu (až snad s výjimkou hrdinčiny kamarádky) samé karikatury pištících holčiček, přehnaných femme fatale nebo snobských ledových královen. ___Pokusy o lehké vyprávění ze začátku sice nevychází (jak jsem psala: vtip tu nenajdeš), ale pak se odhalí dívčina zoufalá finanční situace a všichni se na ni hned začnou dívat jako na vražedkyni malých dětí, která navíc přenáší ebolu. Když se dívka přece jen nějak se svou minulostí vyrovná, tak ji zas všichni začnou hned oslavovat, jakoby zachránila světový mír, vyřešila problém s odpady a navrch ještě vynesla koťátko z hořícího domu. ____ Nehledě na naivní motiv, který snad naposled slavil úspěchy před válkou, že totiž dívka na základě jediného článku, který napíše, získá celosvětový ohlas, takže jí k nohám padají všichni prestižní nakladatelé a chtějí ji za každou cenu získat. ___ Je to jednoduše splácanina bez vtipu. /1. 12. 14./ (01.12.2014)