Režie:
Tony ScottScénář:
Brian HelgelandKamera:
Tobias A. SchliesslerHudba:
Harry Gregson-WilliamsHrají:
Denzel Washington, John Travolta, Luis Guzmán, John Turturro, Michael Rispoli, Ramon Rodriguez, Victor Gojcaj, James Gandolfini, Gbenga Akinnagbe (více)VOD (2)
Obsahy(3)
Ve snímku Únos vlaku 1 2 3 si Denzel Washington zahrál dispečera newyorského metra Waltera Garbera, jehož rutinní pracovní den je neočekávaně narušen odvážným zločinem – únosem jednoho z vlaků. Ten má na svědomí John Travolta coby Ryder, zločinec, který hrozí popravováním cestujících vlaku, pokud nedojde do hodiny k zaplacení vysokého výkupného. Garber se za pomoci svých dokonalých znalostí systémů podzemní dopravy pokusí o nemožné – vyzrát nad Ryderem a zachránit rukojmí. Hlavou mu ale stále vrtá jedna nevyřešitelná otázka: jak se zločinci hodlají s výkupným z metra dostat? (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (713)
Helgelandův scénář by strašně rád uháněl kupředu, ale bohužel je jedinou součástkou, která se tím směrem výrazněji pohybuje. Scott, Washington, Travolta... dokonce i Harry Gregson-Williams jedou na setrvačník a doufají, že vagón plný rukojmí dorazí do poslední zastávky pouze za pomoci provařených trademarků, přebytečného "madrfakrování" a siláckých gest. Což se dá promíjet u bezmozkového akčňáku postávajícího na rovině sci-fi a čisté fantasmagorie, ale ne v papírově chytrém thrilleru, v němž se přes pokusy o sociální přesah těžko hledá čas na všechno ostatní. Zbytečný film... pro všechny. ()
Uvedomelá, a zároveň ničím extra ozvláštňujúca, resp. ozvláštnená žánrovka. To, že sa tu zrkadlia a variujú udalosti po 9/11, komentuje sa multimediálny priestor čo by (žiaľ) novonadobudnutý primárny nástroj komunikácie a umne sa tu pracuje s deadlinom, určite za pozornosť stojí, ale pokiaľ beriem do úvahy Helgelandov nevýživný scenár a ono nešťastné "pravicové" finále, tak si proste toto Scottyho žánrové skotačenie - ktoré je mimochodom na rozdiel od tých predošlých odmeranejšie a nie-až-tak napadité - nedokážem užiť zrovna tak, ako by som chcel. ()
Tony Scott umí zábavně natočit asi i pojídání koblihy, protože v tomhle filmu si vlastně jen povídá směšně vypadající Travolta s lehce korpulentním Washingtonem. Nutno dodat, že oba to hrají výborně. Jediná akce nastane při nesmyslném převozu peněz, který vyvolá ještě mnohem nesmyslnější bouračky. A pak ještě když Travolta nervózně zabíjí rukojmí. Prostě mě to bavilo a to mi plně stačí. P.S. autor českých distribučních titulků zasluhuje jednu za ucho za obraty jako: cimprlín, čoro moro nebo modelka-prdelka. ()
Aniž bych chtěl nějak úmyslně plavat proti proudu, Pelham jsem všem spolknul i s navijákem a dávám čtyři. Film mě pobavil, i když je pravda, že překvapivých zvratů nebo logického jednání některých postav by se v něm člověk nedořezal, ale co. Pro Scottův styl mám slabost, Travolta (hlavně jeho proslov o psím spřežení mě dostal) válel, Washington spíš takový standard, Gandolfini jako starosta dost dobrý a Turturro, pravda, takřka zbytečný. Čekal jsem zábavu, ne oscarové drama, a dostal jsem ji. Spokojenost. ()
Galerie (45)
Photo © Sony Pictures Home Entertainment
![Únos vlaku 1 2 3 - Covery](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/166/176/166176008_0ff749.jpg)
Zajímavosti (24)
- Rooseveltův tunel, který Ryder (John Travolta) využil k útěku z metra, je součástí mýtycké tajné dráhy 61 (track 61). Dráha spojuje vlakové nádraží Grand Central Terminal a pětihvězdičkový hotel Waldorf Astoria a zařizuje tak přejezd mezi oběma budovami. Nejprve jej údajně využíval generál John J. Pershing a později prezident Franklin Delano Roosevelt, aby skryl fakt, že je na invalidním vozíku. Stanice pod hotelem Waldorf ale není nijak vyzdobená, jak tomu je ve filmu. Je zde provizorní nástupiště, ke kterému přijel vlak s obrněným vagonem a výtahem se poté dostalo do iteriéru hotelu. Touto cestou Roosvelt do hotelu alespoň jednou opravdu cestoval, jinak ale o trati 61 panuje více mýtů než faktů. Původně totiž tato trať sloužila parní elektrárně, která stávala na 49. ulici, poté se k jejímu užívání přidal i hotel Waldorf Astoria. Také se mnělo za to, že dlouhá léta na koleji pod hotelem stál i „ten“ obrněný vagón, který ovšem po jeho vyvezení z podzemí a odvezení do muzea neskrývá nic jeného než pouhý fakt, že je to nástrojový vůz (MNCX #002) pro železniční jeřáb (GCT-1). (Maulincio)
- Garber (Denzel Washington) je obviněn z braní úplatků při návštěvě firem, které mají na starosti výrobu vozů metra a ucházejí se o kontrakty na nové vlaky. Ve filmu je pouze řečeno, že se jedná o japonskou a kanadskou společnost, tímto se odkazuje na japonskou Kawasaki Heavy Industries a kanadskou Bombardier Transportation, dvě firmy, které mají na starosti výrobu vlaků metra pro New York. (Maulincio)
- Pro scénu kdy Walter Garber (Washington) vstupuje do tunelu aby doručil výkupné, byla použita stanice IND Hoyt-Schermerhorn. (TomikZlesa)
Po televizním filmu z 90. let již druhý remake nestárnoucího Sargentova thrilleru (původně knižní adaptace). Důvod je zřejmý, tahle látka má obrovský divácký potenciál a Tony Scott jej vytěžuje do posledního zaskřípění vlakových brzd. Excelentně nakládá zejména s deadlinem. Když už propadáte dojmu, že vše jakž takž vychází, zmrazí obraz a pocit iluzorního bezpečí (rukojmích) naruší vizualizací počtu zbývajících minut. Drží nás v šachu stejně jako Travolta, jenž si padoušskou roli zjevně užívá, drží v šachu nepřemožitelného nepřítele, město New York. Svým aktem vystupuje proti policistům, úředníkům, politikům, ale zároveň nepopírá, že to hlavní, oč mu běží, jsou peníze, což jej zároveň pojí s Washingtonem. Rozdělení rolí na zločince a hrdiny je z hlediska práva problematické. Ovšem teprve (zlo)čin jednoho dokáže přimět k nějaké aktivitě druhého – vzájemně se potřebují, tahle žánrová konstanta zůstala zachována. Film reflektuje „posteleven“ přístup veřejnosti k lidem, kteří ohrožují životy jiných lidí: všichni takoví jsou automaticky považováni za teroristy a původ jejich nebezpečnosti nikdo nehledá na americkém kontinentu. Přišli přeci „odjinud“ a jejich likvidací bude problém vyřešen. Další inovace oproti předloze spočívá v zapojení mocné zbraně jménem internet. Už ani zlosynové se neobejdou bez „googlení“. Jak smutné, jak málo vznešené, ale časy se mění a jedná ze závěrečných scén, jako vystřižená z Bonnieho a Clydea, působí hodně nostalgicky. Jinak je Scott stylem pochopitelně úplně jinde než Arthur Penn před dvaačtyřiceti lety. Po většinu času na místě stopnutý thriller drží v neustálém pohybu. I bez zběsilého „padni komu padni“ střihu á la Domino je vizuální stránka velice, odpusťte mi to nadužívané slůvko, cool. Každá scéna, kdy kamera třeba jen krouží okolo herců pronášejících šťavnaté věty (Brian Helgeland během tříletá pauzy po režisérském sestřihu Odplaty psát nezapomněl) má správný náboj a nedá vám příležitost se nudit. Ani v případě, že jste viděli originál, kterého se scénář celkem věrně drží. V případě, že jste neviděli, potěší vás dojnásob některé nečekané (ale realistické) chyby postav v momentech, kdy je ve většině žánrových spřízněnců chybovat zakázáno. Nejslabší částí Pelhamu je paradoxně ta nejakčnější, dojezd. Washington činí jedno osudové rozhodnutí za druhým a Harry Gregson-Williams to neopomíjí patřičně zdůraznit. Navíc do ryze mužské hry, kdy se o ženách jenom mluvilo (ne vždy příliš lichotivě), vstupuje žena reálná, potažmo rodina a je těžké necítit ten těžký hollywoodský odér. Ale když už někdo natáčí s hvězdným obsazením a nemalým rozpočtem remake libovolného filmu, patří tohle k věci a třebaže Tony Scott tentokrát mířil kousek od středu terče, s jistou rukou předvádí, jak remakovat, aby si z vás režiséři původních filmů sami neudělali terč na šipky. Apendix: Zpětně jsem si uvědomil jeden fakt. Spouštěčem všeho zabíjení – protože předpokládám, že po prvním mrtvém únosci ztratí zábrany – byl policista. Rovněž následující tři mrtví byli bývalí nebo stávající státní zaměstnanci (onen prsten značil příslušníka amerických vzdušných sil). Státní oběti, nebo oběti státu? 80% Zajímavé komentáře: imf, Cervenak, castor () (méně) (více)