Veřejní nepřátelé

Mann pokračuje tam, kde v Miami Vice skončil – v syrové a nepřikrášlené filmařině, v níž prim hraje ostrý zvuk a naturalistický obraz digitální kamery. Opět si báječně vypomáhá hudbou, která dodává sekvencím spád a atmosféru. Bohužel záměr udělat Heat model 30. léta ztroskotal na scénáři a Christianu Baleovi. Nevím, kdo za to může víc, ale Deppův lump hraje první housle a uhlazený muž zákona absolutně nedokáže vzdorovat jakoukoli problematičností či dvojakostí. John Dillinger jede velké sólo a Michael Mann se jeho šviháckým a gentlemanským naturelem klaní všem knírkatým gangsterským melodramatům z minulosti. Funguje to skvěle, včetně závěru. Jistou hloubku do filmu vnáší motiv Dillingera jako posledního zástupce galantních lupičů, které válcuje nenápadná mafiánská šmelina. Dvě a půl hodiny mě Veřejní nepřátelé vydrželi bavit, protože Deppovi a Cotillardové to sekne a Mann se umí ponořit přímo do středu dění. To magické něco tady ale chybí – v tomto případě dráždivé napětí mezi zákonem a zločinem, dobrem a zlem. Dillinger a Purvis jsou oba až příliš jednoznační, než aby dokázali vytvořit tak explozivní dvojičku jako Hanna a McAuley. (01.07.2009)

Já se u toho brutálním způsobem nudil. A přitom se režie chopil Mann a hlavních rolí Depp s Balem. A to nepočítám kopu dalších zajímavých rolí jako je Cotillard, Crudub, Tatum nebo de Ravin. Prostě jsem si ale nemohl pomoct, filmy s takovou tématikou už jsou otrava na entou, kde nemá film co říct, protože mele stále to samý dokola, nebo snad ne? Možná by to chtělo víc akce, míň kecání, míň hraní na to, že mám ve filmu hvězdu a tak se to udělá samo a hlavně trošičku změny u režiséra. I tak pro mě zůstává Collateral tím nejlepším, co kdy natočil. Nenápadné a příběhově daleko zajímavější a originálnější než Veřejní nepřátelé. A to si ani nedokážu představit, kolik za hraní ve filmu museli zkasírovat Depp s Balem. Vráti se mu to vůbec? (07.12.2009)

[KVIFF 2009] Ta digitální kamera mě neustále rušila a fakt mi hrozným způsobem kazila zážitek z filmu. Ale ani bez tohoto rušivého elementu by ten film nebyl tak skvělý, jak jsme čekali. Ani scénář a dokonce ani režie zdaleka nesplnily má očekávání, celkově to je prostě zklamání... Celou dobu projekce jsem v duchu vzpomínal na mnohem podařenější srovnatelné snímky, jako je stejnou dobu popisující Bonnie a Clyde, Scottův Americký gangster, který si podle mě mnohem lépe pohrál s motivem mafiána, proti kterému stojí odhodlaný polda, nebo třeba francouzský Veřejný nepřítel č. 1, který sdílí víc, než jen podobné jméno. Prostě Veřejní nepřátelé mi přijdou jako dost plytká podívaná, na kterou si zanedlouho ani nevzpomenu, která nemá žádné silné momenty a v níž Christian Bale stejně jako předtím v Terminátorovi hraje tak malou úlohu, že by jí obstojně zahrál i někdo mnohem méně nadaný. A nedá mi to, abych nezmínil přepálenou stopáž. Ne, že bych se nudil, ale...skoro:) PS: Upřímně řečeno, točit Public Enemies někdo jiný podle stejného scénáře a na obyčejnou pětatřicítku, bylo by to stejně neoriginální, ale aspoň by se na to lépe koukalo. A ještě ohledně realističnosti: já jsem rád za věrně znějící štěkání samopalů a podobné věci, ale k čemu je realistický vizuál (+ zvuk), když scénář je neoriginální, nezáživný, neobjevný a to samé se dá říct o režii?... (06.07.2009)

Sebevědomý veřejný nepřítel číslo jedna je pomalu ale jistě dopadán právě vykvétající FBI v období vrcholící velké hospodářské krize. Film zkažený digitální kamerou, která sem ale vůbec nesedne. Znemožňuje uhlazený velkolepý vizuál, narušuje jinak skvělou autenticitu dobovosti, vypadá to s ní jak TV film namísto veledíla za 100 milionů $ (!). To prostě nasere. Stejně tak nepotěší ne úplně záživné dění. Ještě mám jednu výtku - postavy kolem jsou podivně nevýrazné, což zamrzí hlavně u kumpánů, kteří pochcípali ani jsem si pořádně nebyl jistý kdo je kdo. Ale chválím Deppa jako Dillingera a těch pár pěkných kytarových vyhrávek. [HD] (08.12.2010)

Není pochyb o tom, že Public Enemies je jeden z nejlepších filmů roku 2009. Režisér Michael Mann spojuje síly s rozmanitým a úžasným hereckým duem Johnny Deppem Christianem Balem. Vzniká tak další americký gangsterský film z 30. let minulého století. Je to vzrušující hra na kočku a myš, s tak poutavou a věrohodnou rivalitou, že vás to hned vtáhne do děje. Už v prvních minutách mi bylo jasné, že koukám na přelomový film. O poslední vlně zločinu bylo natočeno plno filmů před deseti lety - Heat, Fargo, Casino, Pulp Fiction a Goodfellas. Od té doby jsem čekal na více zfilmovaných kriminálních filmů, které budou srovnatelné se staršími tituly, ale nedosáhly takové úrovně, snad jedině American Gangster. Ostatně mohu zmínit Eastern Promises, Gangs of New York, Road to Perdition, Collateral a The Departed. To jsou "jen dobré" filmy. Public Enemies je první film mého názoru, který vystihl podstatu kriminálního dramatu odehrávající se v delším časovém pásmu. Dostaneme se bez vysvětlování přímo do děje (až na krátké úvodní titulky). Vstupujeme do světa, kde rychle poznáme postavy Dillingera, hezouna Nelsona, Franka Nittyho a další kriminální živly. Vždycky jsem miloval zobrazení charakterů pomocí znaků, které je spojují a tenhle film to opravdu má. Mnozí kritizují styl Michaela Manna a jeho oblibu točit v HD. Ale vemte si, že hodně umělců namalovalo ukřižování Krista mnoha způsoby. Takže Mann by měl mít právo, aby příběh vyprávěl pomocí svého "štětce". Já osobně jsem si to vychutnal, zejména automobilové honičky a přestřelky, které považuji za nejlepší co jsem za poslední dobu viděl. Michael Mann prostě s autama umí. Depp, Bale a Cotillard(ová) jsou všichni skvělí, stejně jako zbytek obsazení. Skvělá rovnováha humoru a dramata. Rozhodně stojí za to vidět v kině (Jen já měl bohužel tu smůlu, že nalevo ode mě někdo neustále smrkal, přede mnou seděl dvoumetrovej chlap s brýlemi na hlavě, ve kterých se odrážely titulky, vpravo každých deset minut svítil mobilem a za mnou rád kopal do sedačky až přestal a natáhl si nohy do uličky které byly skoro na úrovni mé hlavy. Ano! Ani novináři nemají úctu k ostatním divákům v sále.) Prostě pro mě zatím nejlepší film roku 2009. (01.07.2009)