Ano, šéfe s Gordonem Ramsaym
Kitchen Nightmares
Áno, šéfe USA
Obsahy(1)
Uznávaný šéfkuchař Gordon Ramsay přichází do restaurací, které mají problémy. Ať už to jsou potíže s kvalitou pokrmů a nebo majitelé nevědí, jak přilákat více zákazníků. Gordonovy radikální změny v chodu jednotlivých restaurací způsobují konflikty nejen mezi ním a vedením restaurace, ale v prvé řadě s šéfkuchaři. Jak obstojí restaurace při náhodné Ramsayho návštěvě? Pomohly jim změny k odražení se ode dna? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (84)
Líbí se mi, že gordon Ramsey k tomu přistupuje spíše psychologicky. Kde Pohlreich spíš uráží, tam se Ramsey snaží lidi nabudit a probrat v nich vnitřní sílu. Tím vznikají emotivní díly, které často spíše než o kuchařství a restauracích jsou o lidech a jejich vnitřních problémech a možnostech jejich překonání. ()
Moc dobře udělané, ovšem nemohu se zbavit dojmu, že je to celé předem napsané a tak i odehrané. Vzorec (alespoň u první řady - tedy 10 dílů) je stejný: Gordon Ramsay přichází do hospody, kde je vše špatně. Setkává se s vedením, které má spousty chyb. S tímto vedením pak Gordon bojuje. Vedení restaurace má problémy se změnami. A na závěr přichází jako blesk z čistého nebe náhlá změna šéfa navštíveného podniku, jak v charakteru, tak přístupu. Tedy přijetí Gordonových rad. Tento stále stejně se točící kolotoč ve mě vyvolává otázku, jak moc reálné to vše je. Ovšem i kdyby odpověď byla maximálně negativní, rozhodně to na druhou stranu nenudí, časově odsýpá a Gordona Ramsayho prostě budete obdivovat. 75% ()
iamek to vystihnul naprosto přesně. Americký pořady začínají bejt strašně snadno rozpoznatelný - trochu afektovanosti, trochu siláckých řečí, trochu happy-endu. Prostě se na plotně musí vařit předevšim emoce. Ať si říká kdo chce, že Pohlreich Gordona jenom kopíruje, naše "Ano, šéfe!" je alespoň po našem. A taky za Zdeňkem nestojí celej tým, kterej by restauraci přes noc překopal od základů a její chod tak kolikrát posunul razantním krokem kupředu ;) ()
Gordon Ramsay určitě ví, jak vést prosperující restauraci, ale to ví také Pohlreich. Česká obdoba mě zaujala mnohem víc, Pohlreich vždy dokope ta líná prasátka, aby se svou hnusnou jídelnou začali něco dělat, zatímco milý Ramsay je vyžene na noc hezky vyspinkat a ráno se přijdou všichni nadšeně objímat do zbrusu nově vymalované a zařízené restauračky s novým menu (které ti neschopníci najednou budou určitě umět bez problémů uvařit, že, když se na jeho tvorbě ani nehtíčkem nepodíleli). To je hnus, velebnosti. A upozorňuji, že do hodnocení nezahrnuji můj neskutečný odpor k afektovaným Amíkům, kteří se navíc k pozvané (!!!) pomoci chovají ještě hůř než samolibí Čecháčci, hodnotím koncept pořadu, ne majitele restaurací. Kdybych hodnotila i je, dám nejspíš odpad. ()
Americká verze je oproti té britské (a i té české se Zdeňkem Pohlrichem) jeden velký bizár. V každém díle je ukázaná restaurace, ze které si běžný Středoevropan říká, "Kriste pane!" Je to unikátní přehlídka gigantických porcí, nechutných blivajzů, hysterických majitelů, arogantních kuchařů, diktátorů, psychopatů a lenochů. Spíš než o vaření je to o emocích a příbězích, a o škodolibém nahlížení do špinavých lednic. Pak z toho vznikají podobné scény, jako když sebejistému kuchaři s kilometrovou kuchařskou čepicí na hlavě, spadne úsměv z obličeje, ve chvíli, kdy mu Gordon mává před obličejem shnilou rybou apod. Bohužel jsem měl k dispozici jenom verzi s dabingem, takže můžu mít akorát tušení, že některé přeložené vulgarizmy jsou uhlazené a nemají takový šmak, jako v originále. Gordon je fúrie, který se pro tenhle formát dokonale hodí. Pořad je sice svým stylem částečně bulvární, ale v tomhle případě to dokonale sedne. ()
Reklama