Zločinec

Bejt v Americe za mukla není vůbec žádná legrace, ale o tom ví snad každý, kdo alespoň jednou navštívil Shawshank. Teď se můžete na osobní zápas s (ne)spravedlností podívat z trochu jiného úhlu - s o něco tvrdší čeládkou a celkově i neúprosnějším vězeňským systémem, v němž musí hlavní hrdina Wade Porter denně bojovat o co nejmenší počet nových jizev na duši a na těle. Maximální drama a pořádně drsná bitka o pevné nervy divákovy, to je Zločinec. (07.01.2014)

Jako nenáročnou stylovou žánrovku tenhle kousek beru, ale důrazně odmítám představy, že jde o jakousi hlubokou analytickou sondu do stavu amerického vězeňského systému a zároveň silné a přesvědčivé psychologické drama. To přitom nemám o americkém vězeňství, které z podstatné části přešlo do rukou soukromých společností, které se snaží maximalizovat zisky na úkor svých oveček, velké představy. Je to přehnané, natočené na efekt a emocionálně manipulativní, jak už v tomhle proudu americké filmové produkce bývá často zvykem. Brutalita ze strany dozorců je samoúčelná a celá řada scén by při snaze o realistický přístup neobstála. Ale jak už jsem výše napsal, pokud jde o zábavnost, určitě neurazí a jako nízkorozpočtové béčko je to určitě od tvůrčího týmu trefa do černého. Celkový dojem: 60 %. (16.05.2012)

Scénář přitažený za vlasy k takovým filmům patří, ale tohle bylo už trochu moc. Snaha tvůrce vzbudit v divákovi všeliké emoční reakce se pak u mne naprosto míjí účinkem. A Perrineau je navíc se svou postavou a slušňáckým xichtíkem třídního premianta v roli sadistického bachaře-ranaře spíše komický. Na druhou stranu na nízkorozpočtový snímek to bylo vcelku ucházející. Chtěl jsem dát za tři, ovšem scéna s Porterovým mírně retardovaným synkem nesoucím v náručí tatínkovo prádlo zpátky domů k uslzené mamince mě hodně znechutila, na podobný slizký pathos jsem nadmíru alergický. Takže dvě a po použití šup do koše. Jo a musím popravdě přiznat, že až ze závěrečných titulků jsem zjistil, že v jedné z hlavních rolí účinkoval Val Kilmer, což mě nakonec aspoň trochu potěšilo, neboť mám podobná překvapení rád. (25.02.2013)

Kdyby od poloviny filmu nebylo naprosto jasné, jak která postava těsně před závěrečnými titulky dopadne. Kdyby tu "dobré" a "špatné" postavy nebyly odděleny tak tlustou a viditelnou čarou, že ji musí zaznamenat i nevidomý. Kdyby celková atmosféra byla o něco klaustrofobičtější (třeba tím, že bychom jako Wade nikdy neviděli, co se děje mimo věznici). Kdyby příběhová linie byla propracovanější. Pak bych možná mohla tvrdit, že je Felon alespoň nadprůměrný film. (21.08.2012)

Tři poctivé hvězdičky za snímek, který se rozhodně nemá za co stydět. Začátek je téměř perfektní. Nečistě švenkující kamera sice znemožňuje precizní orientaci v prostoru, ale vzhledem k jejímu postupnému uklidnění až tak nevadí. Úplně první scéna je příjemně atmosférická a svou syrovostí navazuje na to nejlepší z nové francouzské vlny, s jednou jedinou výjimkou. Nesnaží se totiž - bohužel či bohudík - o natahovanou intenzitu a pomalé doznívání traumatu. Díky trefně zvolenému hudebnímu doprovodu dokaží scény patřičně zapůsobit. Snímek nenudí. Největší trefou do černého je však obsazení, kterému kraluje dvojice Dorff-Kilmer zdatně táhnoucí celý děj na svých bedrech. Problémem tak zůstávají vedlejší linie. Zcela neopodstatněně narušují hlavní děj a ke konci na plno doznívá jejich zbytečnost. (26.10.2008)