Stáhni mě do pekla

Atmosfericky excelentní, herecky zdatně zahrané a technicky minimálně nadprůměrné. Raimi si nebere servítky a jde vcelku o zábavnou, leč jednoduchou věc. Jemnost Alison Lohman se krásně tříští s nelíbivými kulisami, zakaboněným nebem a brutální Lornou Raver. Akorát toho zeleného slizu tam ne mne byl otrochu moc. (14.11.2009)

Po pravdě od doby Kruhu mě žádný horor neudělal takovou radost, jako právě nejnovější kousek Sama Raimiho. Narozdíl od Kruhu sice není inovativní, jde ale o poctu svému žánru, poctivě udělaný film, kde se objevují všechny základní žánrové motivy a atributy. Máme tu agresivní čarodějnici, exorcismus, démona, mystiku, okultismus, znesvěcení hrobu, nejrůznější fóbie, lekačky i pečlivě budovanou atmosféru. Už úvodní titulky obratně využívají výtvarné motivy ze středověkých knih o satanismu a čarodějnictví. To nejdůležitější je ale schopnost Raimiho obratně balancovat na hraně žánru a neustále ho shazovat komediálními a sebeironickými prvky. Nejde v pravém smyslu slova o komedii, protože hororová složka převládá, ale Raimi na svého diváka pomrkává a dává mu najevo, že ví, že jeho fanoušek nestojí o oskarovou podívanou, ale o pořádnou porci zábavy. Už dlouho se mi nestalo, aby si se mnou režisér tak hrál, jeho nápadité využití některých klasických hororových rekvizit, je přímo rozkošné, např. kříž využívaný v nesčetných hororových filmech a převzatý z gotického románu se např. objeví jen na cirka 20 sekund, ale hrdinka jeho přítomnost pocítí nadmíru fyzicky. Pointu jsem sice pochopil jako zkušený filmový fanda už v momentě, kdy rty olízly dopisní obálku, přesto způsob, jakým Raimi dovedl svůj film do finále, je překvapivý. Suma sumárum, jde podle mě o nejlepší snímek ve svém žánru za cirka poslední 3 roky. Celkový dojem: 90 %. Kdyby si Raimi odpustil některé prvky z oblasti splatterpunku, byla by má spokojenost ještě větší. Je to nicméně jeho sympatický návrat ke svým režijním kořenům. Abych si potvrdil kvality filmu, stačilo mi sledovat nadšené tváře diváků v kinosále - takové reakce dnes dokáže vyvolat jen zlomek hororových filmů... (25.06.2009)

První dvě třetiny filmu jsem byl naprosto unešenej ze skvělé atmosféry, která se, s blížícím se koncem, postupně vytrácela (co se taky může jiného stát, když je vám už jasné, jak to celé dopadne, že..). Podle některých komentářů má Drag Me to Hell spostu nevyužitého potenciálu a mně nezbývá, než souhlasit... Po bravůrním rozjezdu se z toho dalo ''vymačkat'' víc.. I tak je to u mě s přihmouřeným okem za 80%. (30.08.2009)

Blonďatá bankéřka na svoje bedra bere úděl celé krizí zmítané západní civilizace a zoufale se ji/sebe snaží ze zadlužení vykoupit. Jenže jak se brzy ukazuje, prokletí je spíše morálního/duchovního charakteru, tedy takové, které zřejmě žádné peníze na světě nezastaví. Je třeba si všimnout, že hrdinka ve snaze bojovat má přesto stále pocit, že další finance situaci vyřeší - nejprve platí drobnými za věštbu, posléze mnohem vyšší sumou za seanci. Respektive, všechno to ve finále sanuje přítel, jakýsi chodící záchranný balíček. Nepomůže ani zbavit se veškerých symbolů konzumu - vytrhnout ze zdi dvdpřehrávač a prodat šperky. A elegantně přehodit průser na jiné? Cha! To by tak hrálo. Knoflík se nás drží pořád. V nespravedlivém gestu odplaty jsou pak zdecimované chudině zacpána ústa niklákem a svědomí tak může klidně spát. Jenže ono nestačí převléct se do nového kabátku (tentokrát bleděmodrého) a tvářit se, že je všechno v pořádku. Trest nemilosrdně dopadne tak jako tak. ____ Jo a jinak je to skvěle natočená, zábavná lekačka. (19.10.2009)

Byl jsem stažen do pekla, bohužel ještě dříve, než se o to pořádně pokusil samotný film. Pokud existuje jiný důvod proč nechodit do kina kromě vysokého vstupného tak jsou to nevychovaná h****a v sále, co smrdí chemikáliemi (čichači hadr). K samotnému filmu ... Od Sama Raimiho jsme bohužel čekal něco jiného, i když mě zkušenosti z Evil dead měly varovat. Raimi a jeho mix hororu a komedie působí někdy velmi dobře (příklad evil dead) a někdy opravdu podivně a to je bohužel případ Stáhni mě do pekla. Atmosféra a frekvence lekaček nebyla slabá, ale většina lekaček je neuvěřitelně laciných (a to nemyslím cenou za digitální efekty...). Od takového mistra jako je Raimi jsem čekal vybroušenější podívanou, ale jsem rád, že v několika scénách mi naběhla husí kůže a v závěru Raimi prokázal své kvality. Bez nepatřičností v sále bych pravděpodobně ty slabší 4* zadal už jen za atmosféru a opravdu velký počet (laciných) lekaček, s kterými se co do počtu nemůže většina dnešních hororů srovnávat. (30.06.2009)