Stáhni mě do pekla

Nadšení sršící ze všech možných recenzí tohoto filmu není nakažlivé. Dostal jsem jen příjemnou podívanou. Popisovaných devadesát minut neobvyklých a nových nápadů jsem hledal marně, děj je velmi jednoduchý a zklamal mě hlavně konec, který nepřinesl žádný pořádný zvrat, jen šokuje svojí očekávatelností. (13.12.2009)

První dvě třetiny filmu jsem byl naprosto unešenej ze skvělé atmosféry, která se, s blížícím se koncem, postupně vytrácela (co se taky může jiného stát, když je vám už jasné, jak to celé dopadne, že..). Podle některých komentářů má Drag Me to Hell spostu nevyužitého potenciálu a mně nezbývá, než souhlasit... Po bravůrním rozjezdu se z toho dalo ''vymačkat'' víc.. I tak je to u mě s přihmouřeným okem za 80%. (30.08.2009)

No co se Raimimu neda uprit je fantazie. Nasekal sem totiz takovou hromadu skvelejch napadu, ze je porad se na co divat. Dalsi plus je, ze se konecne vratil k hororu a ze to neni nejaka tupa vyvrazdovacka, ale takovej vicemene ducharskej horor, coz je taky fajn. Jedinej problem tak nastava u hororovejch scen, Raimi neustale dela nejaky bububu, kazdou chvily neco bafne, bouchne, nejakej zvuk nebo vylitne nekde baba, problem je, ze vzdycky nahodi paradni atmosferu a tu nasledne rozmelni nejakou komedialni scenou. Ne ze by to byla nejaka vylozene komedie, spis zabavne podany lekacky a vtipny sceny typu babe vypadnou zuby, porad je to komedie v ramci hororu, ale pak film vzdy ztrati tu hodne solidni strasidelnou atmosferu. Ale ja si na to v podstate ani nestezuju, u tech zabavnejch scen jsem se perfektne bavil, ty hororovy byly napinave natoceny. No a herci jsou docela sympaticky, plus slusny triky a hezkej nehappyendovej zaver, takze slusny 4*. (21.07.2009)

Ad fontes... Naprosto dokonalá práce se zvukem, přehršel vizuálních i dialogových vtípků (nejen sebereferenčních), Raimiho osvěžující stylistické propriety (např. vychýlené rakursy, speciální objektivy, několikanásobný střih po ose, interpunkce a mnohé další), výtečná hudba Christophera Younga, opravdu fungující lekačky, nápadité "humusárny", hyperbolické prolínání humorného a děsivého, neuctivě uctivé ctění žánrových pravidel, pohrávání si s divákovým očekáváním... Chuťovka par excellence, kterou jsem mezi těmi rádoby spooky horůrky posledních let postrádal značně citelně. Takhle si představuji ideální comeback. (18.06.2009)

Ideálnější film do Krize byste těžko pohledali, a přitom se jedná o Raimiho návrat ke splatterovým počátkum a návrat jednoho žánru - horroru - do 80. let (viz úvodní logo společnosti Universal), přičemž se vychází z klasického horroru Jacquese Tournera NIGHT OD THE DEMON (1957). Recenze a uživatelská hodnocení nelhala (83% na Metacritic.com, 93% na Rottentomatoes, 7.9/10 na IMDb.com, 80% na ČSFD), protože se opravdu jedná o jeden z nejlepších (komediálních!) horrorů poslední dekády, a to hned z několika důvodů: * sebereferenčnost, kdy oči končí v ústech vyděšených dívek a jede se uklidnit na chatu; ** funkční kombinace horrorového pocitu, strachu pramenícího z neznáma, a komediální nadsázky, kdy jsme zděšeni a pobaveni přívalem atrakcí: slapstick, resp. americká animovaná večerníčková groteska potkává spooky biják (nechybí ani kovadlina); *** výjimečná práce se zvukem, který je při lekačkách posílen, ale jeho zdroj je diegetický, což nebývá zvykem; *** charakteristický raimiovský styl spočívající v netradičních rakursech, nebývale opojného, protože stylisticky podvratného eliptického střihu po ose a zdánlivě nemotivovaných hlediskových záběrů, které ale svého "původce" najdou; **** důsledná práce s klišé, která jsou nadsazována, záměrně několikanásobným koncem, kdy se komentuje vývoj horrorového žánru od 80. let do současnosti, posílení "žánrově povinných" rasových stereotypů a raimiovské mizogynie; ***** tématizace žánru, jehož podstata tkví v tělesnosti, jež je zde všudypřítomná, od gejzírů krve z nosu, mouchy v ústech po zelený sliz z úst mrtvoly či brouky prolezlá hnijící lebka; + problematičnost ve ztotožnění se s hlavní hrdinkou, která si za své neštěstí může sama, protože se tak rozhodla, a tudíž se misky sympatie neklaní pouze na jednu stranu. P.S. Předcházející řádky beru jako pouhé poznámky. Po druhém zhlédnutí: nekřesťansky boží. (18.06.2009)