Stáhni mě do pekla

Comeback Raimiho ako hororového guru ? Čiastočne. Čiastočne pre to, lebo ikeď je film skutočne akýmsi návratom k Evildead, scénár - minimálne prvá polovica filmu - je písaný s veľkým ohľadom na súčasné trendy. To jest viac menej klasická zápletka, ktorá sa príliš nevymyká súčasnému priemeru. Druhá polovica, to je už číry Raimi-fest, s fúrov nádherných staromilských efektov, ktoré akoby vypadli z 80-tych rokov. A áno, je prítomný aj - pre sériu Evil Dead tak typický - humor, to ma najviac a veľmi milo prekvapilo. Je však stále cítit, že toto nebol projekt, ktorý by dovoli Raimimu sa naplno odviazať. Keď sa tak však nad tým zamyslím...nieje toto taký malý predkrm pred Evil Dead 4 ? (8/10) (08.04.2010)

Velmi stylové, ale zároveň i velmi laciné. Záměr? Nevím. Docela jsem se těšil, ač zrovna neholduji duchařským hororům.. Děsí mě něco uchopitelného a ne jen jakási ďábelská kletba pošahané cikánské babky.. To bylo asi takhle. Vytoužené povýšení bude stát jednu drobotinkou blondýnku mnohem víc, než by si mohla ani ve zlých snech představit. Milá a dobrosrdečná bankovní úřednice Christine vede spořádaný život, má inteligentního přítele, slušné zázemí i dobře rozjetou kariéru. S vidinou krůčku k lepší pracovní pozici nevyhoví stařenkovskému prošení o odložení platby za dům. Dle svých slov ponížená a zostuděná a dle mých poněkud nechutná babka se v doprovodu ochranky odporoučí z banky, ale na Christine si počká. Holt, bábince se zachtělo po mladém masu, párkrát nám hrdinku ožužlá a následně prokleje. Nejprve trocha toho bububu a pak cesta přímo do pekel. Co teď s tím? Netlačen rozpočtem ani producenty se Sam Raimi s nadšením mladého klučiny vrátil ke kořenům a na primitivní dějové kostře si svobodně zadováděl. Jeho stylová pouťová atrakce ale nejednou hlasitě zaskřípe. Je to taková projížďka kontrasty. Na jednu stranu staromódní balení (už úvodní logo Universalu nás na leccos připravuje), na tu druhou ne zrovna jistá práce trikařů (do tohohle světa počítače nepatří) a zbytečné klišovité kudrlinky, které se hodí možná pro současnou hororovou vlnu. Bohužel závěr je už jen slabý odvar první poloviny snímku, zvrat á la knoflík v obálce je průhledný jak křišťálová studánka a vlastně těch klišé je pohříchu mnoho. Přiblblé bitky a létání vzduchem, řada nesrovnalostí bortící atmosféru, mluvící kozel. Už u samotného scénáře to začne, ten prakticky ničím nepřekvapí ani nezaskočí. Kulminuje jen ohrané motivy a situace (pozice asistenta v bance, návštěva tchýně), kombinuje strach s nadhledem (četné nechutnosti) a ironií. Ač to mohl být v lecčems záměr, tak já hodnotím film jako celek a ne jako ukájení se nad několika lahůdkovými sekvencemi. I když ty si svou pozornost rozhodně zaslouží (dialogově výtečná první návštěva u věštce, skorofinále na hřbitově, kancelářské potřeby jako obrana proti jedovaté čiperce, návštěva u snobských rodičů). Paradoxně právě tyhle momenty mohou leckoho naštvat. Bitka na předních sedadlech auta je totiž skvostná, ale zároveň nejednou donutí k úsměvu, návštěva u partnerových rodičů je taktéž dokonalá, ale několikrát je Raimiho pokus o „nadhled a ironii“ spíše rušivým elementem. Takže zase ten kontrast.. Možná se měli tvůrci rozhodnout jen pro jednu stranu mince. Moc dobře se naopak dívá na půvabnou Alison Lohman, která má i ve třiceti výraz náctileté lolitky, která ale dokáže v pravou chvíli pořádně zabrat. Mimochodem, v bahně při plenění hrobu jí to moc sluší. No, možno můj komentář neoplývá superlativy a na Raimiho lacinou maškarádu jsem zrovna dvakrát nadšeně nepřistoupil, ale přesto všechno je příjemné, když se někdo svobodně pustí do pokleslého žánru a ještě to dělá s radostí!! Takže něco mezi *** a ****.. (06.11.2009)

Na horror to postrádá atmosféru. Naopak tu přebývají lekačky, které o sobě dávají vědět dlouho dopředu. Lekl jsem se jen jednou a to když kámoš při hledání plechovky zašátral na mou ruku. Doufám, že omylem. Černohumorné scény sice fungují, ale není jich zase až tak moc, aby to obstálo jako komedie. Krom "Itchy a Scratchy" soubojů mezi Christine a paní Ganuhovou tu není nic moc k zapamatování. Navíc Raimi bez Bruce... To je snad přímo synonymum slova protimluv, ne? Jenže je tomu tak a dvojnásob to zamrzí ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že role Miloše je pro něj jak stvořená. Ostatně ani nevěřím tomu, že původně nebyla právě pro něj určena. (21.06.2009)

Raimimu bude asi chvíľku trvať, kým sa otrasie z celej pavúčej série a znova sa dostane do koľají poriadnych thrillerových filmov, ale na začiatok tejto reinkarnácie to vôbec nebolo zlé. Filmu dominuje hudobná zložka, ktorá by aj bez obrazu dokázala nahnať divákovi viac strachu, než všetky ľakacie scény v dnešných treťotriednych horroroch, ktoré robia zbytočný prievan v našich kinách. Príbeh je pomerne stávka na istotu a tak už potom nezostáva spoliehať sa na nič iné, než na herecké výkony, ktoré boli veľmi dobré, a na Raimiho čuch správne načasovaných zimomriavkových okamihov, ktorý vďaka-bohu nestratil, a ktorých bolo viac, než požehnane. 80%. (21.01.2010)

Eintopf srandy&strachu, no nie všetky polievky, v ktorých plávajú navzájom nezlučiteľné zložky musia dopadnúť tak biedne ako to, čo svojho času vytvorili psíček s mačičkou. Navyše - časy sa menia a tak milá cica tu skončila na spôsob prísady do guľáša. Hej, digitálne triky pôsobili ako čosi navyše (ani nestrašili, ani nebavili), rozvinutie klasického konceptu: "Osudu aj tak neujdeš" neprekvapilo, no a ruština v ústach skupiny Cigánov pri truhle, či čeština v ústach média tiež neodkazovali k tým najechtovejším démonickým kultúram. Všetky tieto prehrešky však boli zanedbateľné vďaka množstvu iných, zručne použitých odkazových duchársko/mysticko/psychologických prvkov. Druhým dôvodom, prečo nehádžem do priemeru je skutočnosť preľnutia filmovej reality so skutočným svetom po ukončení projekcie vo veľmi príbuzných detailoch, čo sa mi v takejto kadencii stalo naposledy po kino návšteve filmu Na pokraji šialenstva (r. John Carpenter) v r. 1996. Bolo to rovnako napínavo zábavné ako film samotný. (26.08.2009)