Hoffa

Táto časť americkej politickej scény, ktorú predstavoval Hoffa so svojimi odbormi je mi ďaleko vzdialená, takže film beriem aj ako minihodinku dejepisu. Čo je v tomto prípade pozitívne. Pozitívnych je ale viac vecí. Cez veľmi podarené double DeVita s majstrovskou podporou Nicholsona, veľmi efektné paralelné rozprávanie a strih až po pomerne nenudiace tempo. Film ale nie je žiadnym psychologickým rozborom, nenechá diváka načrieť do osobnosti ani jednej z hlavných predstaviteľov, čo je mimoriadna škoda. Opiera sa viac-menej len o vecné fakty, čo uberá aj na možnom vyústení, ktoré ponúka záver. 75%. (15.11.2007)

Biografický a do značnej miery didaktický pohľad na vývoj profesionálnej kariéry odborárskeho bossa Jimmyho Hoffu. DeVito sa zameriava na veľkosť ega Hoffovej postavy a na druhú stranu prikladá dynamický vývoj politiky vyjednávania odborových zväzov s tými najvyššími. Tam má dej z pochopiteľných príčin najzaujímavejšiu dramatičnosť. Portrét má znaky realistickosti, stavia na gradáciu davových choreografií v dôsledku vyhrotenia sporov a na transformáciu moci samotným Hoffom, ktorý skĺzol na veľmi tenký ľad v rámci kooperácie s mafiou. Portrétom ale prevažuje veľká dávka odosobnenosti, či už emočnej alebo vizuálnej a radí sa do veľkého zástupu diel, ktorým síce nemožno odoprieť kvalitatívny štandard, ale nemajú vyššiu pridanú hodnotu a po rokoch ľahko zapadnú. (19.08.2021)

Vynikající film. Nejvíce mě zajímalo, jak vypadá (skutečná) stávka a co je podstata (skutečných) odborů. Tedy nikoli těch našich karikatur, jejichž představitelé chodí s politiky po statisícové demonstraci na pivo nebo na golf. Pochopila jsem mnohé z nedávné historie USA i to, kdo ve skutečnosti byl slavný R. Kennedy. J. Hoffa mi byl velmi sympatický, jeho kroky se mi zdály pochopitelné a logické a J. Nicholson ho ztvárnil skvěle. Stejně tak jeho partner D. DeVitto v roli oddaného pomocníka. (04.11.2014)

Jedna z nejtajemnějších postav Ameriky druhé poloviny minulého století. Houževnatý a obratný vyjednavač, který si na svou stranu získal odbory, jejichž základ tvořili řidiči kamionů. Nelekal se soudních jednání a hrozeb vězení, dosud není patrné, jak nebo čí rukou zmizel. Režisér Danny DeVito mísí fakta s fikcí, scénář mu příliš nepomohl, navíc to rozhodně přepískl se stopáží. I s financováním. Rozpočet přestal stačit a konec natáčení byl v nedohlednu. Výsledek ale není nijak zvlášť špatný. Prostě solidní životopisné drama, na kterém se navíc dá uplatnit tvrzení, že anticeny Zlatá malina jsou slušně mimo mísu. Nominovat Jacka Nicholsona (ač jeho postava neměla takovou hloubku jako v jiných případech) za podobnou roli je jako zpochybňovat hokejovou kariéru Jaromíra Jágra. Snímek se nicméně zařadil mezi ty v první polovině devadesátých let (Křižovatka smrti, Večernice, Když má muž problémy, Krev a víno), které z filmografie legendárního herce díru do světa neudělaly. Někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. (19.03.2015)

Coby rekonstrukce historických událostí strhující. Avšak jako filmová biografie odborářského vůdce Jimmyho Hoffy poněkud průměrná záležitost, čemuž neprospěl ani fakt, že se film odehrává v několika časových rovinách, jejichž datování není známo a divák tak každou chvíli ztrácí orientaci v tomto spletitém kruhu řidičů, politiků a zločinců. DeVitova výpověď o této postavě působí každopádně autenticky a fenomenální ztvárnění Jackem Nicholsonem je samo o sobě uchvacující. Jinými slovy se i v tomto případě stává hlavní postava nosným pilířem celého filmu. Oscarové nominace jsou na místě, avšak ty nejpodstatnější atributy filmu (režie, scénář) působí dosti rozvlekle. Na 140 minut je zde jaksi málo dramatičnosti a z Hoffy se tím stává čistě rutinní věc. Pronikavý Nicholson ani efektní závěr jako kompenzace k lepšímu hodnocení bohužel nestačí. (22.06.2013)