Šišanje

"Vieš ako štartuje cigánske auto?...Cíígi, cíígy, cigy, Rom,rom-rom, rom...Film sa drží aj témy futbalových chuligánov, ale je skôr filmom o skinheadoch. Daniel Landa by mal pred pár rokmi z filmu určite radosť, dnes už používa zmierlivejší tón. Kde sú tie časy "Dokolečka dokola, pudou všichni dohola"...Hlavný hrdina zahral svoj part skvele, problém je, že režisér nedal veľa priestoru jeho premene, preto sme svedkami až príliš rychlého a nie veľmi dôveryhodného prerodu slušného a vzdelaného chlapca na drsného skinheada, ktorý chce vyčistiť "Serbiju" Všetko ostatné už je podané vierohodnejšie a v tej súvislosti si len málokto nespomenie na Romper Stomper alebo Kult hákového kríža. "Neustupujeme, ideme do nich! Za Serbiju!" ..."Jebem ti Serbiju"...Táto hláška a policajné prekvapko v závere ma dostali do záchvatu smiechu. 80%. (26.08.2012)

Srbští ,,Hranaři" z prostředí fotbalových hooligans/skinheads. Tak jako v případě Hranařů dosti ožehavé a naléhavé téma zpracované velmi tendenčním způsobem. Nevím, proč si tvůrci myslí, že použití nesmyslně roztřesené a rozostřené kamery, zběsilé zoomování a šílené švenky, kvazimoderní ruchy jsou nositeli kvality a udělají dobrý film, ve výsledku všechny tyhle špatně okopírované výrazové prostředky z trendy amerických krimi seriálů působí hodně rušivě. V případě Hranařů i Šišanje je opravdu škoda takhle promrhaných šancí, obě témata, totiž korupce i pravicového extremismu, je nanejvýše potřebné otevírat a nějak je, a to nejen umělecky, reflektovat. A i když mám z filmu nanejvýše rozporuplný pocit, vágní autentičnost i přemíra klišé z filmu doslova trčí, Stevan Filipovic naštěstí není až takový filmový amatér (a nebojme se napsat diletant) jako náš Tomáš Magnusek, takže se z jeho filmu nevyloupli Bastardi, i když by se to mohlo skrze tématickou spřízněnost zprvu zdát. Na druhou stranu, k zahraničním etalonům a legendám žánru (Kult hákového kříže, Romper Stomper, Svatý boj...) se levně filmoví skinheads po srbsku nepřibližují ani zdaleka... (07.04.2013)

No jo, debil tady, debil tam, všude kam se podívám! Myslím, že to mohl být jeden z dalších filmů o problematické mládeži, která se holt musí sdružit do nějakých skupin. V tomto případě by bylo zajímavé hlavně prostředí. Nevím, ale pro poválečnou generaci tohle musí být hodně nepříjemné, doma slyší o hrdém Srbsku, v západní filmové tvorbě jsou však hned po Arabech nejhoršími zločinci. Slyší o potřebě míru a pomoci EU, ale seberou jim historické území státu. A teď se v tom vyznejte! Když pak konečně najdou řešení, zjistí, že jsou jen tím nejspodnějším patrem pyramidy. A proto není Šišanje je jedním z těch mnoha filmů - zavede nás alespoň o pár pater výš. No, cestu až nahoru nečekejte, ale aspoň se dostanete k větrací šachtě. (28.10.2011)

Jsou určité hranice a pro jejich překročení není žádná omluva.K těm hranicím dojde neštastné a nepochopené dítě,ale jen zlý člověk je překročí.. Vemte nějakého slabocha bez názoru,touhou někam patřit, strčte mu knížku Mein Kempf a zbytek se už udělá sám.. Pointa tam sice nějaká je, ale viděla jsem celkem dost filmů na podobné téma a tenhle byl zkrátka nejslabší. Vývoj hlavní postavy byl takový nijaký, z tichého "matematického génia" se stal doslova vymaštěný debil a to zničehonic. Příběh mě moc nevtáhnul, zdaleka to nemá takovou sílu a hloubku jako třeba American History X, emoce byly úplně na bodu mrazu a já se jen celou dobu modlila, ať ty pitomce někdo majzne něčím po hlavě a je konec. O nějaké výrazné postavě se nedá mluvit, všichni byli naprosto nezajímaví. Ale snaha něco důležitého sdělit se cení... (23.10.2012)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 2 - Srbsko. Uvědomil jsem si, až v průběhu sledování Šišanje, že volba mých dvou filmů v rámci Tour může působit téměř politicky. USA a Srbsko, to by měla následovat Bosna, Izrael a Palestina. Ale volbu jsem učinil nevědomky. Srbské filmy jsou drsné, syrové, o to více autentičtější. Žádný jiný evropský stát asi nebyl v devadesátých letech více poznamenaný mezinárodní politikou, válečným konfliktem a bombardováním, z něhož se dodnes nevzpamatoval. Nic jiného než drsnost a syrovost asi nelze ani očekávat. Šišanje jsou slabší scénáristicky, kdyby zapracoval nějaký zkušený dramaturg, příběh by měl silnější efekt na diváka. Herecké výkony, kamera a třih solidní, celkově je to na tři a půl hvězdičky, jsem mírně rozpolcený, ale zvedám směrem nahoru. Pokud budu na vážkách u Chorvatska, tak zvednu taky, abych se nedopustil balkánské nekorektnosti. (03.04.2015)