Vzhůru do oblak

Nejdřív bych chtěl upozornit, že na tento animák můžete jít klidně ve 2D verzi s titulky. Zaprvé tam není nic světoborného z techniky animace a za druhé, vyhnete se malým dětem, které každých deset minut bulí a doslova řvou při každé emotivní scéně. A že jich tam je nespočet. Opravdu dojemný film o tom, že nikdy není pozdě si splnit sen. Nebo spíš slib. Pixar opět zvádl na jedničku charaktery postav a napsaný scénář, při kterém se nikdy nenudíte. Především díky bizardností, na které je film postaven. Ale je fakt, že kdyby psi nemluvili, tak ten film bude o ničem. Občas si říkám, že scénáristi musí studovat i psychologii. Jak jinak by dokázali vytvořit tak skvelé charaktery, ve kterých uvidíme i část svého já nebo svých známých a proto se u toho bavíte. Už teď s nedočkavostí čekám na další pixarovský snímek. (21.08.2009)

Na VZHŮRU DO OBLAK jsem si potvrdil, že by pixarovské filmy mohly obstát i před 70 lety v dobách klasického Hollywoodu, kde byl nejdůležitější příběh, postavy a především vyprávění (samozřejmě by se nejednalo o animované, nýbrž hrané snímky). Jedná se totiž o jeden z nejlepších filmů o dětství - stavu dětství, jaké to je být dítětem - od ČERVENÉHO BALÓNKU a o jeden z nejlepších filmů o stáří, osamělosti a smrti od PODIVUHODNÉHO PŘÍBĚHU BENJAMINA BUTTONA. Přestože předchozí může znít jako protimluv, ony dva pohledy - dětský a dospělácký/stařecký - se střetávají, přičemž na rozdíl od ostatních pixarovek jde především o trojrozměrné (nejenom animací a užitím 3D, ale i tím, jak jsou napsané) postavy, které popohání vyprávění o starých časech, které jsou pryč, a dětských idolech, které se při zpětném pohledu vyjeví jako špatný vzor a přichází ztráta iluzí, dopředu. Opětovně je zde zakódována "vzkazka" o vztahu mezi Disneym a Pixarem a nově také o staronové technologii 3D, která může být dobrým sluhou, ale zlým pánem (moc 3D efektů ve filmu není, protože nenabízí primárně atrakce, ale jakákoliv akce má narativní funkci). Není to nejdospělejší pixarovka, ale ani jejich jubilejní počin neomrzel, přestože staví na osvědčeném schématu, a milovníky dobrodružství a starých časů nezklame, protože takhle točil před lety Frank Capra či Merian C.Cooper a Ernest B.Schoedsack, na jejichž mistrovské kousky se upomíná. 9/10 (20.08.2009)

Problém spočíva v tom, že - na pár úžasne chytrých, vyzretých a emocionálnych segmentov - úvodné zhrnutie života hlavnej postavy je v rámci žánru vskutku znamenité - ide len o ďalšiu z rady animákov s priblblými vedľajšími ,,vtákoidnými a psoidnými" postavami, a to najmä v strede, čo poteší skutočne len tých najmenších. Chvíľami tvorcovia natáčali animák pre dospelých, pretože psychologické prežívanie hlavnej postavy je v niektorých pasážach perfektne vystihnuté, chvíľami som umierala od nudy. Je to pekné, ale na jedno pozretie rozhodne stačí. (23.12.2010)

První část, kdy zhlédneme život hlavního hrdiny tak nějak v kostce, by si vystačila na samostatný krásný melodramatický film. Ostatní je už jen film o dobrodružství malého Vietnamce, který se znenadání ocitne na verandě nerudného dědka, který už jen tak nějak dožívá svůj život. Ovšem bez tohoto intra samozřejmě by to celé nedávalo smysl, to je jasné. Nebýt extrémních postav, kdo ví. Koneckonců, kdo by proti sobě nasadil malého Vietnamce a starého morouse a narval do toho tolik prachů a piplal se s každým obrázkem? No pošuci z dílny PIXAR, jedině oni. A protože nerudní morousové a malí Vietnamci jsou mi bližší (jsem jimi obklopen), než třebas roboti, závoďáci, hračky apod., zvedám palec vzhůru do oblak. (29.04.2011)

DOBRODRUŽSTVÍ NEČEKÁ… Nevím, jestli je to ten nejlegračnější film studia Pixar, ale pravdou je, že jsem se nejen já, ale i děti slušně bavili. To není málo… Nadstandardní úvod dává tušit, že si tentokrát na své přijdou i starší diváci. Postavy jsou opravdu nadmíru zajímavé a příběh se ubírá směrem a tempem, jaký jsem nečekal. Ale to ani děti. Osoby a obsazení přitom na první pohled nemusí být tím hlavním lákadlem. Starý protivný důchodce (nemáme jich v sockách dost?) a neméně sympatický chlapec – prostě dvojka k pohledání. Ovšem příběh vše vynahradí. Neříkám, že děti ve věku 5ti let budou nadšené. Od úsměvu není daleko k slzám a dokonce je tu napětí, které převyšuje hranice dětského vnímání. Ale od 10ti let výš je úspěch zaručen! (06.09.2009)