Vzhůru do oblak

Chtě, nechtě mám neodbytný pocit, že nám kluci a holky od Pixaru začínají stárnout. Což o to, očekávání s každým dalším hitem bobtnají a publikum se rozšiřuje a rozšiřuje. Ale už tomu chybí ta dětská rozvernost, skoro bych chtěl říct až zlomyslná anarchie. Auta byla první vlaštovkou. Vzhůru do oblak se jim až povážlivě přiblížila. Chtělo by to nějakého pixarovského pohrobka. A to rychle. Ale jinak platí stále to samé: jímavé, vtipné, originální a pro všechny generace. (06.02.2010)

Ještě u žádného Pixara mi tak netekly slzy, jako u tohohle. Pes je skvělý a dokonalost mu dodává dabing Pavla Lišky (kam se hrabe originál). Pro mě byla maličká vada na kráse animace dědy a také ta zápletka na ostrově. Ovšem balónky byly nádherné a jako obvykle u Pixara ty nádherné detaily při animaci (viz stěhovák a jeho cedulka na tričku). (30.08.2009)

Moc teda nechapu to vysoky hodnoceni. Zacatek je paradni, to jo, paradni seznamovaci/starnouci sekvence, lehce depkoidni atmosfera jedinyho domku uprostred staveniste a utek a splneni snu v podobe leticiho domu k vodopadum. Potud vse perfektne funguje a ja se stoprocentne bavil. Maler je, ze tohle vse trva tak pul hodiny. Zbejvajici hodinu uz to je dosti detinsky, particka ve slozeni dedek, kluk, divnej ptak a mluvici pes utika pred smeckou mluvicich psu a je to furt stereotypne to samy az prakticky do konce. Sice to je vcelku akcni, ale to nevyvazi fakt, ze uz tvurci moc nemeli co vypravet, myslenku s leticim domem nedokazali patricne rozvest a ani tady nejsou nejaky skvele napsany nosny postavy. Tentokrat vyslednej dojem nevylepsi ani animace, ne ze by byla spatna, jen Pixar vsadil na roztomily tvary, vse je takovy kulaty a maly, ale ve vysledku to pusobi jen strasne jednoduse, zadny predhaneni se, kdo ma kde kolik chlupu se tady nekona, tohle jsou jen takovy hrube nacrtly postavy. Celkove to sice vylozene nenudi, ale proste Pixar ma daleko na vic, az mam skoro chut dat jen 3*. (19.10.2009)

Líbilo se mi to, ale překvapivě ne tolik, jak jsem si myslel. Neřekl bych, že Pixaru dochází dech, jen se podle mě začíná trochu opakovat. Děj je místy až nepříjemně předvídatelný a tvůrci příliš okatě hrají na divákovi city. Nejvíce jsem ale postrádal klasický Pixarovský humor. Vyloženě vtipných míst je kupodivu málo (a většinu z nich zabyl český dabing, sorry Pavle Liško). Připadá mi, že si tvůrci nedostatečně vyhrály s tajemnou džunglí (kromě otravného ptactva a mluvících psů jako by tam nic nebylo) a do detailně vymazlených světů Příšerek, Úžasňákových nebo Nema má Up bohužel daleko. Ve světě animovaných snímků se pořád jedná o špičku a film dokáže zabavit všechny bez rozdílu věku. Mému srdci jsou ale přeci jen již jmenované Pixarovské kousky o něco blíž. (24.08.2009)

„Pojďme lovit bobříka mlčení. Kdo vydrží déle zticha, vyhrál.“ - „Super! To se mnou máma hraje pořád!“ Ani se matce nedivím…Výběr filmu v tomto případě nebyl v mé režii, takže jsem k němu přistupoval s nulovým očekáváním. A výsledek tomu odpovídá. Po úvodu najednou divák zůstane sám s Carlem, a právě tahle postava mě bavila po celou dobu (a díky němu už vím, že za ublížení na zdraví mě může čekat domov důchodců, což se hodí znát, ehm). Jenže pak se k němu připojí Russell, a jak mě nejdřív vyhovoval jako nahrávač na Carlovy mrzuté, suché hlášky, s postupující projekcí mi tenhle malý spratek lezl na nervy čím dál víc. Díky němu a nástupu zvířat začne být film místy dost infantilní, což by až tolik nevadilo, kdyby ovšem nebyla cílová skupina tak moc neujasněná. K tomu celá řada klišé…alespoň, že si snímek stále drží solidní tempo a důraz na detaily (žába-budík, trik s naslouchátkem, „psí Luftwaffe“ atd.). Celkově ovšem až tak nadšený nejsem, dávám lepší průměr. „Vyřiďte šéfovi, že ten barák bude jeho…“ - „Fakt?“ - „Až umřu!“ (24.05.2020)