Vzhůru do oblak

Animák, který divákovy emoce ždíme se stejnou lehkostí, jako ta nejlepší hraná dramata. V momentech, kdy se tak děje, zvlášť zamrzí ta občasná příběhová jednoduchost, přímočarost, neoriginalita, která tomuto hořko-vtipnému skvostu propichuje balónky a táhne jej dolů. Ne nějak drasticky, ale dost na to, aby přišel o jednu hvězdičku... Jinak souhlasím s tím, že prvních 10 minut je asi to nejlepší, co jsem v animovaných filmech viděl. (05.09.2009)

První část, kdy zhlédneme život hlavního hrdiny tak nějak v kostce, by si vystačila na samostatný krásný melodramatický film. Ostatní je už jen film o dobrodružství malého Vietnamce, který se znenadání ocitne na verandě nerudného dědka, který už jen tak nějak dožívá svůj život. Ovšem bez tohoto intra samozřejmě by to celé nedávalo smysl, to je jasné. Nebýt extrémních postav, kdo ví. Koneckonců, kdo by proti sobě nasadil malého Vietnamce a starého morouse a narval do toho tolik prachů a piplal se s každým obrázkem? No pošuci z dílny PIXAR, jedině oni. A protože nerudní morousové a malí Vietnamci jsou mi bližší (jsem jimi obklopen), než třebas roboti, závoďáci, hračky apod., zvedám palec vzhůru do oblak. (29.04.2011)

Ze začátku jsem nevěřil svým očím, grafika ( paráda ), příběh ( z počátku senzační )... Děj se vyvíjel v obrovském napětí, ale od půle filmu, kdy přistáli na útesu dostává příběh velkou facku ( pro mne ). Vadilo mne chování ptáka a nejhorší co tu snad mohlo být byli psy. Kdyby tyhle dvě ´´maličkosti´´ zde nebyly dal bych určitě 5 hvězd. Teď musím jít bohužel o jednu dolu. Film se mi líbil a určitě potěší. Stařík a jeho dávné sny, které chtěly prožít s manželkou. ( Hodnocení: 8/10 ) (12.12.2009)

Na VZHŮRU DO OBLAK jsem si potvrdil, že by pixarovské filmy mohly obstát i před 70 lety v dobách klasického Hollywoodu, kde byl nejdůležitější příběh, postavy a především vyprávění (samozřejmě by se nejednalo o animované, nýbrž hrané snímky). Jedná se totiž o jeden z nejlepších filmů o dětství - stavu dětství, jaké to je být dítětem - od ČERVENÉHO BALÓNKU a o jeden z nejlepších filmů o stáří, osamělosti a smrti od PODIVUHODNÉHO PŘÍBĚHU BENJAMINA BUTTONA. Přestože předchozí může znít jako protimluv, ony dva pohledy - dětský a dospělácký/stařecký - se střetávají, přičemž na rozdíl od ostatních pixarovek jde především o trojrozměrné (nejenom animací a užitím 3D, ale i tím, jak jsou napsané) postavy, které popohání vyprávění o starých časech, které jsou pryč, a dětských idolech, které se při zpětném pohledu vyjeví jako špatný vzor a přichází ztráta iluzí, dopředu. Opětovně je zde zakódována "vzkazka" o vztahu mezi Disneym a Pixarem a nově také o staronové technologii 3D, která může být dobrým sluhou, ale zlým pánem (moc 3D efektů ve filmu není, protože nenabízí primárně atrakce, ale jakákoliv akce má narativní funkci). Není to nejdospělejší pixarovka, ale ani jejich jubilejní počin neomrzel, přestože staví na osvědčeném schématu, a milovníky dobrodružství a starých časů nezklame, protože takhle točil před lety Frank Capra či Merian C.Cooper a Ernest B.Schoedsack, na jejichž mistrovské kousky se upomíná. 9/10 (20.08.2009)

Up je poměrně těžko zařaditelný film. To, že animáky Pixaru vždy dokázaly pobavit jak děti tak dospělé, je všeobecně známo. Up je ale tentokrát mnohem více určeno dospělému divákovi, který už v životě něco zažil. Ano, děti se budou bavit u scének s mluvícími psy a dalších humorných okamžiků, Up je ale spíše hořkou komedií, která v sobě skrývá mnoho životních pravd. Blíže než k pixarovským celovečerákům má k jejich kraťasům, zejména Geriho hra se vyloženě nabízí. Up rozhodně není polopatický, ba naopak a moc si nedovedu představit, jak tenhle film stráví děti, které prostě nemohou většinu scén pochopit. Film mě smetl už na samém začátku, dokázal mě několikrát rozplakat a i přes zvláštní mix mnoha žánrů nadchnout. Je to asi nejpodivnější pixarovský animák, ale tenhle posun k hloubavějšímu příběhu se mi rozhodně líbí. (17.08.2009)