Vzhůru do oblak

Animáky nejsou filmová odrůda, kterou bych dvakrát vyhledával a po tom, co jsem se málem zeblil ze Shrekových vánoc jsem před nima definitivně zamknul dveře na dvacet západů a vyhodil klíč. Jenže když pak sleduju to nadšení z nich z řad zdejších fajnových uživatelů, začínal jsem si říkat jestli se s přístupem k animáčům nechovám tak trošku jako pipina, která se urazila, že místo hodinek z vodotryskem dostala pouze hodinky s vodopádem. Takže stačilo pár komentářů zdejších uživatelských sympatáků a začal jsem na HBO netrplivě vyhlížet přílet animáče. Až jednoho březnovýho víkendu na televizní ranway konečně přistál animáč, Vzhůru do oblak. Vlětel jsem do něj plnou parou a nestačil jsem se divit. Nejen, že se jednalo o krásný a originální příběh, ale ještě v něm bylo spoustu luxusních anivychytávek. Zábavné dobroduržství pro prcky i přerostlíky, co maj dětskou duši plnou krásných snů. (14.03.2011)

Klasický poctivý Pixar se všim co k němu patří. Hodně humoru, špetka napětí a hromada dojetí nad osudem starého sympaťáka Carla a upovídaného skautíka. Z obrazovky se na nás sype opět hromada nových nápadů, jak jsem od Pixaru navyklý a má to všechno co by správnej rodinnej a pixarovskej film měl mít. Navíc to má doopravdy velmi povedený český dabing, což neříkám zrovna moc často. Prostě maximální spokojenost. (12.12.2009)

DOBRODRUŽSTVÍ NEČEKÁ… Nevím, jestli je to ten nejlegračnější film studia Pixar, ale pravdou je, že jsem se nejen já, ale i děti slušně bavili. To není málo… Nadstandardní úvod dává tušit, že si tentokrát na své přijdou i starší diváci. Postavy jsou opravdu nadmíru zajímavé a příběh se ubírá směrem a tempem, jaký jsem nečekal. Ale to ani děti. Osoby a obsazení přitom na první pohled nemusí být tím hlavním lákadlem. Starý protivný důchodce (nemáme jich v sockách dost?) a neméně sympatický chlapec – prostě dvojka k pohledání. Ovšem příběh vše vynahradí. Neříkám, že děti ve věku 5ti let budou nadšené. Od úsměvu není daleko k slzám a dokonce je tu napětí, které převyšuje hranice dětského vnímání. Ale od 10ti let výš je úspěch zaručen! (06.09.2009)

Nemůžu a ani nechci jinak než pěti. *** Klíčová jinotajná slova: Odpoutání a úlet. *** Poetika úniku ze sociálně zdrcující reality západní společnosti, kde děti bez ponětí formálně drmolí naučené textíky a plní úkoly beze smyslu, kde zaměstnanci developerů bez ponětí odbývají cizí neštěstí naučenými formálními frázemi a plní úkoly beze smyslu, kde dobrodruzi a vynálezci jsou závistivě vyobcováni, až nakonec v ústraní zparanoidní a zahořknou, kde život a odvážné sny laskavých lidí protečou mezi prsty, než se kdo naděje, kde člověk nakonec nemůže ani sám v klidu dožít, ale je ze svého místa odklizen, aby nepřekážel nelidským záměrům mocných a bohatých - poetika úniku z toho všeho pomocí domu zavěšeného na balonky je sama o sobě emočně silná a nadmíru uspokojivá. *** Propojená linka sociálně-kritická, milostně romantická i nostalgická, téma partnerství, nerodičovství, stáří, životního ne/naplnění, smíření se s minulostí a osvobozeného příklonu k živé přítomnosti, jakkoli tí-živé - a to vše je tu navíc protkané jemnou, ale vrstevnatou sociální karikaturní kritikou, neotřelým a skutečně vtipným hravým humorem a životní zkušenost reflektujícím citem pro detail, v němž celé to kouzlo záleží. *** Nevím, proč si od toho přát ještě něco víc. *** Jo a PS: Věděli jste, že špaček obecný je doopravdy fantasticky pestrobarevný pták? *** S kluky ve Zde. 2. 7. 2024. *~ (02.07.2024)

V případě nejnovějšího animovaného velkofilmu od Pixaru jsem se stal obětí vlastních očekávání a především nadšení recenzentů denního tisku, protože např. z Mirky Spáčilové nadšení z Up nekapalo, ale tryskalo jak z vodotrysku a bylo evidentní, že tenhle snímek je pro ni filmovou událostí roku č. 1. Tak vysoké procentuální hodnocení dává opravdu zcela výjimečně. Podobně tomu bylo i v dalších čtyřech případech, a tak jsem se do multiplexu vypravil s tím, že si musím pečlivě sednout, abych se pod přívalem dojmů neskácel na zem. V průběhu sledování a bezprostředně po odchodu z kina bych dal snad dvě hvězdičky, ale objektivní hodnota Vzhůru do oblak je samozřejmě výrazně vyšší. Pixar jak animaci, tak scénář klasické rodinné podívané pro všechny generace zvládá výborně, jenže pro mě je tu několik "ale". Za prvé, na můj vkus příběh až příliš spoléhá na sentiment a nostalgii, za druhé se až příliš pohybuje v duchu politické korektnosti a očekávání limitovaných rodinným snímkem, zatímco já bych chtěl, aby ten děda, kterému do jeho rozjímání a plnění si snů z mládí vstoupí otravný kluk, byl na toho spratka opravdu tvrdej, a v duchu klasických výstupů Waltera Matthaua mu to dal opravdu "sežrat". Bohužel Vladimír Brabec ho dabuje na můj vkus až moc měkce. Chybělo mi i víc gagů a samotná zápletka po příletu do Venezuely mě nechytla. Je to přitom s podivem, protože tvůrci se snaží o podívanou inspirovanou Ztraceným světem Arthura Conana Doyla nebo klasickými verneovkami typu Pět neděl v balónu, na kterých jsem jako kluk vyrůstal. Snad nejvíc bodoval sám nápad létajícího domu neseného balónky, ale ten pochopitelně nebyl žádným překvapením. Příjemným prvkem byl hlas Pavla Lišky, který nadaboval psího pomocníka hlavního hrdiny. Celkový dojem: 60 %. Vzhůru do oblak v mých očích sklidilo porážku nejen od Ratatouilla, ale i od kovového robota Wall-E. (30.08.2009)