Buffalo Soldiers: Odvaha a přátelství

Mohla z toho být neskutečná pecka, takto to je pouze film, který nedostál svého potenciálu. Spike Lee to má v ruce a dokázal nám to již ve Spojenci, ale Buffalo Soldiers v některých aspektech opravdu nedosahuje takových kvalit jako předem zmiňovaný snímek. Začátek je skvělý, mě coby diváka zaujal a sám jsem si říkal, proč jen hlavní hrdina toho člověka zastřelil. A pak přichází docela dost velký zádrhel. Po výborném začátku totiž přichází na scénu prostředek, který by si ode mě vysloužil tak dvě hvězdičky. Dialogy v některých místech docela nic neříkající, akce ne a ne přijít, i když to je válečný snímek, a herci takoví, jak bych to jen řekl, jaloví. Alespoň to vynahradila perfektní závěrečná půlhodinka s neskutečně dobře zvládnutou přestřelkou, která film vynesla z šedivého průměru. Kdyby se celý film nesl v takovém duchu, tak bych si opravdu nestěžoval. Ještě bych zmínil jednu věc, která mě trochu přiváděla do rozpaků, a to jsou postupné změny žánru. Nejdříve mi to přišlo jako slušné drama, pak se dostavila na scénu komediální složka, který byla ukončena krvavou akcí a pořádnými válečnými scénami. Měli se rozhodnout, co vlastně chtějí za žánr. Opravdu poslední věcí je délka filmu. Pár desítek minut bych vyhodil a podle mě by se toho tolik nestalo. Dost nevyvážený film, kde je ale přece jen v celkovém součtu těch lepších momentů více. Za mě dávám 65 % (12.02.2017)

nejsem rasista to ne ale když černošský režisér natočí film o černošské jednotce a ze všech bílej udělá potencionální svině tak mě to trochu štve jinak černochy mám rádé to é nže ne jako malý jsem chtěl být černoch protože jim všechno sluší... no ale zpět k filmu filmařina odvedena dobře ale na můj vkus poněkud dlouhe a člověk si musí po konci přetočit na začátek aby mu vlastně došlo koho to v první minutě zastřelil... jo a je to spoiler tak to nečtěte:) (04.05.2009)

World War II has its heroes and its miracles. Strašně moc jsem na tohle těšil. Jak trailer tak samotný úvod slibuje výbornou věc. Čekal jsem něco trošku jiného ale zklamaný nijak moc nejsem. Hlavně nečekejte válečný film plný bitev, o to tu nejde Spike chtěl natočit mnohovrstevný opus jenomže všechny ty fragmenty mu nějak nefungujou. "Rasistická" americká armáda, křesťanství, nacisti i ony zázraky. Spike hlavně konstatuje a nekritizuje (i nacistický velitel má rád básničky). Škoda, že se víc nevěnoval dvěma nejzajímavějším postavám, a to malému Angelovi a pratyzánovi Peppimu. Tohle a trochu víc akce a byl by plný počet. "I know who the sleeping man is" (02.02.2009)

Čekal jsem nekritickou oslavu černošského hrdinství v II.SV a také kritický pohled na bílé vedení americké armády a obojího se mi, do určité míry, dostalo. Černošská jednotka je vinou bílého zbabělého důstojníka postřílena a zbydou jen čtyři vojáci, kteří se dostanou na území ovládané nacisty. Cestou zachrání malého chlapce a dorazí do italské vesnice. A pak se to zaseklo - čas, který ti čtyři vojáci strávili ve vesnici byl víceméně nudný, neúměrně dlouhý (to především) a nastavovaný rozhovory typu "Jak Bůh může dopustit, aby umíralo tolik lidí." nebo neurvalými, neustále se opakujícími, návrhy jednoho z vojáků místní dívce. Ke konci to zase nabralo trošku spádu a na úplném závěru tu byla opět snaha vyvolat slzy, ale na mě to nějak nefungovalo. A taky jsem vůbec nepochopil Leguizamovu postavu - nevím jestli existuje nějáká režisérská verze, kde by byla vykreslena, ale takhle tam byl jen proto, aby vyhodil noviny z okna. Zajímavá tak byla akorát retra do minulosti a přiznám se, že při jedné scéně mi nebylo dobře po těle. Stejně jako byl průměrný film, tak byly i průměrné výkony herců a tak jediný, kdo mě zaujal, byla krásná Valentina Cervi. I díky přetažené stopáži dívám jen 50% (11.06.2009)

Mirákl ve sv. Anně. Jen ten kdo nikdy neslyšel o Spikeovi Lee, si mohl myslet že dotyčný natočí nějaký Amistad nebo podobnou limonádu o porozumění jež hory přenáší (většinou na černých zádech). Kdepak, ve scéně kdy Train drží pod krkem poručíka Birdsonga, vše je jasné: tady zní Malcolm X a jeho teze o protikladu domácích negrů a negrů z pole. A v tom je právě Miracle skvělý: v detailech, v komentářích k minulosti i současnosti rasismu v americe, v rovinách, které nasvěcují či odhalují stereotypy, nebo s nimi dokonce velmi hravě a s lehkostí pracují jako se stavebním kamenem. Za naprosto brilantní třeba považuju začátek s nejdelším dnem a starým dobrým chlapáckým pravičákem johnem waynem, kdy se Spike vysměje tradici hollywoodského zobrazování války. A mimochodem, závěrečná přestřelka, při níž většina postav zahyne se této tradici zdařile vyhýbá: zde jde jen o bolest, smrt, stupiditu, krev a utrpení, kterému žádný patos "země za kterou bojujeme" nedává legitimitu. Ale celek, který jednotlivé sympatické až bravurní části vytvářejí dohromady příliš nefunguje. Aby to mohlo být jen řetězem momentů, které si udrží svou sílu jednotlivě je to až příliš provázané jednotící narací, na koherentní příběh zas příliš fragmentarizované množstvím výpovědí a komentářů, které vedou až k wtf momentům, jako když německý důstojník vrazí Hektorovi Lugera a poradí mu staré Panteří "defend yourself". Přestože celý ten zázrak nedrží pohromadě, přestože jeho příběh klouže k vyprázdněnému a zcela banálnímu závěru, to, co dokáže Spike dostat do nutného zla toho příběhu, to pořád stojí za to. (31.05.2012)