Dune: Part One
Dune
Duna
Dune
Dune
Dune
Režie:
Denis VilleneuveKamera:
Greig FraserHudba:
Hans ZimmerHrají:
Timothée Chalamet, Rebecca Ferguson, Oscar Isaac, Jason Momoa, Josh Brolin, Javier Bardem, Stellan Skarsgård, Zendaya, Dave Bautista, David Dastmalchian (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Kultovní sci-fi dílo vypráví o mocenských bojích uvnitř galaktického Impéria, v nichž jde o ovládnutí planety Arrakis: zdroje vzácného koření - melanže, jež poskytuje zvláštní psychické schopnosti, které umožňují cestování vesmírem. Padišáh imperátor svěří správu nad Arrakisem a s ní i komplikovanou těžbu neobyčejné látky vévodovi rodu Atreidů. Celá anabáze je ale součástí spiknutí, z něhož se podaří vyváznout jen vévodovu synovi Paulovi a jeho matce, kteří uprchnou do pouště. Jejich jedinou nadějí jsou nedůvěřiví domorodí obyvatelé fremeni, schopní trvale přežít ve vyprahlé pustině. Mohl by Paul Atreides být spasitelem, na kterého tak dlouho čekají? (Vertical Entertainment)
(více)Videa (5)
Recenze (1 614)
„ALE ARRAKIS JE ARRAKIS. A POUŠŤ POHLTÍ SLABÉ JEDINCE. MOJE POUŠŤ. MŮJ ARRAKIS. MOJE DUNA…“ /// Tohle bude ten typ filmu a vyprávění, na kterej musíte mít náladu. Nečekat bitvy lítajících talířů či řežbu svítících mečů, ale připravit se na zapojení šedý kůry mozkový, páč ne všechna poselství jsou vyřčena nahlas. Navíc se tady bere všechno a všichni strašně vážně. Čekal jsem, že vizuál zastíní příběh. Zbytečně. Baví mě jak první vypravěčská polovina, tak i ta druhá, pouštní a podivuhodná. Půlku filmu „dělá“ Zimmerova hudba. Hercům zase Villeneuve vtiskl neuvěřitelný charisma. Postavy zbytečně nežvaněj, hodně toho řeknou pohledem a gesty (někdy doslova) a takovej Chalamet je pro mě překvapení jako prase. Pak třeba i to, že Momoa (jako „Duncan“) je lepší než celej Aquaman. Když už jsem u herců – maskéři se kurevsky vyřádili! Taky mě překvapilo, kolik (těch známejch) si tady mírnix týrnix umře. Epickej zážitek, kterej těží z digitálního megalomanství a malejch detailů, jako je třeba „příchod“ červa, Ibadovy oči, Hlas nebo Ornithopter. Po dlouhý době jsem zase chtěl, aby něco neskončilo… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1965 napsal Frank Herbert, neznám. 2.) Miluju písek víc než vodu. Proto furt plivu. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** ()
Obraz a zvuk bez debaty päťhviezdičkový ale s týmto filmom mám problém. Vyzerá ako Duna, znie ako Duna ale ... no nie je to Duna. Villenevue a jeho team sa dušovali, že divák neznalý predlohy dostane expozíciu, ktorá ho prevedie svetom Duny tak aby chápal jeho zákonitosti. Lenže to sa nesplnilo. A tak pre divákov, ktorí sú neznalí predlohy ostávajú tie klasické otázky : prečo tak rozvinutá civilizácia bojuje viacmenej čepeľami, čo sú vlastne mentati, prečo tu nevidíme počítače, prečo feudalizmus a podobne. Tí, ktorí predlohu poznajú vidia zas nutne skratkovitosť a vynechanie veľmi dôležitých pasáží (banket, podozrievanie Hawata a Jessiky a pod.). V neposlednom rade Duna je predovšetkým román politický a ekologický, pričom film politiku sleduje len veľmi povrchne, Atreidov idealizuje a Harkonnenov maľuje opäť ako brutálnych dementov spoliehajúcich sa len na silu (pričom v knihe barón hrá úplne vyrovnané myšlienkové partie s mentatmi). Tá hlavná myšlienka, že SPOILER charizmatickí lídri, podporení ideológiou spravidla spôsobia najväčšie katastrofy (atreidskí fedaykini nakoniec s tichým požehnaním Paula vyvraždia 61 miliárd ľudí) :KONIEC SPOILERU tu vlastne vôbec absentuje a vízia džihádu (a tento termín film ani nemá gule použiť) je tu spracovaná ako rozverná cool potýčka na úrovni školského zápasu v rugby. Tentokrát mi výnimočne ani nevadí gender switch doktora Kynesa kvôli zmene postavy, ale skôr kvôli tomu, že vo feudálnom svete Duny žena mohla spraviť kariéru len ako členka Bene Gesseritu a všetci ostatní padišáhovi úradníci boli muži. Nakoniec milosrdných 7/10 s poznámkou, že akokoľvek smiešne dnes vyzerá Lynchova Duna, je to omnoho autentickejšia a autorskejšia Duna než Villeneuveova. P.S. vykecať v prvých 15 minútach plán Bene Gesseritu je na facku scenáristovi. ()
║Rozpočet $165miliónov║ Tržby USA $108,327,830║ Tržby Celosvetovo $401,847,900▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $12,174,106 ║ Tržby za predaj DVD v USA $3,128,449║ Máme možnosť prežiť vizuálne a hudobné absolútoriúm na možné maximum! Priam ide o filmové obžerstvo v danom poňatí. Režisér Denis Villeneuve len potvrdzuje svoju brilantnú dôslednosť, nesporný talent a že je momentálne jeden z mála bezkonkurenčne talentovaných režisérov. Režisérov, ktorý dokážu megalománske projekty povýšiť do iných sfér. Herecky brilantné, akčná stránka je na vedľajšej koľaji ale keď už na ňu príde tak dostatočne berie, Jason Momoa sa zas predvádza. Mrzí ma len neúčasť v kine, momentálne ide o film roka. /95%/ ()
ZÁŽITEK. Stává se to jednou za pár let, že usednete v kině do sedačky, díky předloze tak nějak tušíte, co vás čeká, ale po pár minutách se všechny představy začnou bortit, protože všechno, co se na plátně děje, vás bezpodmínečně na 155 minut uhrane. Ani jedno políčko filmu nepřišlo nazmar, syntéza obrazu a zvuku na maximu, gigantické vesmírné koráby ohromují stejnou měrou, jako vás intimní příběh mladého mesiáše rozechvívá. Lidé, kteří tomu u Warnerů věřili, a přiklepli ten šílený rozpočet, jsou mí osobní hrdinové kapitalistického hazardu filmového byznysu. Jakákoliv objektivní kritika jde mimo mě. Spolu s Interstellarem stavím Dunu na piedestal nejlepších sci-fi 21. století. ()
Galerie (114)
Zajímavosti (100)
- Postava Stilgara, ktorú stvárnil Javier Bardem, má na lícach veľmi jemné a organické jazvy, ktoré symbolizujú históriu násilia. Ide o elegantný koncept, ktorý Donald Mowat s Bardemom rád vytváral. "Je to pre neho nový make-up. Nikdy skutočne nič také nemal a s ním som si skvelo užil prácu. Bola to fantastická skúsenosť. Je vynikajúci herec a skutočne príjemný človek." (Pat.Ko)
- Proces vytváření zvuku Hlasu, který využívá Lady Jessica (Rebecca Ferguson) a Paul (Timothée Chalamet), byl velmi komplikovaný. Myšlenka byla jej vytvořit jako spojování Hlasů s jejich předky, což se projeví až ve chvíli, kdy se snaží vyvolat Hlas vlastní. (Charpy)
- Sir Roger Deakins bol pôvodne určený ako kameraman, keď predtým úspešne spolupracoval s Denisom Villeneuvom na jeho predchádzajúcom filme Blade Runner 2049 (2017). Problémy so zosynchronizovaním termínov znamenali, že Deakins nebol k dispozícii, a tak to prevzal Greig Fraser. Obaja, Deakins aj Fraser, získali Oscara za Najlepšiu kameru za svoju prácu na týchto po sebe nasledujúcich projektoch s Villeneuvom. (Pat.Ko)
Související novinky
Tržby druhé Duny zcela předčily první díl
Epickému science fiction v režii Denise Villeneuvea se po osmnácti dnech v kinech velmi slušně daří. V neděli 17. března dosáhl snímek Duna: Část druhá celosvětových tržeb téměř 495 milionů dolarů (z… (více)
Duna 2 zdvojnásobuje víkendové tržby jedničky
První Duna při svém nástupu do kin měla poměrně náročnou pozici. Jednalo se sice o očekávaný blockbuster s nabušenou hereckou sestavou a režijním matadorem za kamerou, do široké distribuce však… (více)
Druhá Duna dorazí o něco dřív
Premiéra napjatě očekávaného pokračování úspěšné sci-fi Duna z roku 2021 se opět posouvá. Fanoušci se ovšem v tomto případě nemusí vůbec chytat za hlavu, tenhle přesun je pro ně dobrou zprávou.… (více)
Dočkáme se třetí Duny?
Jedna by byla málo, dvě jsou fajn, ale co takhle tři? Ačkoliv vizionářský režisér Denis Villeneuve (Sicario, Blade Runner 2049) původně zamýšlel zadaptovat velkolepou sci-fi Duna spisovatele Franka… (více)
Dunu jsem zatím viděl dvakrát (jednou v kině, jednou doma na počítači). Neumím si představit, že by mohla vzniknout lepší verze - a navíc lépe zrežírovaná. Hodně se toho píše o výtvarné, hudební a zvukové stránce filmu, dovolím si tedy dva postřehy z jiného soudku. >> 1) Cesta Paula Atreidese za "hrdinstvím" není přímočarou cestou k poražení zla. Villeneuve dobře chápe, že Paulova cesta je v jádru tragická - a tak ji také ukazuje. Ve svých prorockých vizích Paul vidí, že pokud nastoupí cestu Mesiáše (spasitele Duny), bude to cesta lemovaná ukrutnostmi, bolestí a krveprolitím - jednu (spravedlivou) válku vystřídá druhá (náboženská), jejíž plamen postupně zachvátí celou galaxii. Je tak od počátku stavěn před velké osobní dilema. Jak si tváří v tvář tak otřesné budoucnosti, která je zcela v rozporu se zásadami a ideály mého ušlechtilého otce, mého rodu, uchovat lidskost? Jak se mám zachovat? Je možné se takové budoucnosti vyhnout, nebo už je předurčená, zasetá dlouho dopředu? Jsme snad pouze rukojmími osudu? Paulův vnitřní boj je zdaleka tím nejlepším na celém filmu - vnáší do něj temný a hořký podtón, který komplikuje jinak klasické schéma hrdinské cesty. Tak i triumfální pochod do pouště v závěru filmu ("Má cesta směřuje do pouště.") je triumfálním jen zdánlivě. Tohle je mimochodem něco, co mi zásadně chybělo na Lynchově verzi (se kterou toho ta Villeneuveova překvapivě sdílí poměrně dost - především, co se týče lehce surrealistické a taktilní, bohatě texturované výpravy). >> 2) Duna není pouze příběhem o rodinné tragédii a složitých politických a mocenských pletichách na pozadí, které tuto tragédii uvádějí do pohybu. Je to také příběh planety Arrakis - titulní Duny. Villeneuve se v jednom rozhovoru nechal slyšet, že nechtěl drsný (a přece krásný) pouštní svět planety Arrakis zobrazovat jen horizontálně - širokoúhle, ale také "vertikálně". Myslel to sice primárně ve vztahu k obrazovému formátu (IMAX), ale má to i hlubší rovinu. Poušť není ve filmu toliko malebnou scenérií, stínovou kulisou lidských dějů, ale živoucím aktérem - promlouvá. Důležitou součástí Paulova příběhu je jeho mystické (vertikální) pouto s tímto pouštním světem a Villeneuve věnuje hodně času tomu, aby ono vnitřní jiskření mezi hrdinou a jeho novým (osudovým) domovem vykreslil - a to formou jakéhosi dialogu. Poušť tady přitom není jen nějakou abstraktní veličinou, ale má vždy konkrétní (hmatatelnou) dimenzi - v podobě písku, psychotropního koření, skal, brouků, ušatých pouštních tarbíkomyšek (k nimž - pro neznalé předlohy - odkazuje Paulovo budoucí fremenské jméno) a hlavně - gigantických pouštních červů, skutečných vládců a božstev Duny. Ve filmech (možná by bylo přesnější říct: ve filmech odnošených západní kulturou) se nevidí moc často, aby lidé aktivně komunikovali s mimolidským světem - natož s celou planetou, jejím mikro- i makroskopickým životem! A stejně tak, aby svět (což je ale jinak běžná zkušenost) neustále komunikoval s lidmi - ať už skrze sny nebo vnější znamení. A přijde mi o to důležitější, že se tak děje v supervelkolepém hollywoodském blockbusteru. () (méně) (více)