Pan Nikdo

Pan Nikdo JE zajímavý, po první projekci ale těžko soudit, nakolik jsem nepostřehnul spoustu detailů pro jejich množství a na kolik je to důsledek ledabylé práce s vesmírem, který si řežisér vymyslel... Na podruhé se tedy uvidí, prozatím spíše střízlivé a opatrné 4 hvězdy. Posledních dvacetiminutovka je ovšem geniální!!! 7/10 (45. MFF KV) (05.07.2010)

Asi takhle: přes dvě hodiny vám před očima staví do stropu sahající domeček z karet nesmrtelnosti, teorie chaosu, paralelních vesmírů, sedmi dimenzí, cestování časem, osudu, předurčení, lidské individuality a vesmírné hry v kostky a vy sice netušíte, co to je, odkud to jde a kam to směřuje, ale jste celkem zvědaví. Načež ten pan režisér a scénárista Dopeklašel onen domek jediným máchnutím ruky zboří, vytáhne z rukávu falešné eso a s triumfálním šklebem čeká, co vy na to. Já na to slovy klasikovými: "Nasrat, jó nasrat." (28.08.2012)

"Každá cesta je tá správna..." Podľa tohto hesla nám 117 ročný Pán Nikto predkladá niekoľko alternatívnych verzií svojho života. Na film, ktorý podľa mnohých nedáva zmysel sa však príjemne pozerá. Netreba v ňom zbytočne hľadať logiku a postupnosť. Film je plný zaujímavých scén, dobrej hudby a je plný i Jareda Leta v rôznych podobách a polohách. Film funguje ako zádumčivý psychologický rozbor o živote (úvod), ako romantika, sci-fi i dráma. Scény z budúcnosti vyzerajú naozaj veľmi dobre a je trochu škoda, že sa nevyužili viac. Všetku vizuálnu nádheru dopĺňa skvelý soundtrack. Najviac ma chytila táto skladba Tento zaujímavý mix žánrov rozhodne stojí za pozornosť a oslovil ma o niečo viac ako podobne ladený mix- Atlas mrakov. Pre obdivovateľov herca Jareda Leta jednoznačne povinnosť. 80%. (03.05.2014)

Když má něco tak malého jako je rubikova kostka o rozměrech 5*5*5 282 870 942 277 741 856 536 180 333 107 150 328 293 127 731 985 672 134 721 536 000 000 000 000 000 kombinací, kolik jich musí asi mít lidský život? Zahnout do prava, nebo snad raději do leva? Je dívka číslo 1 tou pravou, nebo by snad 2 či 3 byly lepší volbou. Co když se rozhodnu si uvařit vajíčka, nešlápnu tím někomu na jeho dlouze vymodlené štěstí? Co kdyby? Otázka, která je v tomto filmu ohýbána a deformována - otázka na níž, nikdy nedokážeme s jistotou odpovědět. Každé rozhodnutí nese v sobě schopnost zničit budoucnost a vystavět tak novou lepší/horší. Jaco van Dormael možná v obrysech předběhl Nolanovo Inception a přišel se snímkem, který má slušnou startovní pozici na jejímž konci by mohlo stát slůvko KULT. Pan Nikdo je příjemný, meditativní mix Butterfly efectu, Věčného svitu neposkvrněné mysli a možná i ten Moon tam někde v rohu vystrkuje růžky, s textovými vsuvkami formujícími se jak rubikova kostka, hrátkami se všemi možnými kapalinami, uhrančivé, dojemné, vykonstruované, texturově dokonalé a nezapomenutelné. Vždyť my všichni jsme nikým, každým, osamoceným Mr. Nobody. Surrealismus především. 9/10 MFFKV dodatek o dvacet minut prodloužená verze promítaná ve Varech ukázala film v krapet jiných odstínech ( respektive přesně v těch, které mi na první pohled unikly ) - doslovnějších a utahanějších - Navíc také skutečnost, že lze Dormaelův Mr. Nobody sestříhat prakticky jakkoliv, protože mu chybí vnitřní provázanost a celistvost, ho ve výsledku nestaví do až tak dobrého světla. Prvotní nadšení vystřídalo zmatení a brzy nejspíš i zatmění. Nová hračka dosloužila. 7/10 (12.06.2010)

Mr.Nobody úvodom veľa sľubuje a vizuálne ohúri, no po dlhom čakaní neprinesie nič mimoriadne. Rozvláčnosť sa ešte viac naťahuje a myšlienka sa prevára do astrálneho nekonečna, až to miestami poriadne "zanudí". Strihači sa určite namakali, po tejto stránke je film skvelým zážitkom. Môj pocit, že podobné témy som videla v pútavejšom filmovom spracovaní hovorí hlavne za celkový dojem (Butterfly Effect, The Fountain, Requiem for a Dream...) (15.02.2011)