Perníkový táta

Science, bitch! Cítím se trochu jako feták, kterému první dávka příliš nechutnala, po další si řekl, že je to není tak úplně špatné a znenadání si uvědomil, že je v tom až po uši. Hlášky a celkově dějová linie ohledně Jesseho Pinkmana mi natolik utkvěla v hlavě, že to nejde jinak, seriál musí do mé topky. Hlavní postava je ovšem postupem času čím dál víc na přes držku a připadá mi, že jeho představitele zastínil výkonem právě Aaron Paul (Jesse), který narozdíl od Cranstona nepředvádí jen dvě emoce (zlomyslnost a nasranost). Že je každá jeho věta snůškou lží, by poznalo i pětileté dítě. První série mimo to (karavan) byly daleko záživnější a lepší než ty poslední. Kromě toho mám u páté série nutkání přetáčet scény s hlavním hrdinou. V jiném případě by to byl hřebíček do rakve, ale v Breaking Bad jsou natolik vymakané další postavy, že jen napjatě sleduji dál. Mimochodem - když už je BB tolik srovnáváno s (tak moc "chybujícím") Dexterem - kdyby v Dexterovi někomu uletěla půlka obličeje a dotyčný si pak ještě v klidu vyšel ze dveří a rovnal kravatu, tak tuším, že se z toho všichni zblázní a navalí tomu odpad. Tady je to naprostá pecka, přestože se to do děje absolutně nehodilo.. A měla bych ještě jednu poznámku k postavám: Nechápu hate na Skyler. Je to jediná postava, která se chová realisticky, opravdově a uvěřitelně - a přestože je kvůli tomu mnohým trnem z oku, já si ji asi při druhém sledování moc oblíbila. Anne Gunn bych se klanila mnohem hloub, než Cranstonovi. Už jsem párkrát zaslechla, že "Walt je frajer" a "Skyler hysterka, která to přehání". Tenhle názor osobně přičítám minimu empatie nebo až moc velkému pohroužení do seriálové akce a moc ráda bych takové rýpaly viděla v podobné situaci. Zjistit, že můj milovaný manžel vaří perník, poslední rok bylo každé jeho slovo lež a onen člověk neumí nic jiného než manipulovat lidmi kolem sebe (a nebojí se ani trávení dětí!) a vraždit, tak... nu ano, určitě bych mu o jeho narozeninách připravovala číslice ze slaniny a pekla mu dort. Ne, dávno bych jeho prdel vykopla a práskla ho. Samozřejmě, to by asi pro příběh nebylo úplně košér, navíc Skyler je až moc oddaná dětem a to ji naopak šlechtí. Každopádně musím ještě vyzdvihnout Saula Goodmana a Juniora, jsou to sympatáci :) Seriálu si ještě více cením po druhém shlédnutí, konečně finále zapůsobilo jak mělo! The special love I had for you, my baby blue... (10.11.2013)

Překvapení první poloviny roku '08. Bryan Cranston (Malcolm v nesnázích) v roli učitele chemie s čerstvě diagnostikovanou rakovinou plic a právě načatou kariérou zločince a výrobce pervitinu. Už pořádně dlouho tu chyběla nezapomenutelná postava v hlavní roli dramatického seriálu, když tak vzpomínám, musím jít až daleko do historie. Poslední takovou postavou byl Tony Soprano. Záměrně neuvádím Grega House ani Hanka Moodyho, ruku na srdce, to jsou také z velké části komedie, tohle je komedií jen minimálně. Nicméně Bryan se náročné role zhostil výborně, nechal si narůst knírka, dodal své postavě mírně ztřeštěný projev a v šesté epizodě všemu nasadil korunu, když si (nebudu spoilerovat, podívejte se sami). V současné době (10/2008) se chystá druhá série a má očekávání jsou vysoká. (10.10.2008)

Od dob Odpočívej v pokoji jsem neviděl nový seriál, který by mě dokázal tak strhnout. Zejména proměna hlavní postavy (nebudu psát hrdiny) je něco neskutečného, no a jak krutě si scenáristé pohrávají s divákovými sympatiemi a je jim to úplně fuk, to je obdivuhodné. Ze všech epizod se mi ani jedna nezdála zbytečná, v žádné se prázdně neplkalo, ačkoliv se mluvilo pořád - precizně napsané dialogy jsem si užíval stejně jako když se na sebe postavy jen dívaly a napětí houstlo. Bylo to vynikajících padesát hodin. (17.11.2018)

Jak vidím ‚Perníkový táta‘, mám chuť extrahovat ricin z fazolí, ale to je asi tak jediná výtka. Od The Wire první seriál, který mě upřímně fascinuje tím, jak dbá na propracovanost děje, vymakané postavy a hlavně absolutní nepředvídatelnost. Tipování děje jsem vzdal v polovině druhé sezony, protože to nemá smysl. A to, jak Walter White, který ze dne na den pozná cenu a krátkost lidského života, pendluje na obou stranách zákona, přičemž (ne)vědomky stahuje lidi kolem sebe, je snad ještě lepší než v Dexterovi. Především proto, že momenty, kdy si uvědomujeme, že se opravdu stává zlým, tvůrci zprostředkovávají skrze úplné banality. Třeba obyčejné manželské rozhovory: „I’m not in the danger. I’m the danger!“ (28.04.2012)

Tamtamy nelhaly. První série je pouze rozjezdem. Tvůrci si vyšlapali cestičku, okoukli terén a zkusili, co diváci vydrží. Až v té druhé šlápli na plyn. Ve třetí sérii tempo občas poleví, ale o nějakém snížení laťky nemůže být řeč. V polovině nám totiž tvůrci připomenou s kým máme tu čest a v posledních dvou dílech nás zarazí do sedačky tak hluboko, že rovnou můžeme koupit novou. Čtvrtá série znovu zvedá laťku o kousek výš. Ještě než vydýcháte pozdní vyústění té předchozí, tak zjistíte, že řeka plná sraček teče dál a fetka Jesse se spolu s Waltem ženou do dalšího průseru. Druhá polovina série se nese až v apokaliptickém duchu a nejedno slabší srdce to neunese. Démonický Gus, mlčenlivý Mike, hláškující Saul, ale i osudem zkoušený Hank jsou zárukou, že ani minuta vám nepříjde zbytečná. Nekorunovaný král seriálové sezóny 2011, jehož absence ve zdejší Top 20 je jen dalším z řady trapných excesů této databáze. (Po dvou letech přeci jen došlo na moje slova.) 1. série: 90%, 2. série: 95%, 3. série: 95%, 4. série: 100%, 5. série: 100%. (24.09.2011)