New Yorku, miluji Tě!

New York je jako Paříž bez kouzla lásky. V neméně krásném městě se rozehrává osud několika dvojic, který ovšem není tak trefný a patřičný jako předešle. Zatímco v Paříži se každý z nás mohl alespoň v jednom příběhu ztotožnit sám ze sebou, New York nabízí nevyrovnané povídky, které nemají začátky, konce ani výsledné pointy. Některé jsou useklé v půli, některé se nesmyslně a překombinovaně proplétají a snaží se dát dohromady kompaktní dílo. Scénáristicky to o lásce vypráví jen matným obloukem a je to zaměřené spíše na vzájemné vztahy a interakce mezi postavami, než na lásku mezi nimi. V celku ve vás nezanechá nic, jen hromadu známých tvářiček střídajících se před kamerou. Poetika jakoby si vzala dovolenou. (29.01.2010)

Všichni jsme cizinci míjejícími se v labyrintu ulic měst, v kterých žijeme. Pulzující New Yorská metropole se na sto minut přeměnila v jeden rytmicky tepající srdeční sval bijící ve znamení romantického pnutí. Zatímco Paris, je t'aime byla hravě snovou hříčkou, tak New York, I love You je komplexnější zakouřenou a alkoholem provoněnou knihou, určenou všem nejmenovaným idealistům, snílkům věřícím stejným dílem ve štěstí i pomíjivost lásky. Knihou, o které víme, že si s ní autoři dali na čas a je nám až líto jí přečíst takhle jedním dechem. Rozhodně však nečekejte další Sex ve Městě. Spíš něco ve stylu Mých borůvkových nocí s tím rozdílem, že New York, I love you není jen líbivě nudnou báchorkou, ale multikulturním spletencem držícím pohromadě a odkrývajícím náhodné proměnné v rovnici zvané život. NY, I love you se může pyšnit zcela odlišným stylistickým podáním, místy možná ještě umělečtějším než jeho francouzská milenka. Jednotlivé povídky, které jsou slité v jeden nepropustný zato synapticky propojený celek, sázejí spíš na vizuální stránku a dokazují, že i samotné obrazy dokáží vyprávět poutavý příběh. Ačkoliv tvůrcům chvílemi chyběl metronom tempa, je až spodivem, že se jim podařilo proplést všechny postavy v jedno dokonale osudové klubko a rozproudit divákovi krev v těle tím správným způsobem až k pravému endorfinem obšťastněnému heart beatu. Doufám, že New York, I love you není poslední zastávkou na cestě po městech snů s romanticky rozevřenou náručí. Šanghaj už určitě netrpělivě čeká. Jablečný džus je můj nejmilovanější a tohle velké jablko snad ani líp vylisovat nešlo. Pozn. pro šťouraly: určitě šlo :o), ale díky RADIOHEAD a hlavně závěrečné koláži definitivních 8/10. Myslím, že můžu zakončit slovy klasika: "God, I love New York." Dedicated to ifa. (25.01.2010)

Oproti Paříži je New York I love you propojenej nejenom láskou ale i postavama a to se mi líbí. Nepůsobí to pak tolik jako několik rozsekanejch krátkejch filmů. Jinak až asi na 2 příběhy (ten v čínský čtvrti a ten s Portmanovou) mě každej příběh něčim zaujal a většinou silně zapůsobil. Jako vrchol, filmařská dokonalost, byl pro mě příběh s Shiaou LaBeoufem, kterej mi doslova vyrazil dech a nemůžu ho furt vyhnat z hlavy. (03.02.2010)

Jak už to tak u filmů, jež jsou mozaikou mnoha malých příběhů, a na nichž se režijně podílelo mnoho tvůrců, bývá, každý divák si tu najde části, které se mu budou líbit a které naopak bude považovat za zbytečné. Hodnotit ale podobný typ filmů jako celek zkrátka nelze a nezbývá než konstatovat, že New Yorku, miluji Tě za zhlédnutí stojí, alespoň kvůli těm několika povedeným částem. (05.02.2010)

New York je pre mna ovela znesitelnejsi ako Pariz. Rozbeh bol trosku pomalsi, ale potom to prislo... Za seba mozem povedat, ze pre mna bolo najemotivnejsie duo Bradley Cooper a Drea de Matteo a absolutna dokonalost bola sekvencia Shaia LaBeouf a Julie Christie. Nesmiem vsak zabudnut ani na Cloris Leachman a Eli Wallacha, pretoze ti excelovali nie len herecky, ale i hlaskami. Nemam co vytknut, ja som maximalne spokojna. PS: V celom filme som videla viac ludi s cigaretou ako za 30 americkych hollywoodskych filmov dokopy :D (22.01.2010)