Nikdy to nevzdávej

Velice chutný filmový kousek, který si na nic nehraje. Cíl filmu je od začátku jasný, stokrát ohraný, šablonovitý a jednoduchý jako facka - zmlátit hlavního hajzla, ale to je na tomto filmu právě sympatické. Po celou stopáž jsem se ani chvilku nenudil, i díky skvělé hudbě to pěkně šlape. Sice se najde mnoho kokotin a nesmyslů (průměrný rváč, se během jednoho jediného měsíce vypracuje ve špičkového bitkaře, nebo že hlavní hrdina dostane padesát tvrdých ran do zlomených žeber a přesto dál statečně bojuje), ale ani to moc nevadí, protože tohle je zatraceně zábavná věc. (15.10.2009)

Povedený mix Karate Kida, Rockyho s lehkým šmrncem Krvavého Sportu pro teenagery. Dějová linie taková, jaká se dá čekat od tohoto filmu. Ale o to tam nejde, jde tam o údery a kopy. Boje jsou tam dobře natočené i zahrané. Djimou Hounsou jako trenér tam opravdu sedí, je tam obrovský:) I ten hlavní týpek je zajímavý, takový machírek, ten se mě tam líbil asi nejvíc. Film má docela zajímavě namíchaný ost, potěšil mě skoro u konce supr remix od Daft Punku. A není to žádný odpad, jak tady rádoby pisálci hodnotí nebo píší. Netvrdím, že jsem nadšením skákal sto metrů do výšky ale dostal jsem to, co jsem čekal. (15.07.2008)

Nikdy se nevzdávej ! To je zásadní pravdilo, kterým se řídí nejen ti, kteří tento film natočili, ale také ti, díky kterým tento film byl natočený a to narážim právě na Youtube a to je právě možná ten problém, že ten film se až moc otáčí právě kolem tohoto fenoménu dnešní doby, protože jinak by vlastně příběh neměl moc smysl. Fakt je, že řezanice v něm jsou slušný, všechno to slibně a zajímavě ubíhá, ale kam to všecko de? No přece na YouTube, takže je to trošku taky póza, ale nechá se na to příjemně koukat. Nic zásadního, kostra příběhu je taky průměr, ale ty boje, ty za to vidění určitě stojí ! (18.12.2008)

Film se tváří velice dynamicky a mladě – střihem a hudbou. Když si však tohle odmyslíme, zůstane klišovitá historka pro teenagery, kterou jakoby psala jejich staropanenská teta. A vzpomněla si přitom na Karate Kida a Klub rváčů. Příběh nemůže být provařenější – outsider s trablemi, leč dobrým srdcem – proti zlému školnímu idolovi vytuněnému fotříkovými prachami a jeho zjevně drtivou výchovou. Kdopak asi vyhraje? Přidejte jednoho kamaráda šprta, jednu krásku, jednoho otcovského mentora – a máme hotovo. Dialogy by se hodily pro mnohem starší postavy, a to ještě jen z románů červené knihovny. Pohnutky postav jsou vysvětleny na úrovni psychologie z pomocné školy. Ještě navíc nedůsledně, protože trenér nejprve zakazuje jakýkoliv rvaní mimo školu a pak ho doporučí. Mužská linka (spolužáci, zlý školní idol a hlavně statný trenér) mi připadala podprahově dost homo. Holky jsou jen na okrasu. A je to šíleně nudný. SHRNUTÍ: Jak získat dívku svých snů, uznání spolužáků a trenéra, náklonnost bratra i matky – a to vše několika kopanci a údery pěstí. (03.05.2022)

Mé ego nikdy nepocítilo potřebu někoho zrubat do krve, ale tento snímek mu otevřel oči. Konečně si uvědomilo, že skutečně chce naskládat do trávy družstvo blbečků, kteří si při machrování v hummeru připadají jako nejúžasnější tvorové na světě. Přesto mu připadá, že dějové klišé (přijdu - dostanu naloženo - potrénuji - naložím) v prvním kole zmlátilo originalitu do bezvědomí, takže mu nezbývá než pochválit prima bráchu, přítulnou přítelkyni a solidní boj, i když o nekonvenční technice vykrývání kopů žebry si myslí svoje. (17.12.2012)