Nikdy to nevzdávej

Že NEVER BACK DOWN nie je len priemerná gýčová teenegerská podívaná, napriek tomu, že nám ukazuje tie najbohatšie, najkrajšie postavy mladých hercov súčasnosti hore bez alebo v ukrutne miniatúrnych bikinách by som zvalil hlavne na scenár, kde sa hlavný hrdina musí rozhodovať medzi sebou a svojou rodinou čo je výborne zobrazené, že tí herci vedia hrať a že sú naozaj (ne)sympatický, komu prišla Amber Heard málo sexy v ALL THE BOYS LOVE MANDY LANE tomu asi oči vypadnú, a to nie je nič keď sa na scénu dostane herecké eso Djimon Hounsou, že to má zaujímavý soundtrack (napr. Daft Punk – Harder Better Faster Stronger alebo TV on the Radio – Wolf Like Me) a že režisér má na konte chujovinu CRY WOLF sa mi ani nechce veriť. Škoda toho posledného zápasu (inak by som sa nezdržal v označení nového KARATE TIGER aka. NO RETREAT, NO SURRENDER), mohlo to byť drsnejšie a bolo by to u mňa za plný počet vzhľadom na tom že som sa tešil a mračil presne tak ako si tvorcovia želali „thumbs up“. (27.09.2008)

Pustil jsem si to, protože je Amber fakt kost. Na šarvátky mě neužije. Beztak to je klasickej stereotyp – kluk začne zápasit, aby porazil jednoho zmrda, co mu dal přes hubu. Má učitele, kterej tomu strašně rozumí; padnou nějaký chytrý řečičky. A nakonec přijde final fight. K tomu hraje odvazová hudba, která je bohužel prokládaná uhekanýma sračkama. Špatný to není, ale jen pro někoho, kdo to docení a komu nevadí vidět ikstou variantu toho už viděnýho. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh ** | hudba *** | humor – | akce *** | napětí * | pustil bych si znova ** (24.01.2014)

Mé ego nikdy nepocítilo potřebu někoho zrubat do krve, ale tento snímek mu otevřel oči. Konečně si uvědomilo, že skutečně chce naskládat do trávy družstvo blbečků, kteří si při machrování v hummeru připadají jako nejúžasnější tvorové na světě. Přesto mu připadá, že dějové klišé (přijdu - dostanu naloženo - potrénuji - naložím) v prvním kole zmlátilo originalitu do bezvědomí, takže mu nezbývá než pochválit prima bráchu, přítulnou přítelkyni a solidní boj, i když o nekonvenční technice vykrývání kopů žebry si myslí svoje. (17.12.2012)

Podle názvu jsem čekal film, který bude inspirací a půjde si svou vlastní cestou (duh). Místo toho jsem ale dostal tuctovou teenager akci, ve které se splní snad každá klišé scéna a předvídat ji můžu na míle daleko. Jake se přestěhuje s bráchou a mamčou na nové místo, první den ve škole udělá super dojem a vyhlídne si svou budoucí holku. To se přece stává každému. Vrásky na čele mu ale dělá Ryan, neboli namyšlený násilník, který hledá sám sebe v situacích, kdy může ubližovat ostatním. Je to totiž zkušený bojovník. Jednou takhle nakope Jakeovi a od té chvíle je děj předurčen bez překvapení. Jake bezdůvodně přesedlá z amerického fotbalu (o kterém od scény se stěhováním nepadne ani slovo) na smíšené bojové umění, nakope Ryanovi prdel a získá krásnou holku. A to mě na filmu štvalo nejvíce. Jake je hráčem amerického fotbalu a jen kvůli jednomu úderu, kterým ve vypjaté situaci sundá protihráče, je nám automaticky podsunuto, že je předurčen k dráze bojovníka. Motivaci k tomu nemá žádnou a celou dobu se tváří, že tohle dělat nechce, až teda jednoho dne řekne, že nic jiného si nepřeje. Proč se po přestěhování nepřihlásil v nové škole do fotbalového týmu? Nevíme, nikdo se o tom nezmíní. Takhle se opravdu tyhle typy filmů netočí. (20.09.2014)

Karate Kid Meets Fast and Furious... a výsledek není úplně k zahození. Přepálené vizuály, prkenní mladíci a velmi pěkné akční scény a nějaké to oldschoolové poselství... k létu sedne jak otočka do břicha. Nebýt Leslie Hope a příliš okatě instalovaného sidekicka, možná bych šel až na nostalgické čtyři hvězdičky. Djimon a jeho přifouknuté bicepsy rulez. :) (19.07.2008)