Tengen toppa Gurren Lagann

Príbeh má všetko čo sa vôbec dalo nahromadiť v 27 dieloch. To všetko by som vymenovával dlho, ale predsa len niečo spomeniem. Kvalitne vykreslené správanie ľudí ako stáda, ktoré nikdy nie je spokojné a veľmi ľahko sa prispôsobí lepším podmienkam a zabúda ako bolo predtým. Trochu som si všimol načrtnutie aj toho, že človeka ovplyvňuje prostredie, s ktorého pochádza. Ďalšia vec je rozhodovanie sa v zlomku sekundy a v podstate všade prítomná smrť hrdinov. Jednej postavy mi bolo veľmi ľúto a to Yoko, ale aj taký vie byť život. Bol som prekvapený rôznymi zmenami v anime a dejovými zvratmi. Tieto zmeny, dejové zvraty a prípadne posun o pár rokov dopredu priniesli želaný efekt a to zaujatosť príbehom až do samého konca (tiež zmeny prostredia). Pred postavy boli položené obvyklé otázky kým si, čo chceš dosiahnuť a či to dokážeš. Postavy teda prechádzajú kozmetickým vývojom a ide hlavne o ich sebavedomie (hlavne Simon). Súboje sa mi páčili, ale neboli v tomto prípade pre mňa najdôležitejšie. Niekedy na mňa tie súboje pôsobili chaoticky. Ako som aj očakával vysvetlenie celého počinu a objasnenie vlastne prečo sa bojuje bude ku koncu anime. Vysvetlenie pôsobí vierohodne a príbeh je nakoniec dostatočne kvalitný. Trochu sa tvorcovia hrali aj s fyzikálnymi zákonmi a určitými téoriami čo bolo pre mňa spestrením, ale niekedy to bolo zbytočné a nie každého to zaujme (skôr malú menšinu). Obnažené ženy boli prítomné, ale anime sa nesústredilo na ukazovanie ich pŕs skôr išlo o to, aby hlavný hrdina použil čo najväčší vrták (nehľadať dvojzmysel prosím vás). Čiže sa toto ani nedá považovať za ecchi (anime s jemným erotickým podtónom). Takže Tengen toppa Gurren Lagann mixoval všetko čo sa dalo. Mixoval súboje, lásku, vzťahy, sklamanie, epických hrdinov, veľkých mechov, veľkú pušku, veľké prsia, veľký gigantický vrták, sexi ženy (sexi učiteľku), vesmír, politiku a ach jaj už hádam stačilo neviem kedy by som skončil. Tento mix všetkého možného sa podaril a som veľmi spokojný s výsledkom (na začiatku som písal, že nevymenujem všetko hehe). Hudba sa mi veľmi páčila a dobre dokresľovala prostredie v anime (Row! Row! Fight the power!). Koniec je radostný aj smutný a záleží len od vás z akej strany sa na neho pozriete. Zakončenie teda veľmi sedelo a priblížilo sa aj reálnemu životu kde človek je na vrchole len určitú dobu. (13.03.2015)

Ani bych se nedivil, kdyby se po vypuštění seriálu do světa výrazně zvedl prodej drobných hlodavců a vrtaček. Teď už jsem sám názoru, že vrtačky jsou super a velký vrták by byl skvělou dekorací na mou zeď. K seriálu jsem přistoupil s možná s moc velkým očekáváním, protože první místo na mém oblíbeném žebříčku by mělo něco znamenat... bohužel to jest přílišná orientace na teenagery, takže dospěláci si to asi tolik neužijí. Ještě, že jsem pořád vyladěn do teen :-) Co se stylu týče, je to bomba. Sice jsou všechny tvary animace jednoduché a bez pořádného detailu, ale za to pořádně barevné a hlavně svět se všemi bizardními postavami a roboty je senzační. Díl s prvním setkáním Virala a Kaminy to u mě jasně vyhrál. Tady budu asi trochu Antisubjektiv, protože se mi to líbilo opačně. Perfektní začátek, ale pak do poloviny seriálu mi velice vadily mecha souboje, kde jsem nepochopil, zda nejde o parodii. Prostě pózující roboti na blikajícím barevném podkladu nejsou můj šálek kávy. To jsem se ještě divil tak vysokému hodnocení. V druhé polovině jsem si na to však už zvykl a začal se o všechno zajímat víc do hloubky... o postavy, filosofii vrtáku i o přístupu všech stran. Navíc ten závěrečný souboj je už tak ohromý, že větší snad být nemůže, ale nebudu nic prozrazovat. Prostě druhá půlka byla pro mě již to pravé. Jinak také musím doporučit skvělý komentář Mandelbrota. Row! Row! Fight the power! (22.12.2008)

Snad v daleké budoucnosti, kdo ví, lidé živoří v podzemních jeskyních a jen někteří z nich sní o tom, že proniknou na povrch, uvidí modré nebe a hřejivé slunce. V jedné vesnici je jedním z takových entuziastický Kamina, chlap každým coulem, nadšený, živelný, odvážný, vzpurný. Společně s malým kamarádem Simonem se mu jeho sen podaří, ale tím teprve veškeré lapálie začínají. Na povrchu je totiž čeká boj o přežití proti Beastmanům, půl lidem, půl zvířatům, kteří by byli rádi, kdyby lidé byli zalezlí ve svých norách. A pomocí svých mechů Ganmenů je tam hodlají zahnat nebo je rovnou zabít. Jenže Simon šťastnou náhodou nalezne minimech, který Kamina pojmenuje Gurren. S ním se konečně mohou bránit... Tengen Toppa Gurren-Laggan je jedním z nejzábavnějších anime s totálně lineárním jednoduchým příběhem. Režisér ještě zběsilejšího, trhlejšího a rychlejšího počinu Dead Leaves, v seriálu TTG-L lehce, ale jen velmi lehce zvolnil tempo a předložil nám pořád ještě značně střelenou a šílenou jízdu, která zručně balancuje na hraně mezi parodií a pastiší shonenovských mecháren. A tak naši hrdinové, Kamina především, pronášejí věty jako: "Útěkem nikdo nikdy ničeho nedosáhl," či: "Tvůj vrták se provrtá do nebe!" nebo třeba: "Magma v našich srdcích žhne jako plamen!" a hlavně obligátní: "Věř mi! Věř sobě!" K obřím mechům patří neodmyslitelně sexy slečny, velké kanóny, ještě obřejší mechy a vše je kořeněno vrtačkami a vrtáky a hemžením falických symbolů. Skvělá zábava pro mě trvala do asi 15 dílů. Pak už jsem bohužel otupěl - není divu, spurtem maratón prostě neuběhnete. V posledních dílech navíc už přístup autorů není svěží, ale je v něm znát rutina - vidíme téměř totéž co v prvních dílech, ale při opakování už to prostě tolik nebaví. Stereotyp by se v podobných seriálech neměl objevit. Slabší ****. (30.06.2008)

Tak tohle je ten seriál, na kterej jsem si nevědomky šetřila místo v topce. ヽ(´∇´)ノ　(∇´ノ)　ヽ(　　　)ノ　(ヽ´∇) ヽ(´∇`)ﾉ OMG. OMG! (♥_♥) Právě potlačuju nutkání se na něj okamžitě podívat znova. Počáteční WTF pocity ani během posledních dílů nevymizely - ale Sakra to byly Nějaký poslední díly! Random Schrödinger Warping?! Screw shurikens, Real Ninjas use Galaxies! Střízlivý komentář ode mě nečekejte ani dnes ani nikdy jindy! (23.03.2014)

Šimon je kopač. Kope si v klidu tunely a jednoho dne narazí na stroj s hlavou. Bez zbytečných prodlužování se v jeho blízkosti objeví další stroj, mnohem větší a živoucí (tedy někým ovládaný). Bez dalších zbytečností se k němu přidá jeho „brácha“ Kamina a krásná neznámá a velmi lehce oblečená Joko s puškou na zádech. Tato trojice se dostane na zemský povrch, tedy ovládaný zlými šelmáky, kteří honí lidí ve velkých mecha, neboli ganmenech. A tady odstartuje boj lidí za místo pod sluncem. Následující díly mají scénář typu „objeví se nepřátelský ganmen, je třeba ho zlikvidovat, nebo alespoň zahnat“, přitom do 16. dílu vše graduje jako v adventuře. Zbytek do 27. dílu se řídí trochu jinak, ale nechť se divák překvapí. Co mě ale zaujalo nejvíc, je občas chybějící logika a naprosté tvůrčí megalomanství, které se s každým dílem stupňuje. 1) Tolik mecha najednou se nikde nevidí. 2) Tolik výbuchů v každém díle nemá ani Bay ve všech svých filmech dohromady. 3) Na začátku se zdá být boj jednotlivce za místo pod sluncem ospravedlnitelným a jaksi hloubajícím. S přibývajícími díly přibývá postav, ganmenů, výbuchů, akce a nesmyslů. Konec celého 27dílného seriálu je opravdu vrchol megalomanství. 4) Čím dál, tím víc se hemží přívlastky jako mega, giga, ultra apod. Jednoduše Gurren Lagann je takové maho shojo pro kluky a bez zbytečného hledání nějakého většího smyslu. Jako holka jsem holt musela přežít neustále záběry na poloobnažené a vnadné dívky a spoustu výbuchů okolo. I přesto jsem se výborně bavila nejenom nad krásně vyšperkovanými všudypřítomnými vtipy a hláškami, ale i nad meganadsázkou, se kterou je k tomuto anime třeba přistupovat. (12.09.2012)