Dárce

|| Scenár: Michael Mitnick, Robert B. Weide / Predloha: Lois Lowry (kniha) | Hudba: Marco Beltrami | Distribúcia: The Weinstein Company | Štúdio: Walden Media | Rozpočet: 25 miliónov $ | Tržby: 67 miliónov $ | Ocenenia: Heartland Film - Truly Moving Picture Award, Spolu - 1 výhra, 4 nominácie || The Giver je len ďalším povrchným teen sci-fi zlepencom, ktorý drží po kope vďaka nastoleným myšlienkam a niektorým skvelým hereckým výkonom. Ideológia rovnováhy medzi slobodou a idylickou spoločnosťou dáva v poslednej dobe námet tuctu podobých filmov, pretože to tlačí na pudy i emócie. Divák tak balancuje v myšlienkach, aká je tá ideálna miera slobody a poriadku, a hodnotí to podľa daných pravidiel v príbehu. The Giver má vďaka knižnej predlohe čo ponúknuť, škoda však, že vyzdvihnuté otázky sa neriešia hlbšie a hlavne nie do konca, pretože finále filmu je jedna veľká krčovitá haluz, kôli ktorej som mal chuť dať filmu menej, než stredocestných 50%. Avšak keď vyzdvihnem spracovanie vizuálu vytvoreného sveta, skvelého Bridgisa a totálne zámerne charakterovo odpornú Katie Holmes, musím dať aspoň za 3. 50% | Blu-Ray, THX, HU DTS | (11.02.2015)

Dárce je vedle Hunger Games a Labyrintu jedním z dalších sci-fi filmů z (blízké) budoucnosti, které zobrazují alternativní podobu společnosti. Samotný námět nebyl špatný - na první pohled perfektní svět, ve kterém si jsou lidé rovni, všechno je pravidelné, šedé, a není zde místo pro bolest, násilí a bohužel ani emoce. A jak už to u takových filmů bývá, tak se objeví najednou nějaký jedinec, který naruší onen řád a pořádek. Osobně mi nejvíc vadilo, že to bylo zpracováno poněkud ploše, a že tam nedošlo k nějakým větším a nepředvídatelným zvratům v ději, přičemž v závěru filmu jsem se cítil být ochuzen o nějaké lepší zakončení. Zkrátka snímek, který měl skrze námět potenciál, ale ten se vytratil ve zpracování. (27.06.2016)

Niečo medzi tromi až štyrmi, 70-75% by bolo imho vyhovujúce. Story podobného zamerania už dôverne poznáme, Darca mi v mnohom pripomenul skvelý Equilibrium, len v "tak trochu" menej akčnej forme. Dôvod prečo znížiť hodnotenie vidím hneď v niekoľkých do očí bijúcich nelogičností a nedoťaženosť celého snímku ako celku, pričom ma najviac irituje záverečné fiasko (spoiler.. prejdenie xxx kilometrov s batoľaťom bez akýchkoľvek zásob a samotné vyriešenie problému navrátením pamäte všetkým ľudom v bunke tým, že hlavný hrdina prejde - náhodne pohodenými sánkami! - cez akúsi pomyselnú, neviditeľnú bránu.. wtf? koniec spoileru). Ale mimo týchto nedostatkov som sa vážne dobre bavil, občasne som sa dokonca cítil aj dojatý aááá.. Odeya Rush je kočka. (11.09.2014)

Tak si to shrňme, film režíroval tehdy 64letý matador thrillerového žánru (i když nejen toho) Phillip Noyce podle předlohy, kterou napsala v roce 1993 tehdy šestapadesátiletá Lois Lowry. Román tedy vznikl dávno předtím než se svět zbláznil do žánru young adult boje s dystopiemi:) A z nějakého důvodu někomu přišlo jako dobrý nápad tento snímek vyprodukovat v době vrcholného boomu daného žánru (pro srovnání v roce 2014 šla do kin první část finále - ano, zní to hrozně - Hunger Games, a Harry Potter byl už pár let na odpočinku; jako ta postava, ne značka, to zas neblbněte, ta se teprve začínala ždímat;)). Jen si tak nějak ten někdo nedal práci zjistit, kam se žánr od roku 1993 vyvinul, a hlavně jestli autorka dostatečně držela prst na tepu doby... a příčetnosti:) Když se podíváte na popis série The Giver, zjistíte, že jde o celkem čtyři knihy, vydávané s dlouhými rozestupy (1993 - 2012), přímo spolu souvisí jen první a poslední díl, a míchají se tam podivné nadpřirozené schopnosti s dystopickou sci-fi. Takže je to spíš cosi podivného než materiál vhodný ke zpracování jako osamocený film:) Nemám iluze o tom, že geniální věci jako Verneovy Dva Roky Prázdnin by u dnešního vzorku cílové skupiny obstály, a podobné to je i zde. Vysvětlením bohužel je, že Jeff Bridges byl velkým obdivovatelem předlohy, a mnoho a mnoho let usiloval o její zfilmování (scénář existoval už v roce 1998!!!) - a jeho nekritický náhled je tak možné označit za nejpravděpodobnější příčinu, proč to dopadlo tak jak to dopadlo. A pokud se - tak jako Honza Musil na TV Barrandov - ptáte jak to dopadlo, tak asi takto: Dárce může fungovat právě na nezkušeného mladého diváka, který nemá moc "nakoukáno" a skoro nic načteno - my ostatní uvidíme všechny ty "inspirace" (ačkoliv minimálně u části z nich je kauzalita přesně opačná - pamatujte, rok 1993;)), a díry v logice prezentovaného světa, respektive spíš příběhu. A dokážeme si už představit, že pokud nemáte emoce, a vztahy k ostatním lidským bytostem vnímáte jen "funkčně", je vám naprosto nesrozumitelná řada morálních dilemat "normálního" člověka. Myšlenka světa, který si drží jisté spojení s emocemi a hlavně samozřejmě hrůzami zášti a násilí skrz jednoho vybraného profesionála (a zároveň vyděděnce), není špatná. Špatné je, když se tento svět začne rozpadat naprosto předvídatelným způsobem - a pak se ukáže, že je to celé jinak. Jinak takovým způsobem, který naprosto nedává smysl, a popírá samotnou možnost existence takového světa:) A vede děj k závěru, který očekáváte, a nemůžete nevidět, že to skutečně zajímavé se začne dít až po zatmívačce, díky již zmíněné kombinaci jakési omnipotentní technologie/nadpřirozena:) Je to velká škoda, vizuálně to totiž není vůbec špatné dílo (nemyslím jen efekty, ale i architekturu atd., a to byl rozpočet jen mrzkých 25 milionů dolarů), a herecké výkony také nedělají ostudu, ale ten scénář je peklo. 50% a víc ani ťuk. (04.02.2021)

Hodně příjemné sci-fi překvapení a přesně ten typ filmu, který já můžu. Podobně jako v Divergent se logika (hlavně v závěru) často poddává myšlence, ale ve výsledku jde hlavně o tu myšlenku lidských emocí, které jsou alfou a omegou lidské rasy. Hrátky s barvami - skvělej nápad a výborné zpracování. Kdo má ovšem potřebu rýpat se v logice, tak toho tenhle film bude asi nebetyčně vytáčet. (17.10.2014)