Dárce

CITÁT - Z popela zkázy byla zbudována společenství.......... Už od počátku příběhu jim nevěřím. Tvrdí se zde, že jsou potlačeny takové vlastnosti jako je závist, lež, snaha o vyniknutí nebo bohatství. Ale když tak sleduju hlavní hrdiny, tak to prostě nefunguje. Herci přehrávají a ikdyž tvrdí že ne, tělo dává jasně najevo že ano. Ono se potvrdí, že lež má krátké nohy a to záhy. CITÁT - Smíš lhát.......... V mnoha ohledech mi to připomínalo jednu známou diktatůru, tak že mě to vlastně nebavilo. Tolik let to budují, už to musí být dávno vymýcené, ale těžko věřit, že se to vše posere zrovna v době, kdy na scénu nastupuje divák. CITÁT - Tato spací pomůcka není hroch..........Konec mě vůbec nepřekvapil. Jedna za kameru a druhá za hudbu. (19.01.2015)

Ale hej bavilo ma to. Je to taký iný neakčný Ostrov. Philip Noyce a Marco Beltrami postupne síce zaujímavo odhaľujú divakovi a hlavnej postave svoje karty, no nás divákov, ktorý vieme viac ako hlavný hrdina nás skutočná pravda o svete neprekvapí a ani nijak nezaskočí. Celkový príbeh ani tak nieje moc strhujúci a ani príliš zaujímavý ako skôr zručne natočený a napísaný. Každopádne sa jedna o dosť dobrý film, ktorý drží nad vodou hlavne postupne pridávanie na tempe, Bridges a Beltramiho hudba. Obľúbený soundtrack: Main Titles, End Credits. 80% - 4* (21.04.2015)

,,Nelze přijímat pravdu od někoho jen proto, že je uznávaná autorita'' --- Tak jsem si četl komentáře Verbala a Malarkeye....Nevím, jestli je Verbal mladý, ale Malarkey udeřil hřebík na hlavičku. Já naštěstí ke každému filmu přistupuji jako k listu nepopsaného papíru, takže to co bude dál není až tak ovlivněno očekáváním, že tento film bude jistě podobný nějakému jinému. Samozřejmě na konci je to jiné, tam pak opravdu přichází zúčtování, poměřování a hodnocení. Abych to vyjádřil co nejslušněji, Dárce je tu kurevsky podhodnocený. Ale já se tomu nedivím. Dnešní divácká většina - tedy teenageři - očekávájí od sci-fi filmů přemíru vizuálních efektů, bitky vesmírných lodí s emzáky, případně bitky přeživších mezi sebou... Proto tenhle film, který je vlastně o něčem tak triviální a primitivním - tedy o lásce a pocitech, navíc podávaný s Malickovskou poetikou prostě nemá šanci oslovit širší masy. Film vás nutí spíše přemýšlet a vnímat. Ten černo-bílý pohled byl skvělý nápad. K těm zmiňovaným vykrádačkám zde v komentech bych dodal jen jediné. Dnes je možné na každý film koukat jako na vykrádačku... Máte někde zpomalený záběr na pomalu letící kulku při rotující kameře? Jasná vykrádačka Matrixu. Máte někde padající mrakodrapy? Jasná vykrádačka 2012, nebo dokonce filmu Gappa? A mohl bych pokračovat.. Postapo světy, ztráty paměti atd... Každý dnes nově příchozí film má prostě tu smůlu, že jsme před ním už toho (leckteří z nás obzvláště) viděli mnoho a mnoho a navíc často ve stejném námi preferovaném žánru. Nově příchozí je tedy vždy v nevýhodě. Netvrdím, že tu nejsou ve filmech vykrádačky, ale Dárce se to myslím netýká. I mne zamrzel ten konec, hlavně ona sama cesta, kterou by hrdina těžko asi dal jen v teniskách.. Závěr pak taky logicky mírně skřípne, kdy jsem neporozmněl eliminaci chemické látky v krvi jen tím, že někdo něco udělal... Více nechci napovídat těm co film neviděli. Bridges mi tu dabovaný Štěpničkou skvěle sednul a i Thwaites, který na mne nepůsobil jako tuctový americký bejček z nové vlny mladých herců. navíc český hlas, který jej daboval byl velmi příjemný, ale slyšel jsem ho poprvé. Katie je také stále baba, ale když občas blýskla zlobně očima jako ředitelka kontroly přeběhl mi mráz po zádech... No a Meryl dabovaná svojí dvorní skvělou Zlatou Adamovskou tu konečně zase hrála. Takže nebýt toho závěru, klidně bych šel na max. mě se to moc líbilo. Dávám 4 plyšové ,,hrochy''. (25.10.2015)

Tak si to shrňme, film režíroval tehdy 64letý matador thrillerového žánru (i když nejen toho) Phillip Noyce podle předlohy, kterou napsala v roce 1993 tehdy šestapadesátiletá Lois Lowry. Román tedy vznikl dávno předtím než se svět zbláznil do žánru young adult boje s dystopiemi:) A z nějakého důvodu někomu přišlo jako dobrý nápad tento snímek vyprodukovat v době vrcholného boomu daného žánru (pro srovnání v roce 2014 šla do kin první část finále - ano, zní to hrozně - Hunger Games, a Harry Potter byl už pár let na odpočinku; jako ta postava, ne značka, to zas neblbněte, ta se teprve začínala ždímat;)). Jen si tak nějak ten někdo nedal práci zjistit, kam se žánr od roku 1993 vyvinul, a hlavně jestli autorka dostatečně držela prst na tepu doby... a příčetnosti:) Když se podíváte na popis série The Giver, zjistíte, že jde o celkem čtyři knihy, vydávané s dlouhými rozestupy (1993 - 2012), přímo spolu souvisí jen první a poslední díl, a míchají se tam podivné nadpřirozené schopnosti s dystopickou sci-fi. Takže je to spíš cosi podivného než materiál vhodný ke zpracování jako osamocený film:) Nemám iluze o tom, že geniální věci jako Verneovy Dva Roky Prázdnin by u dnešního vzorku cílové skupiny obstály, a podobné to je i zde. Vysvětlením bohužel je, že Jeff Bridges byl velkým obdivovatelem předlohy, a mnoho a mnoho let usiloval o její zfilmování (scénář existoval už v roce 1998!!!) - a jeho nekritický náhled je tak možné označit za nejpravděpodobnější příčinu, proč to dopadlo tak jak to dopadlo. A pokud se - tak jako Honza Musil na TV Barrandov - ptáte jak to dopadlo, tak asi takto: Dárce může fungovat právě na nezkušeného mladého diváka, který nemá moc "nakoukáno" a skoro nic načteno - my ostatní uvidíme všechny ty "inspirace" (ačkoliv minimálně u části z nich je kauzalita přesně opačná - pamatujte, rok 1993;)), a díry v logice prezentovaného světa, respektive spíš příběhu. A dokážeme si už představit, že pokud nemáte emoce, a vztahy k ostatním lidským bytostem vnímáte jen "funkčně", je vám naprosto nesrozumitelná řada morálních dilemat "normálního" člověka. Myšlenka světa, který si drží jisté spojení s emocemi a hlavně samozřejmě hrůzami zášti a násilí skrz jednoho vybraného profesionála (a zároveň vyděděnce), není špatná. Špatné je, když se tento svět začne rozpadat naprosto předvídatelným způsobem - a pak se ukáže, že je to celé jinak. Jinak takovým způsobem, který naprosto nedává smysl, a popírá samotnou možnost existence takového světa:) A vede děj k závěru, který očekáváte, a nemůžete nevidět, že to skutečně zajímavé se začne dít až po zatmívačce, díky již zmíněné kombinaci jakési omnipotentní technologie/nadpřirozena:) Je to velká škoda, vizuálně to totiž není vůbec špatné dílo (nemyslím jen efekty, ale i architekturu atd., a to byl rozpočet jen mrzkých 25 milionů dolarů), a herecké výkony také nedělají ostudu, ale ten scénář je peklo. 50% a víc ani ťuk. (04.02.2021)

Docela mě to překvapilo. Čekal jsem celkem blbost, ale nakonec se mi to líbilo. Další film z řady nyní tak populárních postapo teen sci-fi. Nejde si nevšimnout podobnosti s dalšími filmy. Například mi to hned připomnělo Divergenci nebo Equilibrium. Divergenci tou uzavřenou společností a přidělováním rolí a Equilibrium tím braním léku proti emocím a celkově nudnou společností plnou pravidel. Co je zajímavé je barevné provedení. Tím jsem si zase vzpomněl na Městečko Pleasantville. Líbilo se mi, jak je to ze začátku černobílé a časem se začínají přidávat barvy. Když Jonas začínal vidět svět nezastřenýma očima. Tenhle prvek se ve filmu objeví víckrát. Ale teď k ději. Nápad sice moc originální není, ale provedení se mi líbilo. Taky Jeff Bridges jako Jonasův mentor byl dobrý. Meryl Streep zase hraje hlavní záporačku. Škoda, že tam je Taylor Swift tak málo... Každopádně není to nijak zásadní film a člověk by se obešel i bez něj. Konec mi vlastně přišel trochu nedotažený. I třeba Jonasův výstup s motorkou se mi zdál trochu nereálný. To samé i závěrečné řešení problému s pamětí. Ale co už. I další herci jsou dobří. "Omlouvám se. Omluva přijata." (18.01.2015)