Mezi vlky

Nevím, jestli je to tím, že jsem za poslední rok viděla / natočila hodně krátkometrážních filmů, nicméně odvažuji se tvrdit, že The Grey je jeden z těch filmů, kterým dvouhodinová stopáž nesluší. Ponechat filmu totiž pouze poslední scénu a zbytek prostříhat na dvacet minut, mohlo to být výborné, pětihvězdičkové, melancholicky laděné dílo, které se vám svým občasným vybočením z jinak rutinních postupů zaryje pod kůži. (U podobných snímků člověk předpokládá, že od samého počátku ví, jak která postava dopadne, tudíž jsou ty nečekané ochylky od normy o to působivější.) V celovečerním formátu na mě bohužel bylo těch roztrhaných lidských těl, vyjících vlků, vzpomínek na rodinu a Neesonových nepřítomných pohledů až moc; minimálně tedy rozhodně víc, než bych ve filmu s podobně jednoduchým příběhem vidět potřebovala. I tak je ale na celém filmu cosi poetického, existenciálního a nitěrně osobního, což je asi to poslední, co jsem od filmu provázeného popisem "Liam Neeson vraždí vlky", čekala. Poznámka: Vydržte do konce závěrečných titulků, protože se za nimi skrývá ještě jedna scéna. (17.02.2012)

Havárii letadla přežije s různými šrámy na těle sedm týpků – těžaři a chlápek z bezpečnostní služby na ropné stanici, který likviduje na dělníky číhající čtyřnohé potvory. O vlcích tak ví své a i díky němu skupinka přeživších neřídne rychleji. Jenže než se stávají postupně masem na porážku, snaží se u ohýnku klábosit o životě, smrti a o tom, kdo na ně „tam venku“ čeká. Liamu Neesonovi, který tu opět hypnotizuje pohledem, to ještě možná věříme, ale bandě lehce zaměnitelných dělníků nikoliv. Navíc skutečně zajímavých scén, kdy těžaři soupeří s vlky, s drsnou přírodou i mezi sebou, je trestuhodně málo. Když pak na řadu přijdou pokusy o prohlubování vztahů, je „všechno“ špatně. Kdyby se tvůrci drželi pouze nerovného boje mezi přeživšími a krvelačnými bestiemi, dopadlo by to lépe. Jenže to by za kamerou musel stát někdo jiný. Ani A-Team, ani Sejmi eso, natožpak scénář k filmu Hrdost a sláva – Joe Carnahan je známý nespoutanou akci s přešlapováním zdravé míry. Hlavně ale, což se potvrzuje i tady, je stále velmi nevyzrálým tvůrcem. Když v dálce vyjí vlci nebo se objevují jejich ve tmě zářící oči, divák musí smeknout. Když ale cpe drsným chlapům do huby neuvěřitelné žvásty a hlavního hrdinu se nám snaží přiblížit neustále se opakujícími flashbacky na milovanou ženu, tak je zle.. škoda, těšil jsem se hodně!! (20.03.2012)

Tento druh filmov o prežití v prírode mám strašne rád. Príbeh celkovo nesklamal, sklamali detaily a nelogické postupy skupiny, ktorá prežila. Stačil iný pohľad a mohlo to byť super. Havária v úvode - fajn...L. Neeson prežil, je mu zima, ihneď hľadá v kufroch čiapku a našiel...Aby neskôr hľadali jedlo, nože alebo čokoľvek na obranu, to ich nenapadlo. Zlomenú pušku v kufri nepočítam, tých kufrov tam bolo dosť. OK, jeden, dva nože mali, ale to nestačí. Vo filme Útek zo Sibíru sa veľmi nešpekulovalo a v jednej krátkej scéne sa utečenci bránia proti vlkom dlhými palicami. To isté vedel i A. Hopkins v súboji s grizzlym vo filme Na ostrie noža a to isté by napadlo aj Janka z Dolnej Slanej, zvlášť ak sa skupinka rozhodne prejsť kus holej krajiny. Dvojmetrová palica so zastrúhaným koncom je silná zbraň. Určite by som ostal radšej na mieste havárie(alebo aspoň časť skupiny), kde je veľká pravdepodobnosť, že ich nájde záchranné lietadlo, alebo by ho zdiaľky zahliadli a dali znamenie pripraveným ohňom. S vlkmi sa dalo bojovať aj tam a myslím, že lepšie ako v lese. Z tej hromady šrotu by sa dali urobiť poriadne zbrane, o aspoň čiastočnom krytí ani nehovorím. Tvorcovia sa rozhodli ísť asi najatraktívnejšou cestou pre diváka, ale bohužiaľ, ani tých vlkov si až tak neužijeme. Napriek slabinám dávam slabšie štyri. Ja tú prírodu, jej krásu a krutosť proste žeriem. 70% (16.09.2012)

Tolik nesmyslů, že to člověka až donutí napsat "zvlád bych to tam teda asi fakt líp", i za cenu, že bude za debila, kterej si to ve skutečnosti neumí ani představit (jakože samozřejmě bude). Havárka letadla prima, atmosféra nula, vlci vtip, patos vtip, většina úkonů vtip, vlastně je to komedie. (2,5*) _____ P. S. Největší vzrušení v sále zažito při zdvořilém okřikování v zátylku sedícího šrotovacího stroje s popcornem. (18.03.2012)

"Seru na to. Zvládnu to sám." Snížek, pejsci, beznaděj, strach, smrt. THE GREY není klasický surival thriller, na to má moc hloubavou a přemýšlivou nosnou linii. Pěkně depresivní nosnou linii mimochodem. "Život je sráč" nosnou linii. Pochod na jih s tím zbytkem co přežil pád letadla je tu vlastně jen tak navíc, pro zábavu. Napínavou zábavu. Dechberoucí mrazivé scény plné strachu se střídají s těmi vynikajícími akčními. Do toho je tu ještě boží Liam Neeson, který s přehledem zašlapává veškerou konkurenci. Parta hláškařů co tam je s ním, je tu jen jako koření. Každá smrt ve filmu je působivá, každá je jiná. Carnahan totálně otočil od pár svých posledních filmů a je to zatraceně dobře. P.S: Počkejte si na potitulkovou scénu. Našel jsem knihu. Jmenuje se: "Všichni jsme v prdeli". Je to bestseller. (09.03.2012)